86.

495 37 4
                                    

Další den v noci

Isabella

Počkala jsem několik minut. V domě byl klid a ticho. Divila jsem se že ke mně nikdo nepřišel, ale nestěžovala jsem si.

Před asi půl hodinou byl Mark konečně spokojený s tím jak moc mě zmlátil a 'potrestal' a odešel ode mě s tím, že se jde zbavit Biebera a to nesmím dopustit.

Opatrně jsem otevřela dveře, které znovu nějakou záhadou nechal odemčené a proplížila se k telefonu, který byl vedle schodiště. Zadala jsem tam Justinovo číslo a úzkostlivě čekala jestli to někdo zvedne.

,,Bieber." ozval se jeho hlas a já se málem štěstím rozbrečela. Hrozně mi chybí. Sice jsem ho včera slyšela, ale hlas není vše. Chybí mi jeho přítomnost a objetí a vůně a všechno co pro mě dělá. Chybí mi on.

,,Jasey." řekla jsem slabým hlasem a nervózně se rozhlídla po domě. ,,Bell? Bello jsi to ty?"

,,Justine, musíš pryč. Vezmi prosím všechny co jsou v domě s jeďte co nejdál a nejrychleji. Prosím." řekla jsem tichým hlasem.

,,Bell prosím řekni mi nejdřív kde jsi. Přijedu si pro tebe." Řekl.

,,Jasey prosím udělej co jsem ti řekla. Prosím udělej to pro mě. Dostanu se odsud. A budu v pořádku. Jen prosím udělej co jsem řekla." Řekla jsem mezi nechtěnými vzlyky.

,,Jste v pořádku? Ubližuje ti hodně? Je dítě v pořádku?" Zeptal se rychle a bylo slyšet klapnutí dveří od auta. Trochu jsem si oddechla když jsem slyšela že odjíždí pryč, ale slzy nepřestávaly téct.

,,Potratila jsem." řekla jsem tichým zničeným hlasem. ,,Cože?" zeptal se nevěřícně. ,,Prosím že to není pravda." řekl a zněl na pokraji slz. ,,Zabiju ho. Ještě bolestivěji než Jakea. Udělám mu peklo na zemi předtím než tam doopravdy půjde. Kurva jak moc bych si přál ho hned teď zabít." řekl naštvaně po tom co jsem mlčela a tiše brečela.

,,Je mi to hrozně moc líto. Promiň mi to prosím. Možná prostě nemáme být šťastný. Nevím proč prostě nám něco nepřeje.." Vzlykla jsem potichu a podvědomě si dala ruku na břicho a jemně ho hladila.

,,Bell tohle neříkej, budeme zase spolu. Ty za to co se děje nemůžeš lásko. Vůbec si to nedávej za vinu. Bude to dobrý, řekni mi kde jsi a přije-" cukla jsem sebou když byla slyšet obří rána a Justinovo tiché zaúpění.

,,Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se vystrašeně.

,,Ne. Ah, kurva." sykl bolestí. Cítila jsem jak se mi zrychlil tep.

,,Jasey co se ti stalo, co se děje?" zeptala jsem se vystrašeně a sledovala hlavní dveře. Už telefonujeme nějakou dobu. Bojím se že se vrátí.

,,Něco za mnou vybouchlo, praskly okna. A uh, střepy jsou všude okolo." řekl. ,,Jsi zraněný? Jasey zkus prosím jet co nejrychleji co nejdál." řekla jsem s pláčem.

,,Budu v pohodě, to se dá zvládnout jen mám.. um.. hodně pořezaný ruce. Jedu za tebou.." řekl slabším hlasem.

,,Nejezdi za mnou, nechci aby tě zabil." Vzlykla jsem a zděšeně sledovala dveře které se trochu hnuly. Třeba je jen vítr.

,,Nezabije mě. Jen nemůžu... uh, sakra.. "sykl a odmlčel se. ,,Jasey prosím, jeď hlavně co nejrychleji co nejdál a ať tě Mike ošetří. Neriskuj život jen kvůli mně." řekla jsem.

,,Bello ty jsi můj život. Bez tebe by to tu pro mě nemělo smysl. Jsi pro mě na prvním místě chápeš? Je mi jedno jak moc zraněnej jsem, chci tě zpátky u sebe takže pro tebe jedu." ,,Víš aspoň zhruba kde jsi?" zeptal se. ,,Okolo je hustý modřínový les a nějaká voda. Takovej na pohled opuštěnej barák ale uvnitř luxus." řekla jsem potichu. Luxus kromě mýho pokoje a sklepa..

,,Vím, kde jsi, ale je to asi čtyři hodiny jízdy. Nestihnu tam být než se vrátí.." řekl s povzdechnutím. ,,To je jedno Jayi. Nic horšího než dělá teď mi udělat nemůže." řekla jsem potichu a trochu nadskočila když bylo slyšet klapnutí dveří od auta.

,,Isabello tatínek se vrátil." ozval se Markův opilý hlas.

,,Kurva už je zpátky. A proč ti říká takový nechutný sračky?" zeptal se Justin naštvaně. ,,Musím končit." řekla jsem vyděšeně. ,,Ne Bello. Ser na něj nemůžeš se nechat zneužívat jak nafukovací panna. To
ty nejsi." řekl Justin a já se začala jemně třást když jsem slyšela Markovi přibližující se kroky.

,,Justine, myslíš že jsem ráda za to co mi tu dělají? Ráda bych se nenechala ale když mě připoutá k posteli, chlap dvakrát větší jak já, těžko něco zmůžu." řekla jsem s pokroucením hlavy. ,,Tak se jdi schovat prosím. Nechci aby ti zase ublížil." ,,Najde mě a bude to jen horší." odpověděla jsem šepotem.

Mark byl dost slušně nalitý takže zatím jen dělal něco dole, ale věděla jsem že každou chvílí půjde sem.

,,Musím končit." řekla jsem znovu nervózně.

,,Dobře.. uh.. Budu se snažit u tebe být co nejdřív, zkusím třeba zavolat Alexovi jestli se tam nedá dostat rychleji než za čtyři hodiny a prosím nenech ho ti moc ublížit. Jsi silná, zvládneš to. Miluju tě.." řekl a já se slzami v očích přikývla.

,,Já tebe taky." řekla jsem tiše a položila telefon. Potichu jsem se protáhla zpátky do pokoje a sedla si na postel. O ani ne pět minut později se rozrazily dveře a v nich stál Mark.

,,Doufám že jsi v náladě, protože já teda jsem. Pro tvoje tělo jsem připravenej vždycky." Nechutně se usmál hned jak vrazil do místnosti.

,,Marku prosím ne." řekla jsem a odtáhla se až do roku postele.

,,Copak? Stejně jsem lepší jak ten tvůj Justin." Uchechtl se s sedl si těsně vedle mě, pokládajíc mi ruku na stehno. Cukla jsem sebou a natiskla se co nejdál od něj to šlo a shodila jeho ruku.

,,Počkat něco jsem ti chtěl říct." Řekl a na chvilku se odmlčel. ,,Joooo už vím. Bieber je mrtvej." Zasmál se. Jen jsem seděla, brečela a modlila se aby zase odešel.

,,Kdo je nejlepší teď když svého malého Justinka nemáš?" Zavrčel a pevně mě vzal za bradu abych se mu dívala do očí. Zrychlil se mi dech a celá jsem se klepala. Bála jsem se co by mohl udělat, ale musím zůstat silná pro Justina.

,,Pořád mám rodinu." řekla jsem potichu.

,,Myslíš tvého otce který mi tě prodal za pár tisíc a nebo tvojí matku která ti radši lhala a ani jeden se o tebe skoro nestaral?" zeptal se s nechutným úšklebkem na rtech a znovu mi dal ruku na stehno.

,,Jo a možná třeba ještě to dítě který jsi s Bieberem čekala, který už je stejně jako on- mrtvý." zasmál se.

Cítila jsem jak se mi nahrnuly slzy do očí a vytrhla se mu ze sevření.

,,Jsi nechutnej. Tohle by Justin nikdy neudělal." prskla jsem po něm.

,,Drž už hubu s Justinem. Jsi moje chápeš? Vždycky jsi byla a vždycky budeš. Nemáš nikoho. Nemáš Justina, nemáš rodinu, nemáš dítě, máš jen mě a tak to už navždy bude." Zavrčel a dal mi facku. Jen jsem zavřela oči a pokroutila hlavou.

,,Jestli mě chceš zase využít tak to udělej teď ať už to mám za sebou." řekla jsem potichu a dala před sebe ruce.

Ušklíbl se a hodil mě pod něj.

,,Bude se ti to líbit." řekl a sundal si kalhoty i s boxerkami.

Ruce i nohy mi připoutal jako vždy a tvrdě do mě vnikl načež jsem potichu zaúpěla.

,,O tom silně pochybuju." odpověděla jsem a pevně zavřela oči. Snažila jsem se tu bolest ignorovat ale nešlo to.

,,Ah kurva. Takhle dobrej Bieber rozhodně není." Zavzdychal mark a začal přirážet ještě tvrději. Hlasitě jsem vzlykla a kousla se do rtu. Nesnáší když brečím. Vždycky mě za to nějak potrestá, ale nedá se tomu zabránit.

,,Justin na mě bral ohledy. A miloval mě. Ne jako ty." vzlykla jsem a doufala že to brzy skončí.

,,Drž hubu." zavrčel a dal mi facku.

Zavřela jsem oči těšila se až mě Justin vysvobodí.

—————

-only love-Kde žijí příběhy. Začni objevovat