-only love-

31.

-v minulé části-

Jemně jsem mu zatlačila do hrudi a donutila ho tak aby si sedl na postel. Sedla jsem si k němu na klín a znovu ho zatlačila aby si lehl. Sklonila jsem se nad něj a něžně ho políbila. Polibek mi opětoval a mohla jsem cítit jak mu zrychleně bilo srdce. Z jeho rtů jsem se přesunula na jeho krk a zanechala mu tam pár mokrých polibků, kterými jsem pomalu pokračovala až na hruď.

Odtáhla jsem se a podívala se mu do očí. Pozorně mě sledoval a mělce dýchal. ,,Bells co to děláš?" zeptal se potichu přiškrceným hlasem.

Isabella

,,Nechci aby tě něco bolelo." zakňučela jsem. Posadil se a díval se mi do očí. ,,Jsi roztomilá a je hezký, že se staráš, ale je to v pohodě. Zažil jsem mnohem horší věci než je tohle." pousmál se.

,,Nejsem roztomilá. Já jsem sexy." ušklíbla jsem se a povytáhla jedno obočí. Zajímá mě jestli mu dojde proč jsem to řekla. ,,To je pravda, ale tohle je moje věta." uchechtl se a v následujících pár vteřinách jsem ležela pod ním. ,,Hej! To není fér." smála jsem se a snažila se dostat pryč z jeho sevření. Uličnicky se ušklíbl a začal mě lechtat na břiše. Smála jsem se jako šílená a házela všude kolem sebe rukama. ,,Nenene, prosím dost! Justine přestaň prosím!" křičela jsem v novém návalu smíchu.

,,A co za to?" zeptal se s povytaženým obočím. ,,Cokoliv, cokoliv jen toho nech prosím." hned jak jsem to dořekla přestal. Posadila jsem se a zády se opřela o zeď. Zhluboka jsem dýchala. Tak tohle mi dalo zabrat. Hrozně mě z toho smíchu bolí břicho.

,,Co si vybíráš jako odměnu za to, že jsi mě přestal mučit?" zeptala jsem se. ,,Můžu úplně cokoliv?" přikývla jsem. ,,No kdybys to nebyla ty tak řeknu něco mnohem horšího, ale teď mi bude bohatě stačit večer s tebou." usmál se a já musela taky.

Lehla jsem si a natáhla ruce. Justin se potichu zasmál a lehl si ke mně. Nebo spíš na mě. Hlavu si položil na mé břicho a nechal mě hrabat se mu ve vlasech. Bylo ticho. Ale ne to trapné, kdy máte potřebu něco říct. Bylo to příjemné ticho. Užívali jsme si přítomnost toho druhého. Přemýšlela jsem o našem 'vztahu'. Známe se něco málo přes dva měsíce a cítím se s ním líp než s kým jiným. Ani s Markem jsem se takhle necítila. Možná by to chtělo posunout náš vztah na další level.

,,Nad čím přemýšlíš?" zeptal se. Podívala jsem se na něj a zjistila, že už se na mě jeho karamelky dívají. Potřepala jsme hlavou. ,,Nad ničím." řekla jsem s úsměvem. Podepřela jsem se lokty a posadila se a protože měl hlavu na mém břiše musel můj pohyb následovat.

,,Děje se něco?" ,,Ne jen.. si asi půjdu dát sprchu nebo vanu. Už je večer a chtělo by to jít spát." vstala jsem z postele a protáhla se. ,,Můžu jít s tebou?" zeptal se s jiskřičkami očekávání v očích. Otočila jsem se na něj a na chvilku se zamyslela. Vlastně to není špatný nápad.

,,Alespoň ušetříme vodu." usmála jsem se a pokračovala dál do jeho koupelny. ,,Počkej, ty to myslíš vážně?" slyšela jsem jak vstal z postele a následoval mě. ,,Copak jsi změnil názor?" pozvedla jsem jedno očí.

,,Ne. Já jen.. myslel jsem že na to nekývneš." usmál se. ,,Myslet znamená houby vědět." zasmál se a chytl mě za boky. Dřív než jsem stačila pořádně zareagovat skončila jsem přitisknutá ke zdi. Zrychleně jsem dýchala a dívala se do očí Justina, který se nade mnou skláněl.

,,Pozor na pusu zlato. Taky bych tě mohl potrestat." zavrčel potichu chraplavým hlasem. Nebudu lhát, bylo to sexy. ,,Ale to neuděláš." zašeptala jsem nazpátek s mírným pokroucením hlavy. ,,To nemůžeš vědět." ušklíbl se. ,,Ale vím. Sliby s malíčkem se neporušují, pamatuješ?" šeptla jsem. Úšklebek mu povadl a pohled nabral jemnější podtón. Opřel si čelo o to moje  upřeně se mi díval di očí. ,,Nemyslel jsem tím, že bych ti ublížil Bells. To už nikdy neudělám. Nikdy." řekl a jeho oči mi usvědčovaly že to myslel smrtelně vážně. ,,Vždyť já vím." usmála jsem se stejně jako on. Nahl se ke mně a políbil mě. Polibek jsem ihned opětovala. Přeci jen. Jemu se nedá odolat.

Vyzvedl mi jednu nohu do výšky jeho pasu a mezi polibky potichu zamumlal 'vyskoč'.

-flashback-

,,Říkam ti vyskoč Isabello. Nechtěj aby to dopadlo jako minule." zavrčel a drsně přitiskl své rty na ty mé. Udělala jsem to co řekl ale nespolupracovala. Jen jsem ho nechala ať si dělá co chce. Slzy mi padaly z očí a celá jsem se klepala strachem z toho co mi udělá.

,,Marku prosím ne. Nedělej to." prosila jsem ho mezi vzlyky. Hrubě mě hodil na postel a celým svým tělem se na mě namáčkl. ,,Drž hubu, nebo to bude ještě horší." sykl.

-end of flashback-

,,Bell, už je to dobrý. Jsem tu s tebou." slyšela jsem šeptat Justina a rychle několikrát zamrkala. Seděla jsem na umyvadle v jeho koupelně. Palci mi utíral uslzené tváře a lítostivě mě sledoval. ,,Promiň." zašeptala jsem a schovala si obličej do dlaní. ,,Proč se omlouváš Bell? Za to, že se ti vrací vzpomínky na Marka nemůžeš." utěšoval mě. ,,Měli jsme mít hezký večer, ale zase jsem to zkazila." setřela jsem si zbylé slzy a upřela na něj pohled.

,,Nezkazila. Pořád můžeme napustit vanu a jen tak v ní odpočívat. Náš večer teprve začne Bells." usmál se a dlaněmi mě pohladil po bocích. Nevěřícně jsme se na něj dívala. Je to snad možný? Jak může být někdo tak úžasný?

,,Napustím vanu, ty se mezitím připrav." odešel k vaně a nastavil správnou teplotu, přidal tam pěnu do koupele podíval se na mě. ,,Mám ti pomoct?" ušklíbl se, když zjistil že jsem se ani nehla, a přišel znova ke mně. Rozhodla jsem se mu poddat a už se ničím nezatěžovat. Stejně to nemá cenu a nechci si kazit chvíle s Justinem kvůli Markovi.

Zvedla jsem ruce nad hlavu a ohrnula spodní ret.

,,To tričko se nesundá samo." zakňučela jsem. Podíval se na mě s jiskřičkami v očích a s úsměvem chytl lem mého trika.

Omlouvám se, že to ukončuju znova takhle blbě, ale už to vážně nestíhám, další část (pokračování téhle) bude zítra!!!

Doufám, že se líbí.