>Rosie je holka, co se jako malá musela přestěhovat s rodiči do Kanady. Musela opustit své přátele ale hlavně nejlepšího kamaráda Justina, se kterým trávila dřív všechen svůj čas. V Kanadě začala nový život a postupem času byla zase šťastná. Na Just...
Vzbudila jsem se a když jsem otevřela oči, viděla jsem, že nejsem ve svém pokoji. Já tady usla?! Chtěla jsem se podívat na Justina ale on už tady nebyl. Rychle jsem do ruky vzala mobil. Vždyť je teprve půl sedmý. A on tady není? Možná bude dole. Včera jsme úplně zapomněli jít do toho aquaparku, tak jen doufám, že tam Amy nešla taky. Jestli tam musela být kvůli mě sama tak mě asi zabije. Nechtěla jsem se v tomhle domě moc zdržovat a tak jsem jen zavolala jeho jméno jestli tady někde není. Nic se neozvalo a tak jsem si vzala batoh a prostě vypadla.
Cestou domů jsem vytočila jeho číslo. Chvíli to prozvánělo ale potom to zvedl. "Jussi kde jsi? Hledala jsem tě u tebe doma ale nikde jsi nebyl" řekla jsem a čekala na jeho odpověď. "N-no já musel jsem...musel jsem jít do školy d-dřív" odpověděl. Tak debilně u toho koktal a připadalo mi jak kdyby nevěděl co říct. Bylo to divný. Hodně divný. "Aha, tak se uvidíme ve škole" řekla jsem a čekala, že mi řekne aspoň ahoj ale nic. Típl to. Tohle je vážně moc divný. Doufám, že zase něco neudělal, jinak to už vážně nezvládnu.
Došla jsem domů a zjistila jak zase strašně nestíhám. Jojo typická já. Dřív jsem taková nebyla. Amy už byla dávno vzhůru a balila si věci. "Po škole už tady nebudeš?" zeptala jsem se jí. Doufala jsem, že řekne, že odjíždí až večer ale ne. "Nebudu... Půl hodiny před tím než ti skončí škola odjíždím na letiště" řekla a já ji musela obejmout. Včera jsem si jí ani neužila. A to mě hodně mrzí. Jenomže musela jsem tam být pro Jusse. Je to těžký. S Amy jsme se rozloučili a řekla mi, že zase někdy přijede. Nemůžu být smutná. Těch několik dní s ní bylo strašně super. Došlo mi jak pro mě hodně znamená a vždycky bude. Do toho aquaparku prej taky nakonec nešla. Ufff...
Já se rychle nachystala do školy. Nic moc jsem si s sebou nebrala. Jen ty potřebný věci. Učesala jsem si vlasy a dala si do nich takovou červenou čelenku. Potom líčení. Udělala jsem si maličký linky, dala si řasenku a ještě červenou rtěnku. Ta jediná mi sluší. Potom přišlo na řadu oblečení. Byl to přece jenom poslední den a ještě besídka a tak jsem chtěla vypadat aspoň trochu dobře. Nechtěla jsem to nějak moc přehánět ale zase jsem nechtěla být moc obyčejná. Holky to mají moc těžký že? Otevřela jsem skříň a pak vytáhla červený šaty. Pod to ještě bílý tričko a bílou kabelku k tomu. Vypadalo to takhle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Myslím, že mi to i slušelo. Dost chválení, který si stejně nezasloužím, spíš bych měla fakt pohnout. Seběhla jsem schody dolů a obula si bílé podzimní boty na podpatku. K tomu ještě bílý kabát. Potom ke mě ještě seběhla Amy. "Vím, že už jsme se loučili ale musím tě naposled obejmout" řekla a trochu se zasmála. Pak jsem roztáhla ruce a ona mi přímo skočila do objetí. "Užij si Vánoce a hodně štěstí s Dylanem" mrkla jsem na ní a zadržovala slzy co mě pálily v očích. "Taky si užij Vánoce Rosienko. A ehm...no přeju ti to s tím klukem. Ať vám to vydrží" usmála se na mě a já ji za to dala pusu na tvář. Pak už zase odešla nahoru. Já se podívala na hodiny, které ukazovaly 7:52. "Kurva!!" trošku jsem si zanadávala. Nestíhám a to jako vůbec. Rychle jsem běžela do garáže a nastartovala auto. Musím jet autem, takhle to aspoň možná ještě stihnu.
