Předem se moc omlouvám za chyby, psala jsem to na telefonu a v noci so...
—————
O pět dní pozdějiIsabella
Probudila jsem se na něžný dotyk na mě tváři. Otočila jsem se na druhý bok a přitulila se blíže k Justinovi. Spokojeně jsem vydechla a znovu pomalu usínala.
Po pár sekundách jsem ucítila malé polibky ve vlasech a nespokojeně zamručela. Jsem vážně unavená. Včera mě Justin vytáhl na nějakou schůzku co měli s Khalilem a ostatními dvě hodiny od města, takže tak tři hodiny od nás. A vrátili jsme se pozdě v noci, takže se mi vážně ještě nechce vstávat.
Z ničeho nic mě Justin přetočil na záda a obličej mi zasypal nespočtem malých, sladkých polibků, které mě donutili unaveně otevřít oči a zasmát se nad jeho roztomilostí.
,,Justinee,chci ještě spát prosím." zakňučela jsem a udělala psí oči. ,,Na to není čas, mám pro tebe překvapení." řekl ranním chraplavým hlasem. ,,Další? Vždyť ti to nemám ani jak vrátit." a je to pravda. Dělá toho pro mě hrozně moc a já se vážně cítím blbě, protože mu to nemůžu nijak vynahradit.
,,Já nic nepotřebuju, nemůžu si přát nic víc než mít tě u sebe." usmál se. ,,Už jsem ti řekla, že jsi roztomilej?" usmála jsem se nazpátek. ,,Řekl bych to co vždycky, ale už je to moc opoužívaný." uchechtl se. ,,Jo to už asi je." odpověděla jsem s úšklebkem. ,,A teď vstávat, protože dnešek bude dlouhej." odtáhl se ode mě tak abych se mohla alespoň trochu pohnout. (všimli jste si jak poslední dobou používám víc takovou hovorovou češtinu? Jakože nepíšu např. opoužívané ale opoužívaný.. no nic, zkusím psát víc spisovně, ale k některým situacím se mi to prostě moc nehodí..)
Posadila jsem se na kraj postele a protáhla se. Stoupla jsem si a upravila si Justinovo tričko aby mi splývalo podél těla. Zvedla jsem pohled od zmuchlaných částí látky a očima se setkala s jeho. ,,Nedívej se na mě tak, vím že po ránu vypadám hrozně." zakryla jsem si obličej dlaněmi a znovu ho odkryla až ve chvíli, kdy jsem na dlaních cítila teplý dech. Leknutím jsem nadskočila, když jsem uviděla, že Justin stojí přímo předemnou.
,,Tak tohle už nedělej, málem jsem dostala infarkt! Vůbec jsem tě neslyšela vstát ani kroky, prostě nic." zhluboka jsem vydechla a držela se za bušící srdce. ,,Patří to k mojí práci." s úsměvem pokrčil rameny. ,,To děláš na táborech při bojovkách ducha nebo rovnou chodíš a strašíš na poutích ve strašidelných hradech?"
,,No dovol na, takhle nízký úrovni vážně nejsem. Navíc moc nemusím děti." zašklebil se a ublíženě si založil ruce na hrudi. To mě trochu zarazilo. Jednou mi říkal, že děti rozhodně chce a teď, že je moc nemusí..
,,Nemusíš děti? Myslela jsem, že děti chceš." usmál se a ruce si obmotal okolo mého pasu. ,,To je pravda, ale jediné děti, které chci okolo sebe budou ty naše." řekl zandavajíc' mi prámínek vlasů za ucho. Je sice hrozně hezký co mi říká, ale v osmnácti děti ještě vážně nechci. A vůbec si nejsem jistá co k němu cítím..
,,Jayi, já-" upřímně vůbec jsem nevěděla jak reagovat. ,,Vím, že ještě děti nechceš. Já je taky v nejbližší době nechci, je to moc nebezpečný a ani jeden na to nejsme připravený."
Jen jsem se mu dívala do očí a hledala sebemenší věc, která by mi naznačovala, že to nemyslí vážně. A překvapivě jsem nic nenašla.
,,Justine ale já ani nevím, jestli k tobě vůbec něco cítím. A pokud do tebe nebudu zamilovaná tak se s tebou rozhodně nevyspím a oba víme, že bez toho děti nebudou." řekla jsem po sundání jeho ukazováčku z mých rtů.
,,Nebudu tě do ničeho nutit. Dám ti času kolik budeš potřebovat."
--------------
Další den odpoledneJustin
,,Dále." křiknul jsem ke dveřím s pohledem stále upřeným do posledních papírů, které musím vyřídit.
,,Zařídil jsem ti to Bieber." ozval se Niallův hlas a přibližující se kroky.
,,Co jsi zařídil?" zeptal jsem se a zvedl k němu pohled.
,,Belliny rodiče si myslí, že byla celou dobu u mě a vědí že má nového přítele jen neví že jsi to ty." opřel se o stůl který mám v kanceláři a díval se na zeď na které byly fotky Belly.
,,Tohle je vážně ujetý, možná by ses měl léčit. Působí to trochu psychopaticky..." řekl mým směrem a stále si prohlížel zeď.
,,Pořád jsi v mém baráku, kde platí má pravidla a já tě taky můžu kdykoliv jakkoliv zabít. Být tebou dám si pozor na slova" zavrčel jsem nazpátek.
,,Přesně o tomhle mluvím." pokroutil hlavou. ,,Nemám čas na tvoje řeči jestli už nemáš co říct jdi. Támhle jsou dveře." pohodil jsem rukou ke dveřím a znovu se podíval na papír předemnou.
,,Máš v plánu, potkat její rodiče?" zeptal se. Protočil jsem oči a otráveně se na něj podíval. Za tři hodiny odlítáme a já tohle musím vyřešit, takhle to nemám šanci stihnout.
,,Snažíš se vést normální konverzaci, nebo to je tvůj způsob držení mě od veškeré práce kterou musím udělat?" zeptal jsem se nazpátek.
,,Takhle se před nima radši nechovej." pořád pokračoval.. fajn, asi to vážně jen tak nenechá.
,,Nechovám se vždycky takhle Nialle, stejně jako všichni. Vážně si myslíš, že bych se před rodiči své 'přítelkyně' choval jako teď? Nebo že bych dokonce nechal vyjít na povrch mojí špatnou stránku?" zeptal jsem se a papír položil před sebe.
,,U tebe nikdy nikdo neví." pokrčil rameny. Přešel ke stěně a poklepal na jednu fotku, kde byla Bells jen
ve volném triku, s vlasy v drdolu, brýlemi a spala nad knížkou. Je nádherná.,,Tahle fotka je hezká. Vypadá tam i celkem roztomile." uchechtl se. Cítil jsem jak se mi jemně sevřely ruce v pěst. No co? Jen já o ní můžu říkat že je roztomilá.
,,Jo to je." odvětil jsem. Mám takových fotek víc. Je krásná ať už si na sebe vezme cokoliv, oblékne se jakkoliv a to všechno okolo. Prostě je krásná a ani se nemusí snažit.
,,Mám práci, jestli nemáš nic dalšího jdi." řekl jsem a opřel se do křesla.
,,Vlastně je tu ještě jedna věc." začal a podíval se na mě. Pokynul jsem mu rukou ať pokračuje.
,,Blíží se Belly narozeniny." tak to samozřejmě vím.
,,A?" zeptal jsem se s docházející trpělivostí. ,,Na jizvy, které vám udělal Mark jsi zapomněl?" dokončil.
Jizvy.. (IX.XI- 9.11.) Belly narozeniny. Mark ji bude chtít získat, ale já ji nedám, udělám cokoliv jen aby se k ní už nikdy nedostal..
———-
Eeej! Po týdnu nová část!Omlouvám se.. snad vás utěší když vám řeknu, že se blíží hlavní drama!!!
Doufám že se část líbila, moc prosím o nějaké ty názory do komentářů.
Ráda bych věděla že jsou tu vážně nějakcí aktivní čtenáři..❤️
ČTEŠ
-only love-
FanfictionUž jste také někdy přemýšleli jaké by to bylo být v přívětivé náruči někoho koho opravdu milujete, víte že on miluje vás a udělal by cokoliv jen aby si vás udržel? Já pokaždé po odchodu mého ex, když jsem se zaschlými slzami seděla osamělá a vystra...