47.

864 42 86
                                    

Count on me- Bruno Mars


Lidi vím, že mi tu nevychází čas (jako když měli jet hlavně za Bellinýma rodičema a zatím sithli milion věcí až na to poznní se s nima, nebo to jak dlouho jsou spolu atd..)

Ale prosím ignorujte to, protože toho mám ještě mega moc co sem chci narvat a kdybych měla jít normálně tak aby mi to vycházelo do dní týdnů atd. tak to prostě nikdy nestihnu všechno.

Jinaaak, jděte se podívat na novou knížku na mém profilu. Je to-

his son's psychologist

Vím, že jsem říkala, že jí přejmenuju, ale nic jinýho jsem nevymyslela takže it is what it is XD

Justin

,,Justine vstávej." cítil jsem jak mnou Alex zatřásl a unaveně otevřel oči. ,,Musíme dořešit pár věcí s Markem a Declanem." řekl potichu. Zakroutil jsem hlavou na nesouhlas a znovu si opřel čelo o okraj lůžka na kterém ležela Bella. Po tom co Mike odjel mě Alex doošetřil a od té doby jsem celou dobu s Bellou. Stačí mi jen sedět, dívat se na ní a přemýšlet. Hlavně jí chci být nablízku.

Mike říkal, že se ještě může cokoliv stát a já nechci riskovat Belly život ještě víc tím, že bych u ní nebyl a zrovna by se něco stalo.

,,Justine dělej." řekl Alex rázněji než mě zase chytl za rameno. ,,Proč to nevyřešíš ty? Ty mě máš zastupovat. Vím, že se to pravděpodobně týká Bell, ale prostě dělejte to co jsem vám řekl předtím než sem přišel Rossi." zavrčel jsem a znovu zavřel oči. Sice tahle poloha není kdo ví jak pohodlná, ale radši budu spát takhle a u Belly než pohodlně ale bez ní.

,,Tak si jdi aspoň lehnout do postele. Takhle budeš zítra celej rozlámanej." povzdechl si když viděl že se teď vážně ničím nechci zabývat. ,,To možná, budu, ale alespoň jsem s Bell." zamumlal jsem a jemně jí palcem pohladil po hřbetu ruky.

,,Dobře teda.. Řeknu jim ať pokračujou v tom co dělali předtím a zbytek dořešíme zítra." řekl a odešel. V pokoji byla tma protože bylo něco okolo dvou ráno, ale měsíc jasně osvětloval Bellinu krásnou tvář. Posadil jsem se vedle ní na postel a pozorně si prohlížel každý kousíček jejího obličeje. Málem jsem jí ztratil. Už nikdy nedopustím aby se jí něco stalo. Budu si jí hlídat ještě víc než předtím.

Slyšel jsem jemné škrábání na dveře a kňučení Lucifera. Zvedl jsem se od Bell a šel otevřít dveře Luciferovi. Hned vběhl do pokoje a vyskočil si na křeslo u Belly. Předními tlapkami se opřel o bellino lůžko a položil si na ně smutně hlavu. Zavřel jsem dveře a přešel k Luciferovi, zvedajíc ho do vzduchu a pokládajíc si ho na klín.

Doufám, že už dali Blitzovo tělo někam jinam. Pro Lucifera to musí být taky hodně těžký, přišel o bratra a ještě teď vidí Bellu, které kdyby se nenadzvedával hrudník tak vypadá jako mrtvá..

Znovu si položil hlavu tak jak jí měl předtím a smutnýma očima se díval na Bell.

,,Bude to v pohodě Lucifere. Bells bude zase v pořádku." řekl jsem potichu a něžně ho drbal. Seděli jsme takhle ještě asi patnáct minut, když Luciferovi hlava vystřelila směrem k proskleným dveřím na zahradu a začal potichu vrčet. Podíval jsem se tím směrem a spatřil černou postavu, která běžela do lesa, kterým je lemovaný celý tenhle dům. Zvedl jsem se a Položil Lucifera na zem. Vzal jsem si ze stolu pistol a otevřel dveře. Ignoroval jsem chlad, který náhle narazil do mé odhalené pokožky.

,,Zastav ho Lucifere." řekl jsem a otevřel dveře. Hned se rozeběhl do tmy a za chvíli se mi v ní ztratil úplně. Vím že ho najde, je dobře vycvičený. S posledním pohledem na Bell jsem za sebou zavřel dveře a rozešel se směrem, kterým běžel. Znám tyhle lesy lépe než kdo jiný.

-only love-Kde žijí příběhy. Začni objevovat