-only love-

42.

Děkuji všem co napsali otázky, už si připravuji odpovědi atd. A část kde na ně budu odpovídat výjde 1.3. (v pondělí) a kdo ví tak to je také na Justinovi narozeniny..

Takže do pondělí máte ještě čas na napsání nějakých otázek. A prosím piště mi je jen pod tu kapitolu !10K! nechce se mi to sbírat všude možně.

v minulé části:

Justin

Dal jsem si telefon do kapsy a znovu se vydal jejím směrem. Nerad to dělám, ale měli bychom jít ať toho stihneme víc.

Justin

,,Bell vím že jste se dlouho neviděli, ale už by to chtělo jít." položil jsem jí dlaň na rameno a jemně ji pohladil palcem. ,,My s Naomi stejně taky musíme jít. A myslím, že jsme vás tu předtím trošku vyrušili takže my půjdeme ať tu máte klid." ušklíbla se Chloe a 'nenápadně' trochu bouchla Naomi do ruky, která se hned taky ušklíbla když pochopila co tím myslí. Mně to došlo samozřejmě taky, ale nedal jsem na sobě nic znát.

Bell se pousmála a přikývla ale mohl jsem si všimnout jak ji mrzí, že je má znovu opustit. Objímali se na rozloučenou zatímco jsem se snažil uklidnit Lucifera s Blitzem, kteří byli pořád nabití energií a dobrou náladou.

(Teď se vážně omlouvám, že tak přeskočím ale tohle mi prostě psát nešlo. Upřímně jsem ráda, že už část s Naomi a Chloe tak nějak zkončila..)

,,Jsi v pohodě?" zeptal jsem se opatrně a podíval se na Bell, která celou dobu mlčela a tvářila se sklesle. ,,Proč bych neměla být?" pousmála se. Ale byl to hodně špatně provedený falešný úsměv. ,,Bell poznám když lžeš." povzdechl jsem si a ukazováčkem ji zvedl bradu takže se mi dívala do očí. Vypadala nešťastně, ale nechtěla to na sobě nechat znát. Skrývat emoce umí, ale ne předemnou.

,,Pojď ke mně." natáhl jsem k ní ruce a čekal až se mi uvelebí v náručí. Po rozloučení s Naomi a Chloe jsme odvezli Lucifera s Blitzem ke Khalilovi, koupili si oběd a jeli na další Bellino oblíbené místo. Bylo to znovu daleko od lidí. Taková malinká zapadlá pláž lemovaná útesy a zelení.

Obmotal jsem kolem ní ruce a mírně s námi kolíbal ze strany na stranu. ,,Chybí mi to tu." zašeptala a zvedla ke mně pohled. ,,Čím déle tu jsme tím víc přemýšlím o všem co jsem tu zažila. Všechno co jsem zažila s rodiči a s kamarády a dokonce i o tom co jsem zažila s Markem předtím, než se začal chovat tak jak se choval.. Vlastně to s ním bylo vážně hezký dokud jsem ho jednou neposlechla a už to šlo jenom z kopce.." vím, že bych si z toho asi neměl nic dělat, ale to že to s ním bylo 'vážně hezký' se mi vážně moc nelíbilo. Nikdy jsem neslyšel Bellu říct něco takovýho zrovna o Markovi. A rozhodně to není dobrej pocit.

,,Chceš mi říct co se stalo?" zeptal jsem se opatrně a odhrnul jí vlasy z obličeje. ,,Není to nic extra.." pokroutila hlavou. ,,Ale je to důležitá část tvého vztahu s Markem."

Isabella

,,Jo to asi je.... Tak dobře..."

-flashback-

,,Kolik je hodin?" zeptala jsem se a otočila k němu hlavu. ,,Půl třetí." oznámil po tom co se podíval na hodinky. ,,Musím jít." zamumlala jsem a chystala se zvednou z jeho sevření, ale znovu mě chytl. ,,Kam? Myslel jsem že dneska budeme spolu." zakňučel a ohrnul spodní ret. ,,Každý den jsme spolu." uchechtla jsem se. ,,Ale já s tebou chci být i dneska. Nechoď nikaaam." chytl mě za boky a zabránil mi v odchodu do koupelny. Usmála jsem se a jemně ho políbila. ,,Musím. Říkala jsem ti že má dneska Andrew narozeniny." řekla jsem po tom co jsem odešla do koupelny a upravila si vlasy a celkově oblečení i tu trochu makeupu co jsem výjmečně měla. ,,Andrew?" ozval se tázavý hlas Marka. Zněl trochu odlišně, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. ,,Neříkej, že si to nepamatuješ, říkala jsem ti o něm několikrát. Je pro mě jako brácha." řekla jsem a vyšla z koupelny.