-only love-

82.

-o dva týdny později-

Isabella

,,Dneska tě budou hlídat Samuel s Nicolasem." řekl Mark a utřel si do trika ruce, které měl zašpiněné od mé krve. ,,Doufám že tě to naučilo poslouchat." řekl ještě s úšklebkem a dlaní zatlačil na velké modřiny na mém boku, když ho stiskl.

,,Prosím dost." řekla jsem potichu a on s protočením očí přestal. ,,Musím jít." řekl, vzal si do ruky triko které bylo od krve a odešel z místnosti nechávajíc mě tak zase samotnou.

Celý tělo mě bolelo a to že jsem byla připoutaná ničemu nepomáhalo. Mark sem přišel naštvanej a asi půl hodiny si na mě tu zlost vybíjel. Nadával mi a bylo vidět jak se v tom vyžívá. Občas přemýšlím jestli nemá nějakou nemoc. Jestli není psychopat nebo tak něco.

,,Dneska jsi ho prý naštvala." ozvalo se ode dveří. Mlčela jsem a sledovala dva muže jak se ke mně přibližují.

,,Koukám že už ti to dal sežrat. Ale my si taky trochu pohrajeme." řekl druhý a odepnul mi ruce z pout.

,,Co to děláte?" zeptala jsem se potichu, protože mě ještě nikdo kromě Marka a Lucase neodpoutal. Ten muž mi uvolnil i pouta kolem nohou.

,,Na zemi to bude lepší." řekl s pokrčením rameny a vzal mě za zápěstí, kolem kterých se už tak táhly modřiny z pout. Byla jsem slabá takže jsem se jako hadrová panenka nechala hodit na zem a potichu zakňučela když jsem se silně uhodila do hlavy. Chtěla bych se bránit, ale nemám na to sílu.

,,Čím bychom měli začít.." řekl jeden a postavil se nade mě. Dlaněmi jsem si překryla břicho a doufala že tu oblast vynechají. Opravdu o něj nechci přijít.

,,Chtěl bych zjistit jestli se s ní dobře píchá." uchechtl se a rozepl si kalhoty. ,,Brácho neblbni. Šéf by tě zabil kdyby to zjistil." řekl mu ten druhý. ,,A jak by to asi zjistil? Myslíš že mu bude žalovat?" uchechtl se a za loket mě zvedl a hrubě hodil zpátky na postel. Přitáhla jsem si nohy k tělu a doufala že to neudělá. Mark mi bohatě stačí.

,,Hlídej dveře." řekl tomu druhýmu a silou mě znovu připoutal k posteli abych se mu nevykroutila.

,,Trochu si pohrajeme. Co ty na to?" ušklíbl se a rukou mi zajel pod to špinavé triko, které bylo jediné co jsem měla na sobě. Otočila jsem hlavu na stranu a pevně zavřela oči.

,,Třeba si to taky užiješ." řekl a studenou dlaní mi hrubě přejel přes prso. Trochu jsem se zachvěla z toho jak studenou ruku měl a jak to bolelo protože i Justin věděl že mi na ně nemá sahat když jsem těhotná. Prostě bolí sami od sebe a teď to tu nikdo neřeší.

,,Vidíš jak se pode mnou třeseš a to jsem ani nezačal." uchechtl se sebevědomě. Jo ale to protože mě to bolí, ne protože se mi to líbí, jestli jsi tak moc nadrženej tak si jdi do klubu. Kousla jsem se do jazyka abych mu to neřekla a pevněji zavřela oči když mi rukama začal jezdit po těle. To si fakt myslí že mě s jeho ksichtem a stylem chování nějak vzruší?

Samozřejmě že ne. Jediný kdo by to zvládnul je Justin... chtěla bych vědět jak na tom je. Už dlouho jsem o něm neslyšela. Asi tři týdny...
Z myšlenek o Jayiovi mě vytrhla až bolest v podbřišku. Potichu jsem zaůpěla a zaklonila hlavu.

,,Říkal jsem ti to." řekl s úšklebkem. Kousla jsem se do rtu a zakroutila hlavou. V očích mě pálely slzy a na jazyku nadávky.

,,Prosím dost." řekla jsem když už to bylo k nevydržení.

,,Ah ne ještě ne." zavzdychal a rukama mi přejížděl po těle. Bylo to tak nepříjemný, že jsem si přála ho ze sebe shodit a potom utéct za Justinem. Ten aspoň ví jak mě uspokojit. I když tyhle mě prostě znásilňují, nikdy bych s nima dobrovolně nespala.