76.

605 38 17
                                    

Předem se omlouvám za chyby🤍

Isabella

,,Není s tebou táta doufám." řekla jsem mamce když jsme se odtáhli z objetí. ,,To víš že ne, řekla jsem mu že jedu někam s kamarádkou a radši nechala doma všechno přes co by mě mohl najít." Zasmála se. ,,Jsem ráda, že tě Justin pozval. Chyběla jsi mi." řekla jsem s úsměvem.

,,Ty mně taky Bell. Je mi líto jak jsme se minule pohádali, ale vážně vám to s Justinem přeju. Budete skvělý rodiče a je vidět jak se milujete takže vám to manželství snad i dlouho vydrží." řekla s úsměvem a pohladila mě po tváři.

,,To doufám." řekla jsem s malým úsměvem. Taky doufám, že nám to vydrží. Nevím co bych bez něj dělala.

,,No a teď si jdu dát nějakej drink. Harry moc nemusí když piju, ale když tu dneska není tak proč ne." řekla se smíchem a zamířila k baru.

,,Tvoje máma je hustá. Kolik že jí je?" zeptal se Khalil. ,,36, měla mě v 17" řekla jsem s úšklebkem. ,,Páni. Upřímně vypadá ještě mladší než je." řekl a díval se jejím směrem.

,,Jo to jo, ale je vdaná. Jdi si balit někoho svýho věku." uchechtla jsem se a odstrčila mu hlavu jiným směrem. ,,Ale notaak." řekl zklamaně ale hned zase odběhl na parket tančit s nějakou holkou. Zasmála jsem se nad tím a rozhlídla se okolo, cítila jsem na sobě Justinův pohled ale nikde jsem ho neviděla.

,,Hledáš někoho?" zeptala se mě Chloe. ,,Jen Justina." odpověděla jsem. ,,Ah ahaa. Před chvíli s ním flirtovala jedna bruneta, ale odmítl jí a někam odešel.. nevím kam.." řekla s pokrčením rameny. ,,Tak já ho půjdu najít." řekla jsem potichu a šla dolů, pryč z V.I.P kde jsme byli. Snažila jsem se protáhnout mezi lidmi co nejnápadněji to šlo, ale v jednu chvíli mě někdo silně chytl za boky a přitáhl si mě k němu. Zalapala jsem po dechu když jsem na sobě zezadu cítila mužské tělo, ale neviděla na jeho rukách tetování ani necítila známou vůni. Tohle není Justin.

,,Co tu dělá taková kočka sama?" řekl mi blízko u ucha tak že mi naskočila husí kůže. ,,Nejsem sama a radila bych ti abys mě pustil." zavrčela jsem a snažila se mu vykroutit ze sevření, které ale upevnil. ,,Trochu si užijeme. Co říkáš?" řekl znovu a ruku z mého pasu přesunul na mé prso, které silně zmáčkl a to nebylo vůbec příjemný protože mě už tak kvůli těhotenství prsa bolí.

,,Pusť mě." vykřikla jsem ale přes hlasitou hudbu to nebylo skoro slyšet. Všimla jsem si jak ke mně šli nějací Justinovi muži aby mi pomohli, ale to už u mě byl on. Hrubě ode mě odtrhl toho muže který mě držel a řekl Nateovi ať se ho zbaví.

,,Jsi v pohodě? Neudělal ti nic?" zeptal se mě starostlivě a vtáhl mě do objetí.

,,Jsem. Jen to bylo nepříjemný." řekla jsem a na chvilku zavřela oči. Snažila jsem se sklidnit dýchání a naštěstí se to po chvíli povedlo.

,,Co s ním Nate udělá?" zeptala jsem se ho tak aby mě slyšel.

,,Zabijou ho... nikdo si na tebe nesmí dovolovat." zavrčel a pevně mi stiskl boky. Tentokrát to bylo mnohem lepší. Cítila jsem jak se mi znovu zrychlil dech a naběhla mi husí kůže.

,,Nikdo se tě nesmí dotýkat tak jako já." zavrčel mi u ucha a jemně mě políbil na krk zatímco mi rukama sjel na zadek a potom pomalu pokračoval na prsa, která jemně stiskl takže jsem zalapala po dechu.

-only love-Kde žijí příběhy. Začni objevovat