-only love-

57.

!TW- v jedné části je sebepoškozování -asi jen jeden odstavec- , pokud by vás to mohlo nějak ovlivnit prosím přeskočte to..!

Předem se moc omlouvám za chyby..

Justin

Díval jsem se za ní jak odcházela nahoru a ztěžka dýchal. Nevím co to do mě vjelo. Jako kdybych ani pořádně nepřemýšlel. Možná jsme to dneska trochu s klukama přehnali..

Proč to Khalil vůbec přinesl? Moc dobře vědí jak se chovám pod vlivem drog. Vždyť jsem agresivní i normálně. Stačí jenom trochu něčeho co tu agresivitu povzbudí a je to v prdeli..

Na druhou stranu to nemůžu svádět na něj. To já jsem se měl ovládnout a zůstat jen u pití.

Pohled mi cukl k mé pravé ruce. Ukazováčkem jsem jemně přejel po místě, kde byla před pár hodinami zabodlá jehla s extází. Už se necítím tak dobře jako předtím. Vím, že už to přestává fungovat. Lépe se ovládám a uvědomuju si co dělám.

Znovu jsem se naštval, když jsem si přehrál to co se právě stalo. Shodil jsem ze stolu všechno co tam bylo a bylo mi úplně jedno, že jsem právě rozbil několik věcí. Zase jsem to podělal. Zase.

Proč jsem takovej kretén kurva?

Vzal jsem z linky vázu s vodou a hodil jí o zeď. Katherine by mě zabila, kdyby mě viděla. Je to nově vymalovaný..

Teď je mi ale úplně u prdele jak by Katherine reagovala. Důležitý je jak moc jsem to zase posral. Neměl jsem v plánu jí říkat o tom co jsem si s klukama dal. Prostě bych jen pár dní jedl nějaký prášky od Mikea, který by potlačily nutkání píchnout si to znovu a bylo by hotovo.. Jenže teď jí musím říct pravdu, protože mi jinak neodpustí.

Nejspíš mi neodpustí ani když jí to řeknu. Zase jsem se choval jak idiot. Podíval jsem se do zrcadla přede mnou a s hlubokým výdechem zavřel oči.

---

,,Ale já chci aby ty děti byly naše. Moje a tvoje. Proč mi prostě nemůžeš vyhovět?!" řekl jsem naštvaně. Z rohu se ozvalo Luciferovo zavrčení. Vůbec jsem si ho nevšiml. Bylo mi úplně jedno že by se na mě vrhnul pokud by to zašlo tak daleko a vztáhl bych na Bell ruku.

---

,,Protože vím že jsi! Viděl jsem jak jsi se chovala k Holly. Jsi připravená, jen se všeho moc bojíš!" vykřikl jsem naštvaně a rozhodil rukama. Proč nemůže pochopit, že nechci čekat tak dlouho než se bude cítit připravena?

---

,,Čím dřív tím líp, zabít nás můžou kdykoliv a já s tebou chci prožít úplně všechno co těhotenství obnáší. Chci vidět jak ti každým dnem roste bříško i toho andílka jak přichází na svět. Copak to nechápeš?" řekl jsem a snažil se uklidnit. Nechci jí ublížit, ale ještě chvíli a neudržím se.

---

,,Teprve včera jsme se spolu poprvé vyspali Jayi. Vážně v nejbližší době děti nechci." řekla s pohledem do mých očí. Jindy bych se takhle vůbec nechoval, ale teď na mě její štěněčí pohled neměl žádný vliv. Byl jsem naštavný. Chci s ní založit rodinu. Co jí tak moc brání? Nemiluje mě snad na tolik?

,,Jdi pryč." řekl jsem tvrdým hlasem s dlaněmi v pěst. Ztěžka jsem dýchal a přestával se ovládat.

,,Jayi já-" řekla vyděšeně.

,,Isabello jdi mi z očí než ti něco udělám. A věř mi že to nebude hezký." zavrčel jsem naštvaně a probodl jí pohledem. Ještě chvíli tu bude a nedopadně to dobře.