-only love-

37.

Bruno Mars- Grenade (vím že poslouchám hodně starý písničky, tahle je stará jedenáct let XD.. Ale musíte uznat, že nejsou špatný.. aspoň většina) pro ty co si to umí přeložit, taky vám příjde hrozně vtipná část-

Should have known you was trouble from the first kiss
Had your eyes wide open
Why were they open?

Idk proč, prostě mi to příjde vtipný... :)) možná si musíte poslechnout tu písničku abyste to pochopili...

------

v minulé části:

Justin

,,Jsem úplně v pohodě, jenom jsem od špíny protože byla mokrá hlína. Já jsem byl ten co střílel, nemusíš se ničeho bát ano?" usmál jsem se. ,,A um... ještě je tu ten dopis.. vzala jsem ho s sebou, ale radši jsem to neotevřela." řekla zdráhavě a z poličky sebrala bílou obálku.

Myslím, že vím co tam bude...

-----

pokračování-

Justin

,,Zatím to dones do obýváku prosím a vezmi si oběd, je v kuchyni. Příjdu za tebou hned co se převléknu." pousmál jsem se a hned po jejím přikývnutí zalezl do pokoje a rovnou do koupelny, kde jsem se rychle osprchoval a převlékl do čistého oblečení.

Párkrát jsem si ledabyle projel ručníkem vlasy a jinak je nechal volně spadnout od všech stran. V pokoji jsem si vzal telefon a po cestě ze schodů vytočil číslo na Alexe.

,,Zrovna jsem ti chtěl volat. Máme přijet nebo ho chceš zabít sám?" slyšel jsem jak se uchechtl. ,,Sám Alexi, tohohle chci oddělat sám." ušklíbl jsem se. ,,Že mě to nepřekvapuje. Zavolej až bude po něm. Niall zabaví Bellu a my se postaráme o to ostatní."  zasmál se. V kuchyni jsem si vzal talíř s jídlem, které už bylo skoro studené a i s ním šel do obýváku za Bell. ,,Myslím, že si chvíli počkáte. Nemám v plánu mu to nějak urychlit." sedl jsem si ke stolu a pousmál se na Bell, která se na mě dívala. Rukou mi opatrně dala na stranu vlasy, které mi padaly do očí. S úsměvem jsem jí vtiskl malý polibek na koutek rtů a potom hned na její sladké, jemné rty. Už jsem jí dneska řekl jak krásná je? Protože jestli ne tak to musím napravit.

,,Sluší ti to." zašeptal jsem ji na rtech když jsme se trochu odtáhli. Usmála se a trochu začervenala.

,,Justine posloucháš co ti říkám?" slyšel jsem jak se Alex na druhé straně telefonu uchechtl a znovu mě tím vrátil do reality. ,,Ehm.. jo?" odpověděl jsem. ,,Neposloucháš. Nechce se mi to opakovat celý, mluvil jsem o tom jak ti přišla ta zpráva od neznámýho čísla." zpozorněl jsem a narovnal se. ,,Nikdo se do toho mobilu nenaboural a Fredo ještě zjišťuje kdo to poslal."  trochu jsem si oddechl. ,,Alexi, vážně nepotřebujeme zjistit kdo to poslal, je jistý, že to byl Mark." uchechtl jsem se.

,,Co když ne, mohl to poslat někdo jiný abychom si mysleli že to byl Mark." 

,,Možný to je, ale nemyslím si.." pokroutil jsem hlavou a podíval se na Bell, která mi jemně poklepala na rameno. Pokynula hlavou k mému zatím netknutému obědu.

,,Ohřeju ti to." řekla potichu aby nijak nerušila můj rozovor s Alexem -což by nerušila ani kdyby to řekla normálně- a i s talířem v ruce zašla do kuchyně.

,,Radši to ověříme."

___________

,,Zamkla jsi dveře?" zeptal jsem se Bell, když jsme po obědě jenom tak leželi v posteli a mazlili se. Snažili jsme se nemyslet na to co se stalo dříve a jen odpočívat po boku toho druhého. Na chvíli mě přestala hladit po vlasech načež schytala moje nespokojené zamručení.