>do you remember?<

>25 (shut up Justin)<

Ani nedokážu popsat jak rozčílená jsem byla. Došla jsem k němu dost rychlým krokem a zabíjela ho pohledem.
"Co jsi mu to udělal?!" zakřičela jsem na něj. Upoutala jsem pozornost i ostatních co byli na chodbě. No přesně to jsem nechtěla.
"Jak já jemu? Podívej se jak vypadám já..." odpověděl a ukázal na svoje oko. Jak už jsem řekla, vypadá hrozně ale tohle se nedá srovnávat s tím jak vypadá Harvey. Ten má i natrhlou pusu.
"Děláš si prdel Justine? Kdy se přestaneš takhle chovat?!" křičela jsem na něj dál a ostatní z nás měli docela srandu. Justin se na mě smutně podíval ale pak začal zase mluvit.
"Rosie ale..." nenechala jsem ho to ani doříct. Nechci slyšet nějaký kecy.
"Buď zticha Justine. Tohle jsi prostě přehnal ty magore!" křičela jsem už tak nahlas, že ostatní úplně ztichli.
"Víš co Rosie? Jdi do hajzlu!" řekl, otočil se, ukázal na mě prostředníček a odešel si pryč. Zůstala jsem tam stát s otevřenou pusou. Jak můžu někoho takovýho mít tak moc ráda ale zároveň tak nesnášet?!

Dneska se mi ve škole docela dařilo. Dostala jsem tři dvojky a jedničku. Celkem dobrý si myslím. Měla jsem vyučování do čtvrt na tři což taky docela šlo. A teď už je konec. Konečně můžu domů. Vydala jsem se ze třídy přímo ven před školu.
"Rosie?" zavolal na mě nějaký dívčí hlas.
"Ahoj Zoe" řekla jsem když jsem se otočila.
"Chtěla jsem se ti omluvit. Minule jsem to asi trochu přehnala. Byla jsem na tebe zbytečně hnusná" omluvila se a pak se podívala na mobil, který ji zapípal.
"Už budu muset jít. Napsal mi Will, že si chce promluvit. Asi bych to měla nějak urovnat no" zamávala mobilem a odešla. Ještě jsem se na ní usmála taky a pak se vydala domů.

Hned jak jsem přijela, hodila jsem batoh do kouta a boty taky někam kopla. Plácla jsem sebou na gauč, který byl v obýváku. Nahmatala jsem ovladač, který jsem zalehla a pustila si televizi. Byl tam nějaký kanál kde byly zprávy. Nějak jsem to neřešila, stejně jen čumím do mobilu. Zapla jsem si foťák a dělala si selfíčka. Takhle jsem pokračovala tak dlouho dokud mi ten mobil nenapsal, že už nemám místo. Aghh tohle nesnáším. Stejně jsem tak 95% těch fotek co jsem vyfotila smazala takže to bylo zbytečný. Zadívala jsem se na televizi. Zrovna tam říkali něco o dětech. Proboha! Vždyť já měla vyzvednout Ell. Doprdele Rosie, jak můžeš být tak blbá?!

Vyletěla jsem z obýváku jak střela a hned nastartovala auto. Jela jsem strašně rychle, protože mám asi hodinový zpoždění. Přijela jsem ke škole a hned vyběhla z auta. Naštěstí je družina až do pěti ale stejně jsem Ell měla vyzvednout okolo třetí. A je čtvrt na pět. Zazvonila jsem na zvonek a po chvilce se ozval hlas družinářky.
"Ellen Collins, prosím" řekla jsem a ona mi otevřela dveře. Čekala jsem v takové chodbě a viděla Ell jak už běží. Hned mě objala.
"Ahoj princezno" řekla jsem a pohladila jí po rameni. Běžela se ještě do šatny převléct a pak jsme se spolu vydali zpátky k autu. Sedla si na zadní sedadlo a batůžek si položila vedle sebe.
"Jakto že jsi přijela tak pozdě?" řekla smutně. Čekala jsem, že se na to zeptá.
"Zdržela jsem se ve škole. Je to tam teď náročný víš" usmála jsem se na ní a pak jsme se rozjeli domů.

Zrovna jsem chystala svačinu a zase mi zazvonil mobil. Volá Justin. No tak to zvedat nebudu. Ztišila jsem si to a pokračovala dál v přípravě toastu. Musím jít s Ell na to hřiště jak jsem jí to slíbila. Popravdě se mi moc nechce ale nechci ji zklamat. Už takhle si myslí, že ji nemám ráda. Za deset minut přiběhla už nachystaná dolů za mnou a vyrazili jsme. Hřiště jsme měli, dá se říct skoro u domu. Ne vážně, cesta trvala tak 3 minuty což je fajn. Sice to není úplně největší hřiště ale Ell to musí stačit. Když ho uviděla, hned se k němu rozběhla. Řekla bych, že ji nejvíc zaujala ta barevná skluzavka. Musela jsem se tomu zasmát a šla jsem si sednout na lavičku. Nebyla bych to já kdyby zase první na co jsem klikla nebyl Instagram. Projížděla jsem si co tam kdo přidal a něco i lajkla. Taky bych tam mohla něco dát. Poslední fotku jsem tam hodila před dvěma měsícema. Ale já žádnou dobrou fotku nemám. No vlastně když vypadám jak kus hovna, tak se nemám čemu divit.