-only love-

95.

Isabella

,,Dobré ráno." řekla jsem mu potichu do ucha a objala ho. Usmál se a stáhl si mě k němu na klín. Dlaní mi přejel přes stehno na pas a přitáhl si mě blíž. Zavřela jsem oči a opřela si hlavu o jeho rameno.

Znovu s někým telefonoval takže jsem ho nechtěla moc rušit.

,,Zkuste hledat blíž. Pochybuju, že by utekl někam daleko." Řekl a hladil mě po vlasech.

,,Všechno dobrý?" zeptal se mě potichu a já přikývla. ,,Alexi budu končit, jestli něco najdete tak mi zavolej." řekl předtím než hovor položil a podíval se na mě. ,,Ještě musím zavolat tvojí mámě a potom budeme mít klid." povzdechl si a já mu jemně nehty přejížděla po zádech.

,,Proč moji mámě?" zeptala jsem se a pozvedla obočí. ,,Jen jestli nemá nějaký informace od tvýho táty. Potřebujeme najít Declana." řekl a já přikývla. ,,Můžu s ní taky mluvit?" zeptala jsem se. ,,Samozřejmě." řekl s malým úsměvem a já přikývla. Už jsem s ní dlouho nemluvila.

,,A jinak je všechno v pořádku? Nic tě nebolí?" zeptal se a já pokroutila hlavou. ,,Všechno v pohodě." Řekla jsem a on mě jemně políbil na čelo. ,,Dobře." řekl potichu a pohladil mě po tváři.

,,Jen to rychle vyřídím a potom uvidíme co budeme dělat." řekl a já přikývla. S povzdechnutím si vzal znovu do ruky telefon a vytočil číslo mojí mámy.

,,Ahoj Emily... Ne všechno je v pohodě... Promiň ale nemám moc času, jen jsem se chtěl zeptat jestli nemáš od Harryho nějaký informace o Declanovi... aha.. nevíš kde?... dobře, tak kdyby jsi něco zjistila zavolej mně nebo Alexovi prosím... dobře.. Ještě ti dám Bellu, zatím." řekl a podal mi telefon. Skoro jsem se zasmála nad tím jak se snažil dostat rychle k tématu a přejít přes všechno její vyptávání.

,,Ahoj mami." řekla jsem a pokračovala v předjíždění nehtů po Justinových zádech. Opřel si hlavu o můj hrudník a pevně mě objal kolem pasu.

,,Ahoj, proč jsi se tak dlouho neozvala? Už to za chvíli budou dva měsíce co jsme spolu nemluvili." řekla. Asi nebyl dobrý nápad jí volat.

,,Promiň, neměli jsme moc času." řekla jsem. ,,A jak se vám daří? Co Justin?" zeptala se.

,,Všechno je v pohodě, a Justin je v pořádku co by mělo být?" zeptala jsem se. ,,Jen jestli se k tobě chová pořád dobře." řekla a Justin ke mně zvedl pohled. ,,Co tím myslí?" zeptal se mě potichu a já pokrčila rameny.

,,Samozřejmě že se ke mně chová dobře, vždycky byl úžasnej tak proč by se to najednou mělo měnit?" řekla jsem a on se usmál. ,,Dej jí nahlas." řekl potichu a já tak udělala.

,,Nevím. S Markem jsi taky na začátku byla šťastná a potom jak to dopadlo." řekla a pokroutila hlavou. Jak může Justina srovnávat s Markem? Moc dobře ví že je mnohem lepší než on.

,,Justin nikdy nebyl a nikdy nebude jako Mark." řekla jsem. ,,Já vím jen se chci ujistit." řekla a na chvíli bylo ticho. Už jsem neměla chuť se s ní bavit. Nechápu proč se na to ptala.

,,Bello bylo to hloupý promiň." Povzdechla si po chvíli. ,,To je v pohodě." odpověděla jsem potichu. Justin mi palci kreslil malé kroužky na bocích a uklidňoval mě tím.

,,Vím že to spolu myslíte vážně, a on se k tobě chová dobře, ale prostě se o tebe bojím po tom co jsi zažila s Markem." řekla a já pro sebe přikývla jako by mě mohla vidět.

,,Už plánujete svatbu?" zeptala se. ,,Nejspíš se domluvíme s Katherine a Ruby aby nám s tím pomohli, ale něco málo máme." odpověděla jsem.