>72 (he's still important for me)<

1.4K 49 15
                                    

Probudil mě někdo kdo zrovna ťukal na dveře. Ani jsem nestačila otevřít oči a ten dotyčný vešel ke mě do pokoje.
"Vy ještě spíte? Za hodinu už začíná ta svatba, rychle vstaňte" řekla hádám, že mamka a potom jsem slyšela bouchnutí dveří a zase ticho. Achjo, proč tak brzo? Já nikam nechci. Navíc měli jsme po obědě už odletět zpátky a teď poletíme až tak v noci a ani nepůjdem v pondělí do školy. To je vážně skvělý. Nechápu co tam budem dělat. Jakoby, že tam mám jít já tak ještě fajn, jeho tátu jsem znala ale Lucas? Prostě já nevím, je to celý takový divný. Chtěla jsem se zvednout z postele ale švihla jsem sebou hnedka zpátky a chytila se za břicho. Strašně mě bolelo.
"Kurva!" poslední dobou jsem až nějak moc sprostá sakra. Ale teď mám dost dobrej důvod. Mám pocit, že mě exploduje břicho.
"Jsi v pohodě?" zeptal se mě rozespale Lucas. Už by mohl taky vstát.
"Vypadám tak snad?!" zaječela jsem na něj, protože mě ta otázka nasrala. Jo možná to přeháním ale proč se ptá když vidí, že se nemůžu ani zvednout?
"Ježiš v klidu, to tě přejde neboj" odpověděl a trošku se zasmál a odešel do koupelny. Dělá si prdel? On si jako myslí, že to moc dramatizuju? Aghhhh jsem ráda, že odešel jinak bych ho musela něčím praštit. Teď se chová vážně jako kretén. Snad ho to přejde, protože pro mě tohle vtipný není. Bolí mě to a on se mi ještě směje.

Nakonec jsem z tý postele nějak vylezla a šla si spolknout nějakej prášek na bolest břicha. Snad to aspoň trochu pomůže jinak na tý svatbě chcípnu. Nejradši bych vážně nikam nešla. Ale nemám na vybranou a proto jsem se šla připravit. Vypadala jsem nějak takhle.

Šaty jsem měla nějak zhruba trošku nad kolena a líčení jsem zvolila spíš přirozený

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Šaty jsem měla nějak zhruba trošku nad kolena a líčení jsem zvolila spíš přirozený. Na vlasech jsem si něco upletla a ty boty? No asi to nebyl nejlepší nápad. Uvidím.

Jeli jsme mamčiným autem i když to není nějak daleko. Je to na jejich pronajatý chatě s velkou zahradou. Bude tam prej i Pattie s přítelem. Nepřijde vám to divný? To je jak kdybych pozvala Justina na svatbu mě a Lucase. No tyvole ani na to nechci myslet. Ale jeho rodiče tohle asi moc neřeší. Vlastně doteď nevím kdo koho s kým podvedl. Jestli ona jeho nebo on jí. Justin říkal, že Jeremy podvedl Pattie ale podle mě si to udělali nějak navzájem. No a po kom má být potom jejich synáček normální když má takový rodiče? Asi za to, že je děvkař aspoň částečně nemůže ale to ho i tak neomlouvá. Tak nějak mě napadlo, že by mě docela zajímalo kdy má Kylie termín. Chudák to děcko, takový dva rodiče bych opravdu nechtěla. Máma štětka a táta... no už se k tomu radši nebudu vyjadřovat. Dneska nechci být zlá a nechci říkat něco čeho bych mohla třeba litovat.

Konečně jsme tam dojeli. Bylo tady nejmíň 100 lidí a to bezesrandy. Vidím, že jeho otec pozve každýho koho zrovna někde potká nebo to aspoň tak vypadá. Nechápu, že z toho dělají takovou velkou událost. Vždyť je to jen svatba. Ta láska kterou mezi sebou dva lidi mají by tam měla zůstat i bez svatby. Vždyť tohle je jen takový pojištění si toho druhýho aby vám neutekl. Mě to tak připadá. Připadá mě to zbytečný. Milovat se a žít spolu můžete i bez svatby. Možná, že pokud potkáte toho správnýho člověka tak byste se chtěli vdávat nebo ženit ale já svatbu asi nechci. Nevím proč ale připadá mi to vážně zbytečný. Jednoduše vím, že Lucase miluju i bez nějakýho prstenu a změny příjmení. Možná, že se mi to tak hnusí tím, že jsem ještě nepotkala toho pravýho přítele na celej život. I když to ale Lucas je. No tak jsem prostě divná a tohle téma už mě začíná nudit.

S mamkou a Lucasem jsme šli najít Jeremyho aby jsme mu pogratulovali. Všichni jsme mu podali ruku a když byla řada na mě, chtělo se mi zvracet. Takovou faleš v někoho obličeji jsem ještě neviděla. Nemohla jsem se na něj skoro ani podívat když jsem věděla co za sračky dělal Justinovi. Že dokázal brutálně zmlátit vlastního syna.
"Taky ti to s tvým novým klukem přeju. Na mýho syna jsi byla až moc dobrá" uchechtl se. Fajn tohle by mě mělo lichotit ale jak může kurva jeho vlastní táta něco takovýho říct? Utekla jsem pryč. Normálně jsem se rozběhla a běžela ani nevím kam. Tohle od něj bylo nechutný. Nemohla jsem se na něj už ani podívat. Bylo mi z něj zle. Kdybych tam zůstala asi bych mu za to musela vlepit. Dneska si připadám jak nějakej násilník.

Sedla jsem si na lavičku dál od těch všech falešných lidí a zhluboka dýchala. Chtěla jsem být chvilku sama ale hned za mnou musel přiběhnout Lucas.
"Jeho táta měl pravdu co?" začal mě srát už i on. Proč se sere do něčeho do čeho mu kurva vůbec nic není? Tohle je čistě moje věc tak ať laskavě drží tlamu. Neodpověděla jsem. Jinak bych na něj musela být zlá.
"Stejně mi pořád nějak nedochází jak si tě získal. Takovej loser" jako vážně? Ten všechen vztek se ve mě začal hromadit a já měla pocit, že každou chvíli vybuchnu jak sopka. K čemu mu tohle je? To si nevšiml, že když mu neodpovídám tak na něj asi nemám náladu a nechci se s ním bavit? To má vážně tak zkurveně dlouhý vedení?
"Aspoň, že jsi s ním nespala, to bys udělala dost velkou chybu" tak právě můj pohár trpělivosti totálně přetekl.
"Můžeš už kurva držet hubu a vypadnout?!" zakřičela jsem na něj a jemu úplně spadla brada. Nakonec ale odešel. Tímhle mě nasral. Co to s ním dneska je? Proč se ve všem tak rejpe a chová jak čurák? Takovýho ho neznám. Takovýho Lucase já nechci. Já chci toho hodnýho co o mě má zájem a je v pohodě. Tenhle ať si jde třeba vylízat prdel nebo cokoliv jinýho hlavně ať ho už nevidím.

Zatím jsem tady nikde neviděla Justina. Třeba tady ani není. Proč by tady měl vlastně být? K čemu by mu to bylo? Mě je to taky k ničemu. Konečně už začal obřad. Všichni tady strašně křičeli a mě z nich skoro praskla hlava. Chtělo se mi vypadnout. Možná, že by si toho nikdo ani nevšiml. Jak vidím Lucas se dokáže bavit i beze mě a mamka to stejný. Když v tom jsem uviděla Justina. Stál u Pattie a právě jí objal. Upřímně se na ní usmál. Tenhle úsměv jsem už dlouho neviděla. Jeho úsměv. Ten úsměv kterej je sladší než všechen med na zemi. No nic. Jdu si pro pití a pak odejdu asi někam pryč.

Nalila jsem si colu a zamířila k nějakýmu altánu, který byl na konci zahrady. Tam určitě nikdo nebude.
"Co tady děláš?" ozvalo se a já spatřila blonďáka, který seděl na zemi opřený o zeď a kouřil.
"Proč neoslavuješ jako ostatní?" byla to blbá otázka ale to trapný ticho mezi náma by bylo horší. Všimla jsem si jak se na mě dívá. Měla jsem z toho husí kůži.
"A je snad co? Nikdo mě tam ani nepotřebuje" odsekl a podíval se na mě dost chladným pohledem. Poznala jsem na něm, že se se mnou nechce bavit. Nedivím se mu. Já bych se se sebou dneska taky nechtěla bavit. A to jsem se ještě nezmínila, že mě to břicho začalo zase bolet nejmíň 3 krát tolik. Nemohla jsem už stát a proto jsem si sedla na lavičku co tady byla.
"Proč nejsi se svým dokonalým princem?" ďoubnul si do mě a já ani nevím proč ale do očí se mi začaly navalovat slzy. Uvědomuju si, že Lucas není tak dokonalej jak jsem si vždycky myslela. Není to jen tím dneškem. Kdybych ho soudila za jeden debilní den byla bych dost velká kráva ale dneska mě hodně zklamal. A celkově, nevím jestli je vážně ten pravej. Začala jsem strašně brečet. Nevěděla jsem co dělat. Nějak mě ty jeho slova vzala i když na tom nebylo nic kvůli čemu bych měla brečet. Vlastně proč brečim? Nechápu se. Už nechápu nic. Co se to děje?!!
"Můžu tě obejmout?" podívala jsem se na Justina s lítosti v očích a doufala v to, že zase ucítím ty jeho dokonalý ruce co mě obejmou a uklidní.
"Jdi do háje" řekl bez zájmu, zahodil cigaretu a odešel pryč. Ze všeho co se dneska stalo mě tohle bolelo nejvíc. Rozlámalo to moje srdce víc než všechny ty sračky co dneska řekl Lucas a tím jsem si uvědomila jak je pro mě Justin pořád strašně důležitej ať už si namlouvám cokoliv jinýho...

Tohle už se vám možná líbí víc ne? Nějaký ty hádky :D

&gt;do you remember?&lt;Kde žijí příběhy. Začni objevovat