-only love-

2.

Isabella

Andrew zobrazilo se jméno mého nejlepšího a jediného klučičího kamaráda na obrazovce mého telefonu. Široce jsem se usmála a odhodila na stranu učebnici matematiky z které už se přes hodinu marně snažím něco naučit.

,,Bell! Díky bohu že jsi mi to zvedla." ozval se jeho udýchaný hlas. Lehce jsem se zamračila. Andrew nesnáší běhání, běhá jenom když musí a nebo pro to má velký důvod.

,,Děje se něco?" zeptala jsem se a vstala z postele na které jsem celou dobu ležela. Levou ruku jsem přemístila pod svoje vlasy a začala si na prsty namotávat nejkratší pramínky. Je to jeden z mých zvyků, dělám to když jsem nervózní.

,,Ne, jo, běžim k tobě! Musíme tě připravit!" řekl nadšeně. Zamračila jsem se ještě víc než předtím a silně si potáhla za pramínek který jsem zrovna měla obmotaný okolo ukazováčku. Jemně jsem sykla a v duchu si vynadala.

,,Na co mě chceš připravit?" zeptala jsme se nechápavým hlasem a uslyšela otevření dveří od mého pokoje.

,,Jdme do klubu!" ozvalo se ve dveřích i v telefonu radostné zapištění Andrewa. Položila jsem hovor a sedla si zpátky na postel. Uchechtla jsem se a dívala se na něj 'dobrej vtip, až jsem se zapomněla smát' pohledem.

,,Myslíš že to nemyslím vážně?" ušklíbl se a za ruce mě zvedl zpátky do stoje, zmateně jsem se na něj podívala. ,,To není vtip?" zeptala jsem se hloupě, ale před Andrewem je to jedno. ,,Pamatuješ si že bych někdy běhal kvůli vtipu?" zasmál se a dal mi do ruky papírovou tašku. ,,Drew, ale já se musím učit. Víš jak špatná na matiku jsem." zakňučela jsem. ,,Sama víš, že tohle říkáš jenom proto abychom se nešli bavit." povzdechla jsem si a podívala se do tašky. Zvětšily se mi zorničky a jemně pootevřela pusa, když jsem vytáhla černou uplou sukni pod kolena a stejně černý a uplý crop-top s úzkýmy rámínky. Pohledem jsem vyhledala Andrewa, který už se mi hrabal ve skříni a donesl přede mě černé šněrovací boty na podpatku a bílý kožíškový svetr, protože k večeru bývá zima. (sukně a top nahoře v médiích, sukni si představte tak jak jsem ji popsala- pod kolena)

,,Jsi v pohodě?" zeptala jsem se omámeně a dala mu ruku na čelo abych zjistila jestli nemá horečku. Tohle se ani trochu nehodí k mému všednímu stylu oblékání.. Se smíchem mi ruku sundal, ale nechal ji ve své velké hřejivé dlani.

,,Musíš zase někam vyrazit, jsi v té kleci plné učení zamčená už dost dlouho." řekl jemně rozmrzelým hlasem. Dlaň ve které svíral moji ruku si přitáhl blíž a jemně mě políbil na klouby. Bylo to čistě přátelské gesto, které ostatní lidé nikdy nepochopí. Mezi mnou a Andrewem byl zvláštní vztah, byli jsme nejlepší kamarády na život i na smrt, asi jako sourozenci. Mohli bychom spolu spát nazí v jedné posteli a nebylo by tam nic víc, mohli bychom se spolu sprchovat, mohli bychom si dát pusu na rty, nemyslím tím líbání, ale normální dětskou pusu na rty kterou jste si dali s malým chlapečkem na pískovišti když ti utrhl pampelišku a dal ti ji do vlasů s tím že jsi jeho jediná dívka. Fajn ten konec asi ne, ale myslím že jste mě pochopili. Mezi mnou a Andrewem by nikdy nemohlo nic být. I když si myslím že je velmi atraktivní, krásný, milý a v hlavě taky vymeteno nemá.

,,Dobře." povolila jsem nakonec pod jeho hřejivým prosebným pohledem. Rozzářil se jako sluníčko a narval mi všechny věci do náruče. ,,Rychle se převleč, namaluj -i když myslím že to nepotřebuješ- a za půl hodiny tu je odvoz." řekl rychle a strkal mě do dveří od koupelny. ,,Půl hodiny?!" řekla jsem vyděšeně a nevěřícně se na něj podívala. ,,Naomi s Chloe mi řekli ať tě přemluvím a mně se to zdálo jako úžasný nápad tak jsem souhlasil." nevinně pokrčil rameny. ,,Zabiju tě!" zakřičela jsem se smíchem a zavřela se v koupelně.

---

,,Bože můj, vypadáš ještě líp než jsem si myslel že to jde" zalapal po dechu Andrew když jsem se před ním hravě otočila a ukázala mu jak vypadám po dvaceti minutách přípravy. Zasmála jsem se a skočila mu do náruče kterou mi nabízel. ,,Jsi vážně krásná." zamumlal mi do vlasů. Odtáhla jsem se a podívala se mu do ledově modrých očí. ,,Však ty taky." usmála jsem se a znovu se k němu přitulila. ,,Máš strach že?" povzdechl si. Jemně jsem kývla hlavou. ,,Budu pořád s tebou, slibuju." povzbudivě mi zmáčkl ruku a dal mi pusu do vlasů. Zavřela jsem oči a přála si aby tahle roztomile hezká chvíle nikdy neskončila.

Celý svět je ale proti mně, takže Andrewovi začal zvonit telefon. Otevřela jsem oči a odtáhla se. Omluvně se na mě podíval a zvedl hovor.

,,Ano?" zeptal se a poškrábal se na ruce. Jeho výraz se z 'řekni co potřebuješ a nazdar' změnil na 'kurva'. Zmateně jsem se na něj podívala, když mě k sobě ochranitelsky přitiskl. Mohla jsem slyšet tiché úryvky toho co říká hlas na druhé straně.

,,Půjdeme jinam." odpověděl suše Andrew. 'sám víš že ji najde všude' odpověděl hlas. Ztěžka jsem polkla a vystrašeně se podívala na Andrewa, který se naštvaně tahal za vlasy. ,,Ochránim ji." vydechl a mě to zahřálo u srdce. Sice nevím před čím by mě měl chránit, ani jestli se baví o mně ale přeci. ,,Vím co dělám Jakeu" zavrčel a položil hovor. Zhluboka vydechl a opřel si hlavu o moje rameno. Objala jsem ho kolem krku a hladila ho po vlasech. Nemám nejmenší tušení o co tady jde, ale vím že ho tohle uklidňuje.

,,Co se stalo?" zeptala jsem se potichu. Zvedl hlavu a zkoumavě se mi podíval do očí. ,,Slyšela si co říkal?" zeptal se. Mám mu to říct nebo ne? Nedokážu mu lhát, ale mohl by na mě být naštvaný. An si nejspíš všiml že váhám takže si z toho odvodil správnou odpověď. ,,Co všechno jsi slyšela?" povzdechl si. ,,Jen to co jsi říkal ty, a jak říkal víš že ji najde všude část." odpověděla jsem po pravdě. Nemá cenu mu lhát, stejně by se to dozvěděl. Andrew lehce přikývl a vzal mi tváře do dlaní. ,,Všechno je v pořádku ano? Nemusíš se ničeho bát. Jsem s tebou a-" odmlčel se a podíval se na zprávu která mu právě cinkla, ,,-a už musíme jít." usmál se a dal mi malou pusu na nos.

Zvedla jsem se z něj a přešla ke dveřím. Andrew šel hned a mnou a oba jsme došli až před dům, který jsem zamkla. Rodiče jako vždy nejsou doma a asi ještě dlouho nebudou. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Všude byla tma, Andrew si povídal s Chloe a Naomi, ale i tak jsem na sobě cítila upřený pohled. Pomalu jsem šla po příjezdové cestě až k autu a pořád se rozhlížela kolem. V tom jsem je spatřila. Dvě krásné karamelové oči. Od někud je znám, ale nepamatuji se kdy jsem je viděla. Asi na dvě vteřiny se naše pohledy propojily, potom ke mně ale přispěchal Andrew a vzal mě za pas. S úsměvem jsem se na něj podívala a znovu se chtěla zaměřit na neznámé karamelky, ty však mezitím někam zmizely a ať jsem se snažila sebe víc, nikde jsem nikoho nezahlédla. Přísahám že to nebyl omyl ani výplod mojí fantasie. Divné, a strašidelné.

,,Všechno v pořádku?" zeptal se An. Úsměvem jsem ho ujistila že jsem v pohodě a přivítala se s holkama.

---

Čtu to asi po půl roce a část kde popisuje její sourozenecký vztah s Andrewem je celkem cringe ngl..

Snad se zatím příběh líbí..