-only love-

46.

Domo Wilson- Bisexual Anthem

Lmao takhle měla prvně zhruba vypadat minulá kapitola. Jsem si to radši uložila do Wordu, tak vám to sem dám ať vidíte XD-

Isabella

Pevně jsem zavřela oči a čekala na bolest, ale místo toho jsem kolem sebe ucítila Justinovi silné paže jak mě stiskly v pevném sevření. Moje ruce mi stiskl pevně k tělu a hlavu si položil na mojí aby mě co nejvíce ochránil. Byly slyšet další dva výstřely a rána jak tělo muže co po nás vystřelil padalo bezvládně k zemi. Bohužel předtím stihl zmáčnout spoušť ještě jednou a znovu trefit Justina. Slyšela jsem jak potichu sykl bolestí a cítila jak se snažil sevření kolem mě upevnit, ale jeho tělo ho zrazovalo.

,,Promiň mi to Bell. " zašeptal mi potichu do vlasů chraplavým hlasem. Bylo znát jak každou vteřinou slábne víc a víc, kvůli velké ztrátě krve. ,,Promiň mi to všechno prosím." dokončil větu a lehce se zakašlal. Vyděšeně jsem se na něj podívala když jsem cítila jak se mu zpomaluje tlukot srdce. Ne, prosím ne. Nesmí umřít. Snažila jsem se ho nadzvednout, ale byl na mě moc těžký. Tohle sama nezvládnu. Co když mi tu umře? Nikdy bych si neodpustila, že se to stalo kvůli mně. Jako na zavolanou do místnosti přišel Mason a s obavou v očích hned doběhl k Justinovi zvedajíc ho do stoje.

,,Bello pojď se mnou. Bude tě potřebovat u sebe." řekl a pomalu i s Justinem šel ven do jeho pracovny, kde se ho ujali i Alex s Tylerem a opatrně ho nesli někam pryč. Celé jsem to sledovala s uslzenýma očima a cítila se ještě víc k ničemu než jindy.

Vyběhla jsme za nimi a nestačila se divit. Všude byla krev, nepořádek a hlavně mrtvá těla. Doufám, že jsou všichni od nás v pořádku.

Začala jsem jí psát, ale potom jsem radši postřelila Bellu, protože nemůže pořád něco být jenom Justinovi a hlavně jsem nevěděla jak pokračovat..

Justin

Podíval jsem se zpátky ma Mikea a všiml si jak opatrně vyndavá kulku z jedné rány. Podíval jsem se na Bell a zděsil se.

,,Mikeu ona nedýchá." zvedl pohled od toho co dělal a rychle položil pinzetu vedle sebe. Přiložil Belle dva prsty na stranu krku a potom hned na zápěstí aby nahmatal pulz. 

Nevěděl jsem jak na tom Bell je, jen už se jí nenadzvedával hrudník a tak jsme se začal obávat nejhoršího...

,,Prosím řekni mi že je živá." zašeptal jsem a snažil se ujistit sám sebe. Pevně jsem jí svíral dlaň ve své a znovu se začínal cítit až moc vystresovaně. Ona prostě nesmí umřít!

,,Alexi vezmi Justina pryč. Fredo ty mi pomůžeš." řekl Mike a rychle si z dalšího kufru vyndaval nějaké doktorské věci, které jsem ani zdaleka nepoznával. Alex přikývl a chytl mě za loket.

,,Ne, já tu budu. Nemůžeš mě vyhnat z mojí ložnice." zavrčel jsem a vytrhl se mu ze sevření.

,,Všechno jenom komplikuješ Justine. Bude v pohodě, jen mě teď poslechni a jdi pryč." řekl Mike zatímco něco podával Fredovi. Vypadalo to nebezpečně, co když jí tím ještě víc ublíží? A jestli si myslí, že mě takhle rychle vyžene tak to fakt ne. Radši tu zůstanu a třeba pomůžu než abych seděl za dveřma a neměl tušení co se tu děje.

,,Nikam nejdu." zavrčel jsem se zakroucením hlavou. Mike se podíval na Alexe a prosil ho pohledem aby mě odvedl. Tohle není fér dohajzlu! Umírá mi tu 'přítelkyně' a oni mě ani nenechají jim pomoct?!