-only love-

✨návrhy✨

idk co sem psát lol, ale

maja07165 se mě ptala jaká bude knížka až dopíšu -only love- (což rozhodně nebude brzy, ale i tak )

Můžu vám sem průběžně házet moje nový nápady na knížky pokud chcete. Vždycky si totiž předepíšu pár nápadů, nebo dokonce částí a potom mi to leží v konceptech..

Myslím, že vidíte když aktualizuju nějakou část, takže kdybych sem třeba za měsíc dala nějakej novej nápad tak to asi taky uvidíte.

No to je jedno. Tak teď vám sem dám pár věcí, který mám předepsaný. Můžete mi k nim klidně psát komenty jako to normálně děláte, nebo klidně i názory na ten nápad, to je jedno. Jen bych vám chtěla říct, že stejně potom vydám tu knížku, která mi bude nejpříjemnější psát.

Snad se bude líbit  :))

Let me love you

,,Hailey prosím poslouchej mě." řekl zoufale a chytl mě za ruku, kterou jsem z jeho sevření rychle vytrhla. Nechci aby se mě dotýkal. Nechci ani aby byl v mě blízkosti. ,,Ne Justine, ty poslouchej mě." řekla jsem a dívala se mu přímo do očí. ,,Co nechápeš na tom, že se s tebou nechci bavit? Opustil jsi mě snad tím nejhorším způsobem, a teď se po pěti letech ukážeš a děláš jako by se nic nestalo?! Polovinu našeho vztahu jsem trpěla a proč? Protože ty jsi se choval jako naprostý, neohleduplný idiot! Ocenila bych, kdybys mě nechal napokoji. Jsi si žít svůj život jako jsi to dělal vždycky. Do teď jsem se měla dobře. Mám tu svoje dítě a to je jediný co k životu potřebuju. Takže prosím odejdi a nech mě být." řekla jsem naštvaně s pohledem stále upřeným do jeho očí.

Těch nádherných karamelek, které mě vždy dokázaly úplně odrovnat. Ale dnes tomu tak nebylo. Už to na mě od něj neplatí. Od Jamieho ano, ale od Justina ne. ,,Kolik mu je?" zeptal se. Zmateně jsem se na něj podívala. O čem to sakra mluví? ,,Komu?" zeptala jsem se. ,,Říkala jsi že máš dítě, chci vědět kolik mu je." řekl jako by to byla úplně nejjasnější věc na světě. ,,Pět." odpověděla jsem stále trochu zmateně. Zhluboka vydechl a v očích se mu cosi mihlo. ,,Kdy se narodil?" ,,2.3." řekla jsem potichu. Den po Justinových narozeninách. Byla jsem v prvním měsíci, když mě opustil a on neměl tušení že jsem těhotná. Jak by mohl? Domů přišel jen na noc a většinou ani to ne.. Justin byl chvíli potichu, ale potom se na mě zamračil jako bych mu udělala něco strašnýho.

,,Takže jsi mě podváděla když jsme spolu byli. Máš děcko a ještě si stěžuješ? Vždycky jsi se chovala jako děvka ani se nedivim že jsi mě podváděla." zavrčel naštvaně. Oh.. tak tohle zabolelo. To on byl ten co půlku vztahu podváděl, ne já. Já jsem si to jen všechno protrpěla. Nevěřícně jsem pokroutila hlavou. ,,Justine ty jsi neuvěřitelnej." řekla jsem smutně. Sklopila jsem hlavu a prošla kolem něj k moři u jehož břehu nadšeně pobíhal náš synek.

,,Jamie, jdeme domů." řekla jsem a natáhla k němu ruku. ,,Našel jsem ti mušli. Líbí se ti?" řekl roztomile a pyšně mi ukázal krásnou mušli. Usmála jsem se a vzala si jí od něj. ,,Je nádherná. Děkuju moc zlato." řekla jsem a dala mu jemnou pusu na vršek hlavy. Usmál se a natáhl ke mně ruce. Vzala jsem ho do náruče a rozešla se směrem k nám domů. Bohužel jsem musela znovu projít okolo Justina, který se na mě celou dobu díval.

,,Hailey-" chytl mě za loket a tím mě zastavil v pohybu. Vytrhla jsem se z jeho sevření. ,,Mami kdo je ten pán?" řekl Jamie a ukázal na Justina. ,,Jamie kolikrát ti mám říkat že se neukazuje." řekla jsem potichu a on hned stáhl ruku zpátky. ,,Justine nech nás prosím být. Nechci se s tebou bavit a ty jsi ode mě utekl, takže nevidím důvod proč se mnou chceš mluvit. Prostě jdi a žij si svůj život jako předtím." řekla jsem a bez dalšího slova se i s Jamiem v náručí rozeběhla k mému autu ignorujíc Justinův hlas, který za mnou volal, Jamieho otázky i slzy, které se mi stihly nahrnout do očí.