-only love-

85.

Justin

,,Alexi odvolej to." vydechl jsem nervózně. ,,Proč? už jsme v půlce cesty." řekl Alex a já si opřel čelo o volant.

,,Co když s ním chce být.. Co když mu řekla ano protože už mě nemiluje a chce s ním být?" zeptal jsem se sklesle a pevně zavřel oči. Spojili jsme se s Lucasem, jsme v půlce plánu.. ale najednou mám takový blbý pocit..

,,Justine posloucháš se? Čekáte dítě a slyšel jsi jak trpí? Myslíš že má stockholmskej syndrom nebo co? Bella ho nemiluje určitě jí donutil. Luc říkal že brečela celou dobu co jí to říkal a že to nevypadalo ani zdaleka jako slzy štěstí." řekl Alex a já zvedl hlavu. ,,Ale co když se stane něco špatnýho. Co když to nevýjde?" zeptal jsem se. ,,Tvoje plány nám zatím vždycky vyšly, takže bych se nebál." řekl.

,,Jsme skoro na místě. Tak za deset minut by měli být u tebe. Připrav se." řekl ještě předtím než hovor položil. Zhluboka jsem vydechl a vložil si obličej do dlaní. Bože jsem nervózní. Hrozně se bojím že se něco posere.

————

Isabella

,,Pojď se mnou." řekl Lucas rychle a nepozorovaně mě táhl do auta. ,,Kam jdeme?" zeptala jsem se. ,,Za Justinem." řekl a zavřel za mnou dveře. Z dálky od altánu se ozvala střelba a křik. Cukla jsem sebou a nevěděla co přesně se děje.

,,Za Justinem?" zopakovala jsem jeho větu. Pokroutil hlavou a nenápadně pokynul k rádiu. Chvíli jsem se na něj nechápavě dívala dokud neřekl: ,,Vezu tě zpátky k Markovi, už dřív jsme měli tušit že se něco stane.." řekl a mně došlo že je v autě odposlouchávání.

Jeli jsme radši v tichosti dalších pár minut. ,,Sakra." zašeptal rozrušeně Lucas a pohledem těkal mezi zrcátky. ,,Mark jede za námi." řekl když si všiml mého nechápavého pohledu. ,,To ne." řekla jsem potichu a ohlídla se za nás. Opravdu tam byl. Teď je to v háji.

,,Vezmi si můj telefon a zavolej Justinovi, že máme problém." řekl a já si rozklepanýma rukama vzala telefon. Neměl heslo, takže jsem ho otevřela a najela na kontakty. Nevím jestli to zvládnu. Hrozně dlouho jsem ho neslyšela, doufám že se z toho nesložím.

Přiložila jsem si vyzvánějící telefon k uchu a zhluboka vydechla. ,,Nemůžu jet k němu, musíme jinam." řekl Lucas a smykem otočil auto. ,,Kde sakra jste Lucasi?" ozval se Justinův netrpělivý hlas z telefonu a já se štěstím že ho znovu slyším málem rozbrečela. ,,Jayi Mark je za námi, luc musel otočit auto a nevím co se bude dít dál." řekla jsem potichu a držela v sobě slzy.

,,Bell bože můj jsi to vážně ty?" řekl a zněl stejně jako já. ,,Je dost možný že mě Mark znovu dostane, prosím pamatuj si že tě miluju, kdybychom už neměli šanci spolu mluvit." řekla jsem a potichu vzlykla. ,,Já tebe taky. Najdu si vás co nejdřív to půjde. Nemusíš se ničeho bát za chvíli zase budeme spolu." řekl a já přikývla a setřela si slzy. Levou dlaň jsem si dala na břicho a cítila jak se mi chce znovu víc brečet.

,,Jayi musím ti něco říct já-" začala jsem, ale v tu chvíli se ozvala rána, Lucas ztratil kontrolu nad volantem a auto se vymrštilo do vzduchu.

Justin

,,Bell? Bello? Jsi v pořádku? Co se tam kurva děje?" řekl jsem do telefonu, když jsem slyšel jen rány a potom se to vyplo.

Kurva.. kurva kurva kurva, tohle se nemá dít. Přesně tohohle jsem se bál. Přesně proto jsem to chtěl zrušit.

Nasedl jsem do auta a rychle vyjel po silnici která vedla k tomu altánu nebo kde to byli. Celou cestu jsem nervózně poklepával prsty o volant a několikrát málem sjel z cesty protože jsem se nemohl soustředit.