-only love-

27.

Justin

Prudce jsem vydechl a projel si rukou vlasy.

,,Co teď?" zeptal se Fredo. ,,Co teď? Jak mám vědět co teď? Ten kretén ji o nás prostě řekl. Nebude s náma chtít několik dní mluvit, ale rozhodně ji nepustím." všichni přikývli. ,,Zkusím si s ní promluvit." řekl jsem a bez jejich odpovědi se rozeběhl do mého pokoje. Prohrabal jsem všechny šuplíky a zoufale si projel rukou vlasy. Kam jsem sakra dal ty klíče?

Otevřel jsem dveře do šatny a hned pohledem hledal známou poličku. Sáhl jsem po falešném ramínku vedle kterého viselo několik dalších obvěšených mikinami. Jemně jsem ho zatáhl směrem k sobě a poodstoupil. Otevřely se první dveře a vyjel přede mě tabulka s číslami. Zadal jsem tam kód a otevřel tím další dveře, které vedly do prostorné místnosti, ve které jsme měli uložené důležité papíry a ostatní věci. Mimo to jsou tu dveře, které skrývají chodbu do Belliny koupelny.

Ze šuplíku na pravé straně jsem vyhrabal svazek klíčů, které patří ke všem místnostem. Rychle jsem pohledem vyhledal klíč se žlutým koncem a i s ním v ruce se rozeběhl ke dveřím od Bellina pokoje. Přímo před nimi jsem se zastavil a vydechl. Pomalu jsem odemkl dveře a váhavě vešel dovnitř. Bella, která seděla v tureckém sedu před zrcadlem a prázdně se dívala sama sobě do očí, ke mně otočila hlavu a postavila se.

,,Justine, řekla jsem, že s vámi nechci mluvit."

,,Bells prosím, jen mě nech ti to vysvětlit."

,,Co mi chceš vysvětlit? To, že zabíjíš lidi? To, že děláš protizákonný věci? To mi asi nijak nevysvětlíš." má pravdu. Na tom není co vysvětlovat.

,,Mně ani tak nevadí co děláš, protože vím, že mně bys už nikdy neublížil," pokroutila hlavou a přišla blíž ke mně. Překvapeně jsem se na ní díval.

,,Mně vadí, že jste mi to neřekli. Co kdyby se ti stalo něco horšího, než pořezání od Marka? Co kdyby ses jednou nevrátil? Řekli by mi, že jsi umřel při bouračce a přitom by tě třeba zabil výbuch nějaký bomby, nebo by tě někdo zastřelil. Ani bych nevěděla pravdu. Ke všemu je tu pořád ta možnost, že tě někdo zabije, pořád." rukama si objímala tělo a lesklýma očima mě sledovala. Nevěděl jsem, že jí vadí zrovna tohle. A už vůbec jsem netušil, že by jí vadilo kdyby mě někdo zabil.

,,Promiň, že jsem ti to neřekl, ale nikdy nebyla ta správná chvíle." řekl jsem jemně. Pomalu jsem si ji přitáhl do objetí. Po chvíli se mi poddala a obmotala si ruce kolem mého pasu. Hlavu si zabořila do mé hrudi a nechala mě ji uklidňovat kreslením různých tvarů na její záda.

,,Nikdy se mi nic nestane Bell nemusíš se bát. Ochráním nás." zašeptal jsem jí do vlasů. Vydechl jsem přebytečný vzduch a mírně se uchechtl.

,,Máš moje oblečení?" zeptal jsem se s úšklebkem. Odtáhla se a stydlivě se usmála.

,,Jo, hezky voní a je pohodlný. Promiň měla jsem se zeptat."

,,Sluší ti, víc než mně." usmál jsem se a znovu si ji prohlídl. Je krásná.

,,Děkuju." zašeptala a nastalo mezi námi chvilkové ticho.

,,Bells, zlobíš se na mě?" zeptal jsem se jako malý kluk.

,,Když mi řekneš úplně všechno tak si to možná rozmyslím." usmála se.

O jedno vysvětlování všeho později

,,Takže Mark mě chce zpátky?" vydechla. ,,Mhm, ale nemůže se k tobě dostat. Já si tě ochráním." dal jsem jí letmou pusu na rameno a více se položil na ruku, kterou jsem měl pod hlavou.

,,Justine?" promluvila potichu po chvíli ticha. ,,Hmm?" zamručel jsem na odpověď. Prsty pročesávala mé vlasy a různě si s nimi hrála. ,,Dáš mi ještě čas?" zeptala se opatrně. ,,Čas na co?" mírně jsem se zamračil. ,,Abych se do tebe.. zamilovala." zašeptala.  Otočil jsem k ní hlavu a zadíval se jí do očí. ,,Kolik jen budeš chtít." usmál jsem se a ona mi úsměv vřele opětovala. Položil jsem jí dlaň na tvář a jemně ji hladil. ,,Jsi krásná." sklopila pohled a stydlivě se usmála. Naklonil jsem se k ní blíž a nadzvedl jí bradu tak aby se mi dívala do očí. Cítil jsem její dech na svých rtech.

,,Můžu?" zeptal jsme se potichu. Mírně přikývla. Přerušil jsem tu minimální vzdálenost mezi námi a něžně se jí přitiskl na rty. Spokojeně vydechla. Posadil jsem se a Bellu vytáhl se mnou. Sedla si mi do klína a ruce si obmotala kolem mého krku, zatímco ty moje jí něžně tiskly boky. Opatně jsem ji kousl do spodního rtu a jemně za něj popotáhl. Usmála se a znovu se mi přitiskla na rty. Jemně mě tahala za konečky vlasů a já si to užíval.

Pomalu, něžně a vášnivě jsme se líbali a ani jeden z nás nechtěl přestat. Znovu jsem ji položil do peřin a lelh si nad ní nepřerušujíc' kontakt našich rtů. Jednou rukou jsem jí jemně tiskl bok a druhou se zapíral vedle její hlavy. Pomalu jsem chytl lem jejího trička a chystal se ho vyhrnout. Bells se ale odtáhla a vystrašeně se na mě podívala. 

,,Justine prosím ne, já nechci." řekla potichu. ,,Nebudu dělat nic co nechceš Bells. Jen mi věř." zašeptal jsem a znovu se jí přitiskl na rty. Vydechla a začala spolupracovat. Usmál jsem se do polibku a pomalu jí vyhrnoval triko. Palcem jsem jí kreslil kroužky na břicho a pomalu se dostával výš a výš. Cítil jsem jak se jí kůže pod mým dotykem rozpalovala a naskakovala na ní husí hůže. Mírně se chvěla a zrychleně dýchala. Odtáhl jsem se a přetáhl ji triko přes hlavu. Užasle jsem vydechl a zkoumal každý kousek jejího těla.

,,Jsi nádherná." zašeptal jsem. Pokroutila hlavou a za zátylek si mě znovu přitáhla do polibku. ,,Teď ty." šeptla. Ušklíbl jsem se a sundal si triko. Se zájmem si prohlížela všechna má tetování a skenovala každý sval. Vzal jsem její pravou ruku a přiložil si ji na břicho.

Nesměle se mi podívala do očí a jemně mi prstem obkreslila břišní svaly. Slastně jsem přivřel oči a užíval si každý její dotek, který opakovala asi ještě třikrát. Po chvíli svojí ruku znovu odtáhla a položila ji na můj zátylek. Upřeně jsem se jí díval do očí stejně jako ona mně. Nahla se ke mně a znovu spojila naše rty. V pokoji bylo šero a jediné co nás osvětlovalo byl měsíc. Rty jsem si pomalu dělal cestičku od jejích rtů přes čelist až na její sametový krk, který jsem svými rty opečovával a párkrát jemně kousl. Potichu vydechla, když jsem našel její citlivé místo a mírně se prohla v zádech. Nahmatal jsem zapínání její podprsenky a tázavě se jí podíval do očí. Jen přikývla a zavřela oči.

,,Bell vidím, že se bojíš a to nechci. Nemám v plánu se s tebou dnes vyspat. Vím, že bys to ani nechtěla. Chci se jen mazlit, samozřejmě nemusíme jestli nechceš." řekl jsem potichu a posadil se.

,,Nejde o to, že bych nechtěla Jasey, jen mám trochu strach a asi nejsem úplně připravená na to abys mě viděl celou nahou." přikývl jsem.

,,Dobře, chápu to." pousmál jsem se. Znovu jsem si lehl vedle ní a hned po tom co se mi uvelebila v náručí jsem přes nás přetáhl deku. Prstem mi jemně obkreslovala tetování a pomalu mě tak uspávala, zatímco já jsem si na prsty namotával její vlasy a různě si s nimi hrál.

,,Justine?" promluvila potichu roztřeseným hlasem. ,,Děje se něco?" zeptal jsem se starostlivě. ,,Jsi na mě naštvaný?" zeptala se.

,,Jak tě to vůbec napadlo?" udiveně jsem se zeptal. Proč bych měl být naštvaný? Protože mě zastavila? Neměl jsem v plánu dělat neco co by jí nebylo příjemné

,,Mark by byl.." špitla. ,,Já nejsem Mark Bells, nemám důvod abych byl naštvaný. Je to tvoje tělo, tvoje rozhodnutí. Musím to respektovat, a nikdy bych neudělal nic proti tvé vůli." něžně jsem jí políbil do vlasů a pohladil ji po rameni.

,,Děkuju." zašeptala. ,,Za co?" zeptal jsem se mírně chraplavým hlasem.

,,Za to že tu pro mě jsi..."

Jehej!!! Je tu další část.

Takžee doufám, že se líbí a napište mi prosím názory do komentářů..

Šťastný nový rok 2021 všem!!!