-only love-

30.

Nejdřív jsem chtěla něco psát ještě ke dni ve městě, ale nějak mě nic nenapadalo, takže se omlouvám...

-o týden později-

Isabella

,,Andrew tohle nemá šanci. Tolikrát si mi ublížil a chceš abych ti odpouštěla aniž bych viděla že se snažíš?" pokroutila jsem hlavou. ,,Prosím Bell. Slibuju, že už se tak nebudu chovat." zkoumavě jsem se mu dívala do očí. ,,Jak ti mám věřit?" zeptala jsem se potichu.

,,Já jen nechci aby ti ublížil." sklopil pohled. ,,Ale on mi neublíží. Kdy už to pochopíš Andrew?!" vykřikla jsem zoufale. ,,Tak mi řekni proč mu věříš. Co tě nutí ho tak bránit!" 

,,Možná to že mi na něm záleží a mám ho ráda? A hlavně všechno to co mi řekl a nikomu jinému ne!" jediné štěstí, že kluci nejsou doma. Kdyby tohle slyšeli...

,,Mohli bychom si prosím sednout jako dřív a povídat si o tom? Jako si mi vyprávěla o Markovi." řekl normálně s prosíkem v očích. Jen jsen přikývla.

,,Pojď do obýváku." řekla jsem a oba jsme se vydali do obývacího pokoje. ,,Prosím, nechci se hádat. Jen mi řekni úplně od začátku co se dělo."

----------------

,,A proč jsi mi to neřekla? Normálně mi říkáš i jakou barvu měli oči babičky v metru, kterou jsi pustila sednout ale to že jsi se potkala s Justinem jsi mi zatajila." usmála jsem se nad jeho komentářem a pokrčila rameny. ,,Přišlo mi to nepodstatné a v tu dobu jsem ještě byla šťastná s Markem."

,,Bells, pamatuješ když jsem přišel k vám domů a ty jsi mi celá nadšená vyprávěla o tom jak jsi byla s Markem venku a jak ho miluješ?" přikývla jsem a netušila kam tím míří. ,,No já jen, že se podobně chováš i teď. Usmíváš se jako sluníčko když mi popisuješ co hezkého se ti s Justinem stalo a vyprávíš i o těch největších maličkostech. Co měl na sobě, jak měl udělané vlasy a dokonce jak voněl. Příjde mi to ujetý, ale znovu zníš zamilovaně a šťastně." dořekl. ,,Ne to ne Andrew, nemůžu být zamilovaná. Vždyť se známe jenom chvíli a-" snažila jsme se z toho vykroutit, ale někde v hlouby duše jsem to možná. Jen možná, cítila přesně tak jak říká.

,,Je to pravda Bell. Zkus se nad tím zamyslet a udědom si to než bude pozdě." pokroutila jsem hlavou. ,,Teď to nech být. Co kdybychom se na něco podívali?" ušklíbl se. Usmála jsem se a šahala po ovladači, který ležel na opěrátku, ale Andrew mě předběhl a vzal si ho. Udělala jsem uražený výraz a založila si ruce na hrudi. 

,,Ale notak. Můžeš vybrat film." hravě do mě ťukl loktem a zapl televizi. Zasmála jsem se a pohodlně se usadila do tureckého sedu. ,,Pusť tam All the bright places." řekla jsem. ,,Doufám, že to nebude nějaká hrozná romanťárna." protočil oči a zapl film. ,,Já nevím, jen se mi to zdálo zajímavý." pokrčila jsem rameny a pohodlně se usadila.

---------------

,,Počkej, to je jako konec?" zeptal se Andrew a zmateně se díval na titulky běžící v televizi. ,,A  jak to teda skončilo?"zeptal se znova. ,,Asi umřel?" řekla jsem s tázavým podtónem. Oba jsme se na sebe podívali a hrozně se rozesmáli. Tak tohle byl jeden z nejvíc zmatenejch filmů co jsem kdy viděla. Věřím, že knížka by byla mnohem lepší.

,,Ale vždyť to bylo celý hrozně zmatený a jako kdyby se to odehrálo za týden nebo dva." okomentoval to a pořád se trochu smál. Přikývla jsem s úsměvem.

,,No znova si to asi nepustím. Maximálně si přečtu tu knížku." pronesla jsem a v tu chvíli se ozvalo klapnutí předních dveří a několik klučičích hlasů. Rty se mi roztáhly do širokého úsměvu a nadšeně jsem se rozeběhla ke vchodu. Skočila jsem na Justina a radostně se po týdnu nadechla jeho úžasné vůně. Zavřela jsem oči a hlavu mu zabořila do krku. Pevně mě chytl pod stehny abych mu nespadla a spokojeně zamručel.

,,Chyběl jsi mi." zašeptala jsem. ,,Ty mně taky princezno."  zamumal a palci mi jemně kreslil kroužky na stehna. Odtáhla jsem se tak abych se mu mohla podívat do očí a usmála se. Nahla jsem se a spojila naše rty. Pomalu mě pustil na zem takže jsem musela stát na špičkách abych k němu dosáhla a za pas si mě přitáhl blíž. Dala jsem mu ruce kolem krku a hrála si s jeho vlasy. Po chvíli jsme se odtáhli a jen se dívali navzájem do očí. ,,No.. šlo všechno dobře?" zeptala jsem se potichu a rozhlédla se po místnosti, kde už nikdo nebyl, jen jsem nad schody zavadila pohledem o Andrewa s chytrolínským úšklebkem na rtech a výrazem typu mám pravdu a ty to víš. Pomyslně jsem nad tím protočila oči a znovu se naplno věnovala Justinovi.

,,Jako vždy. Bez pár modřin by se to neobešlo, ale to je v pořádku." usmál se. ,,Modřin? Jsi v pořádku? Neublížili ti hodně? J-" přerušil mě rychlým ale jemným polibkem. ,,Jsem v pohodě Bells. Je to jen pár modřin do týdne jsou pryč. Neumírám." uchechtl se. ,,Minule jsi taky říkal že jsi v pohodě a měl jsi pořezanej celej bok." oponovala jsem. Jen nechci aby mu něco bylo.

Pokroutil hlavou. ,,Jen pár modřin. Přísahám." řekl s pohledem do mých očí. Spokojeně jsem přikývla a usmála se. Jsem ráda, že je zpátky. Chyběl mi víc než jsem si myslela.

,,Co kdybychom už šli do pokoje? Z toho letu jsem unavenej a je celkem pozdě. Nemusíme spát ale třeba jen tak ležet, povídat si.. Co budeš chtít." navrhl. Souhlasila jsem a oba jsme došli až k němu do pokoje. Poslední dobou tu trávím více času než u sebe..

Sundal si mikinu a tašku, kterou měl v ruce položil na zem vedle postele. Dívala jsem se jak potichu zakňučel a chytl se za břicho. Přešla jsem k němu. Chytla jsem lem jeho trika a podívala se mu do očí. ,,Můžu?" zeptala jsem se. Pomalu přikývl a nechal mě ho sundat. Odhalila jsem tak jeho vypracované tělo poseté nejrůznějšími tetováními, jizvu od Marka na boku a břicho na kterém byla velká fialovo modrá modřina. Pomalu jsem po ní přejela prsty a hned ruku odtáhla.

,,Proč jsi mi to neřekl? Vždyť jsem ti mohla ještě víc ublížit když jsem na tebe tak skočila." zakňučela jsem a dívala se mu do očí. ,,Není to tak hrozný jak to vypadá Bells. Věř mi, ani jsem ji necítil když jsem tě držel." pokroutila jsem hlavou. Moc dobře vím, že ho to bolelo. Jen si to nechce přiznat.

Jemně jsem mu zatlačila do hrudi a donutila ho tak aby si sedl na postel. Sedla jsem si k němu na klín a znovu ho zatlačila aby si lehl. Sklonila jsem se nad něj a něžně ho políbila. Polibek mi opětoval a mohla jsem cítit jak mu zrychleně bilo srdce. Z jeho rtů jsem se přesunula na jeho krk a zanechala mu tam pár mokrých polibků, kterými jsem pomalu pokračovala až na hruď.

Odtáhla jsem se a podívala se mu do očí. Pozorně mě sledoval a mělce dýchal. ,,Bells co to děláš?" zeptal se potichu přiškrceným hlasem.

Pokračování v další části XD