-only love-

12.

Justin

Ucítil jsem chlad a   drobné dívčí tělo, které se ke mně přimáčklo. Unaveně jsem otevřel oči a   rychle si zvykl na tmu ve které byl zahalen celý pokoj. ,,Nemůžeš spát   princezno?" zašeptal jsem chraplavým, rozespalým hlasem, který ji   způsobil husí kůži. Pro sebe jsem se usmál a čekal na odpověď. ,,Zase se mi zdá o Markovi, můžu-" nedokončila větu, protože jsem si ji k sobě přitáhl za pas a pevně   ji objal. Mohl jsem cítit jak se uvolnila. ,,Nemysli na něj, jsem tu s tebou nemůže ti nic udělat." zašeptal jsem ji do ucha a zanechal ji letmý polibek do vlasů. ,,Děkuju." zašeptala a svojí jemnou dlaň položila na tu mou kterou jsem ji objímal. Upevnil jsem svoje sevření kolem jejího drobného těla a po zjištění že už sladce spí jsem se znovu ponořil do snů.

-----

Pomalu jsem otevřel oči a první co jsem uviděl byla spící Bell. Už jsem říkal jak je krásná i když spí? Opatrně jsem se zvedl z postele tak abych ji neprobudil a přikryl ji. S posledním pohledem na ní jsem za sebou zavřel dveře a sešel schodů do obýváku. Rukou jsem si prohrábl vlasy a s nezájmem je nechal spadnout do všech stran. Fredo s Masonem už přijeli v noci, ale ještě jsem neměl možnost s nimi mluvit. To mi připomíná že do odpoledne bych měl vědět kde je Jake. ,,Chazi, potřebuju aby ses postaral o Bell. Potřebuju zajet do města." řekl jsem a s jeho souhlasným přikývnutím odešel zpátky do pokoje. Potichu jsem se převlíkl a připravil. Nasedl jsem do auta a s povzdechnutím se vydal vstříc hodinové jízdě do města.

-----

(Omlouvám se že takhle přeskakuju, ale vážně nevím co mám psát když hodinu sedí v autě...)

Zastavil jsem se v pár obchodech a koupil několik věcí které by se Bell mohli líbit, a ještě něco do vily. Vystoupil jsem z auta a zašel do posledního obchodu, ve kterém jsem včera objednal právě to kvůli čemu jsem sem jel. Doufám že to všechno večer půjde hladce.

Isabella

Rozespale jsem se posadila na posteli a zjistila že po Justinovi tu zůstalo prázdné místo. Pokrčila jsem nad tím rameny a promnula si oči. Hádám že bylo něco kolem poledne. Celá místnost byla kvůli mému špatnému zraku rozmazaná, ale myslím že to tam měl hezky zařízené. Uchechtla jsem se nad svým stupidním myšlením. Nevím jestli to znáte, ale když nemám brýle nebo kontaktní čočky, tak vidím jen rozmazané obrysy a různé smíchaniny barev. A s tímhle samozřejmě nemůžu nijak posoudit jak Justinův pokoj vypadá. Vstala jsem z postele a rychle se chytla zdi když se se mnou zamotal celý svět. Pevně jsem zavřela oči a zhluboka vydechla. Cítila jsem jak mě začíná jemně škrábat v krku a s tím přišla i vzpomínka na včerejší noc. Jak blbý musí někdo být aby se šel projít do lesa když se může každou chvíli stmívat.. Nadávám si za to že jsem se tak chytře protáhla z toho okna které je v knihovně a bez teplejšího oblečení, nebo čehokoli jiného se sama vydala vstříc přírodě. Ani nechci pomyslet na to co by se stalo kdyby nepřišel Justin. Asi bych tam byla doteď. A nebo bych posloužila jako potrava pro divou zvěř..

Došla jsem si do pokoje pro brýle, udělala ze sebe člověka a oblékla se do teplého rolákového svetru a teplých kalhot. Pomalu jsem sešla schody a dole narazila na Freda který mě obdařil vřelým úsměvem stejně jako vždy. Fredo je pro mě něco jako Andrew, nevěřím mu tolik, ale nebojím se ho. Z něj prostě vyzařuje přátelství a pozitivní energie. Nemohl by nikomu ublížit. ,,Ahoj Bells. Jak jses vyspala?" zeptal se vesele s upřímným úsměvem. ,,Dobře." zalhala jsem a přes narůstající bolest v krku zfalšovala úsměv. ,,Je ti dobře? Vypadáš bledě." zeptal se a chtěl mi přiložit ruku na čelo, jenže já jsem uhla. ,,Neboj se, jen ti sáhnu na čelo jestli nemáš teplotu." znovu ke mně natáhl ruku a já se jen tak tak udržela abych neucukla.

,,Bell vždyť ty úplně hoříš." řekl zděšeně. ,,Ne, jsem v pořádku, vážně mi nic není." odporovala jsem. Nechci být nemocná. Dříve jsem hodně trpěla na angíny a znovu už to zažít nechci. ,,Pojď." rozkázal a já poslušně poslechla. Došli jsme na konec chodby a zastavili se před bílými dveřmi. Fredo zaklepal a vešel dovnitř jako první. Po chvíli mně zavolal dovnitř a já vešla do místnosti která vypadala jako doktorská kancelář. Pohled se mi zasekl na hnědovlasém klukovi v bílém doktorském plášti a jeho vřelém úsměvu. ,,Mike tě zkontroluje." řekl Fredo a chystal se odejít. ,,Počkej, zůstaň tu prosím." nesmí mě nechat samotnou v jedné místnosti s úplně cizím mužem. Usmál se a sedl si na židli která tu byla.

-----

,,Vypadá to na angínu." povzdechl si Mike. Ne prosím jen to ne. Postupem dne mě začne bolet krk stokrát více a teplota bude jen stoupat. Možná je to správně, aspoň si nějak vyžeru to že jsem včera utekla. Podívala jsem se na Freda který už si bral do ruky telefon a zatímco si ho dával k uchu odešel z místnosti.

,,Dám ti antibiotika a bylo by lepší kdybys pila hodně teplého čaje a hodně ležela. Kdyby se to zhoršilo musíš nám to říct." řekl mi Mike a já pomalu přikývla hlavou. Tohle se nemělo stát. ,,Justin tu bude za deset minut-" odmlčel se a po pár sekundách se zasmál. ,,Dobře, tak prý za čtyři. Máš si lehnout k němu do pokoje a o ostatní se postaráme." oznámil Fredo. ,,Nemůžu k němu do pokoje, mohla bych ho nakazit." odporovala jsem. Fredo se uchechtl. ,,Prý tě chce mít pod kontrolou a je mu jedno že ho nakazíš." nadechovala jsem se že znova něco řeknu, ale to už Fredo zavěsil a vymluvil mi to pohledem.

Vstala jsem tedy ze židle, poděkovala Mikovi a s Fredem v patách došla do Justinova pokoje. Ujistil se že jsem bezpečně došla až sem a odešel do kuchyně. Sundala jsem si boty a znovu vlezla pod peřiny. Zhluboka jsem se nadechla Justinovi úžasné vůně, která v nich zůstávala a na chvilku zavřela oči. ,,Tady máš čaj, Justin tu bude každou chvílí." vešel do pokoje Alex a položil mi hrnek na stoleček vedle postele. Snažila jsem se usmát, ale bolest v krku mi to znemožnila. ,,Děkuju." řekla jsem šeptem. Přikývl a usmál se. ,,Zkus usnout, bude ti líp." řekl a s tím odešel. Zachumlala jsem se do peřiny až po krk a snažila se udělat co mi Alex poradil. Asi pět minut jsem se snažila usnout, ale byla mi větší a větší zima a pálení v krku nijak nepomohlo.

Rozrazily se dveře a do pokoje vtrhl Justin. Leknutím jsem nadskočila a schovala se pod peřinu. ,,Promiň mi to." řekl jemně a přišel k posteli. Znovu jsem si odkryla hlavu a viděla jeho ustarané oči. ,,Jak ti je?" zeptal se potichu a sedl si vedle mě na postel. Pomalu mi přiložil dlaň na čelo, bylo to jiné než od Freda.. ,,Ugh, bolí mě v krku a je mi zima." zachraptěla jsem a hned toho litovala když mě krk rozbolel ještě víc. Justin vzal ze stolku čaj, kterého jsem se zatím ani nedotkla a podal mi ho. Pomalu jsem si sedla a napila se. Po tom co jsem vypila celý hrnek mi bylo značně tepleji, ale z dřívějších zkušeností vím že to nevydrží dlouho. ,,Co můžu udělat aby ti bylo líp?" zeptal se. Neměla jsem v plánu mluvit, jen jsem poklepala na místo vedle sebe. Usmál se a vlezl si ke mně do postele. Otočila jsem se čelem k němu a přimáčkla se k jeho hrudi. Obmotal kolem mě svoje svalnaté ruce a jemně mě hladil po zádech. ,,Zazpívej mi prosím." zašeptala jsem.

(Boyfriend- Justin Bieber, a představte si že ji to zpívá jako 'ukolébavku', prostě pomalu...)

If I was your boyfriend, I'd never let you go
I can take you places you ain't never been before
Baby take a chance or you'll never ever know
I got money in my hands that I'd really like to blow
Yeah, on you
Chillin' by the fire while we eating fondue
I dunno about me but I know 'bout you
So say hello to falsetto in three two, swag

I'd like to be everything you want
Hey girl, let me talk to you

If I was your boyfriend, I'd never let you go
I'd keep you on my arm girl, you'd never be alone
And I could be a gentleman, anything you want
If I was yo-

S pomocí jeho jemného hlasu, textu písně, a zvuku jeho klidně bušícího srdce jsem pomalu usnula.

Trochu nudnější část...
Doufám že se líbí, omlouvám se za chyby..