-only love-

13.

Justin

Všiml jsem si že Bell už usnula. Pomalu jsem vstal z postele a přikryl ji aby jí nebyla zima. Věnoval jsem jí jemný polibek na čelo a s povzdechnutím odešel z pokoje. Šel jsem k Mikovi do pracovny a zaklepal. Po jeho vyzvání jsem vešel a posadil se do křesla které tam měl.

,,Jdeš sem kvůli Belle?" zeptal se s pozvednutým obočím. Přikývl jsem. ,,Potřebuju abys mi pro ní dal něco co ji srazí horečku a zmírní bolest v krku." Pokroutil hlavou a přešel k jedné ze skříněk které tu měl. ,,Pokud chceš aby se uzdravila co nejrychleji, měl bys ji nechat jen s antibiotiky a nesnažit se srazit teplotu. Její tělo se s tím musí poprat samo s pomocí toho co jsem ji dal." protočil jsem oči. ,,Potřebuju, aby se večer alespoň cítila v pořádku. Dej mi ty prášky a kecy si nech na potom." zavrčel jsem. ,,Ty jsi šéf." zamumlal si a podal mi plato prášků proti teplotě a něco proti bolesti v krku. ,,Jen jeden od každého, zabírají rychle a dobře. Až se začne cítit hůř dej jí další a nebo rovnou jeďte domů." přikývl jsem a i s prášky odešel k sobě do kanceláře. Podíval jsem se na hodinky. Za patnáct minut bych se měl dozvědět kde je Jake, Nial a kolik jsme si vydělali z toho co Mason s Fredem prodali.

Vím že tahle noc bude nebezpečná, a ještě horší je že je Bell nemocná. Projel jsem si rukou vlasy. Takhle to nemělo být. Poslední dobou nejde nic podle plánu..

-----

Postavil jsem se a celá místnost stichla. ,,Doufám že jste všichni udělali co jsem řekl." ozvalo se souhlasné  zamručení. Přikývl jsem a promnul s ruce. ,,Kolik jsme si vydělali Fredo?" zetal jsem se a Fredo s Masonem se na sebe ušklíbli. ,,(Teď si doplňte nějakou velkou částku, opravdu nevím kolik se platí za drogy XD)" usmál jsem se. Alespoň jedna dobrá zpráva. ,,Dobře, žádný problém nebyl?" zeptal jsem se. Pokroutili hlavou na znak že ne. ,,Tak dál, zjistili jste mi kde je Jake?" ,,Nevíme to přesně." Zvedl jsem obočí a cítil jak se ve mně začíná vařit krev. ,,Nevíme to přesně. Nevíme to přesně znamená sakra co?! Chci po vás abyste mi našli kde se schovává a vy mi řeknete že to víte jen z poloviny?! Chci abyste mi teď hned řekli kde je!" Zařval jsem a udeřil dlaněmi do stolu. Ještě že je tahle místnost zvukotěsná. Jsem si jistý že tímhle bych probudil Bellu a to je poslední věc kterou teď chci. ,,Víme jen že je s Nialem. Kde je Nial jsme ale nezjistili." odpověděl Liam se strachem v očích. Takže Jake celou dobu donášel Markovi i Nialovi? Ještě mi řekněte že i oni dva se spojili...

,,Alespoň něco umíte." zavrčel jsem a znovu si projel rukou vlasy. ,,Kde je Nial bychom se měli dozvědět dnes večer. Stejně tak bychom měli vědět i o Markovi. Za tři hodiny jedeme ke Khalilovi, Bella jede se mnou. Celou dobu z ní nespustíte oči. Fredo, když u ní nebudu já ujmeš se toho." Fredo přikývl. ,,Ostatní, kteří s námi nepojedou, zařiďte aby tu nebyla ani stopa po tom že tu někdy někdo byl. Musíme na pár dní nebo týdnů zmizet." všichni přikývli na souhlas a šli za svojí prací. Já jsem si v pracovně vyzvedl prášky pro Bell a šel do svého pokoje, kde pořád spala. Usmál jsem se a došel k tašce ve které se skrývaly šaty které jsem ji na dnešek koupil. Tyrkysové, dlouhé šaty s rozparkem na levé noze, odhalenýmy zády a úzkýmy ramínky. K tomu jsem ji koupil stejně barevné lodičky a pár doplňků. (šaty- média). Přešel jsem k posteli a jemně s Bell zatřásl. Pomalu otevřela oči a zmateně se na mě podívala.

,,Musíš se jít chystat, za chvíli odjíždíme." rozespale se posadila ,,Je mi blbě Justine, skoro se ani neudržím v sedě. Nemůžu nikam jít." zachraptěla a promnula si oči. ,,Vezmi si tyhle prášky, bude ti líp. Celou dobu budu s tebou a kdyby ti bylo hůř pojedeme pryč." podal jsem ji prášky a skleničku vody. Poslušně je zapila a podívala se na mě skrz řasy. ,,Kam pojedeme?" zeptala se potichu. ,,Tím se nemusíš zatěžovat, jdi se vysprchovat, aby ses zahřála. A- um- koupil jsem ti šaty a ještě něco k nim." dal jsem před ní tašku ve které byly.

Otevřela ji a rozzářily se jí oči. Než jsem se stihl zeptat jestli jsem vybral dobře, uvěznila mě v pevném objetí. S úsměvem jsem si ji přitáhl blíž a nadechl se její vůně. ,,Děkuju, jsou nádherné." zašeptala a odtáhla se. ,,Je dobře že se ti líbí." řekl jsem s úlevou v hlase. ,,Už by ses ale měla jít chystat protože nemáme tolik času." Bell přikývla a pomalu vstala z postele. Pořád nevypadala úplně v pořádku, ale to ani v nejbližší době nebude tyhle prášky by ji jen měli ulevit od bolesti krku a zmírnit teplotu.

-----

Zapl jsem si poslední knoflíček u černé košile a otočil se ke dveřím od koupelny ve kterých se objevila Bell. Šaty ji krásně obeply všechny křivky. Stříbrné doplňky na ní jen zářily. Lehce namalované řasy a narovnané vlasy ji dělaly ještě krásnější. ,,Jsi krásná." vydechl jsem. ,,Děkuju." sklopila hlavu a mohl jsem vidět jak se jí barví tváře do červena. Je roztomilá. Usmál jsem se a zapl si stříbrné hodinky které v sobě měly malé diamanty.

Zvedla hlavou a podívala se mi do očí. Potom ji pohled sklouzl na mou ruku která v sobě držela černého motýlka. ,,Můžu?" zeptala se a natáhla k němu ruku. Přikývl jsem. Stoupla si na špičky a pomalu si obmotala ruce kolem mého krku, a tím motýlka upevnila tam kam patřil. Ve předu ho lehce zapla a upravila. Celou dobu jsem se koukal na její soustředěný výraz a užíval si pocit její blízkosti. ,,Hotovo." zašeptala a znovu se mi podívala do očí.

Byla tak blízko, až jsem její dech cítil na rtech. Chtěl jsem ji políbit. Překonat tu malou vzdálenost mezi námi, ale nemohl jsem. Vím, že by se jí to nelíbilo. Nejdřív potřebuji aby mi věřila, potom se můžu snažit aby se do mě zamilovala.

-----

,,Potřebuju abys byla celou dobu blízko mě. Kdybych někam musel jít bez tebe, zůstaň s Fredem nebo Alexem. Slibuju, že tě ochráním ať už se stane cokoliv. Nemusíš se ničeho bát. Kdyby se ti znovu udělalo hůř musíš mi to říct. Dobře?" zeptal jsem se a Bell přikývla. Vystoupil jsem z auta a pomohl ji ven. Věnovala mi jeden z jejích krásných úsměvů. Chytl jsem ji kolem pasu a cítil jak sebou trochu cukla. Jemně jsem ji v uklidňujícím tempu pohladil po boku a zamířil do Khalilovy vily. Dnešní noc bude zajímavá.

Další část! Omlouvám se za chyby. Doufám že se část líbila, i když s ní nejsem moc spokojená...