-only love-

91.

Dnešní kapitolách věnovaná @_Im_Anett_ všechno nejlepší k narozeninám! (Nevím proč mi to nejde označit...)

Snad se kapitola bude líbit <3

Omluvte chyby prosím, štve mě autokorekce...

Justin

,,Potichu, Bella spí." řekl jsem klukům hned jak vešli a společně jsme došli do obýváku.

,,Zatím si sedněte. Chcete něco k pití?" zeptal jsem se. ,,Alkohol nebo kafe." řekl Nate. ,,Alkohol tu nemáme. A kafe jaký?" zeptal jsem se. ,,Jak můžeš nemít alkohol?" zeptal se Tyler. ,,Prostě tu není Tylere, ještě nějaký tupý otázky?" zeptal jsem se víc nabroušeným hlasem, ale snažil se být co nejvíc potichu abychom nevzbudili Bellu.

,,Já mám jednu." ozval se Alex. Otráveně jsem se na něj podíval a čekal co z něj vypadne.

,,Zase se řežeš?" zeptal se a ostatní utichli. Pohled jim padl na obvaz na mé levé ruce a já si povzdechl. ,,Ne popálil jsem se o kyselinu." řekl jsem a on se zamračil. ,,To není sranda Justine. Proč to sakra děláš? To nejsi s Bellou šťastnej nebo co?" zeptal se a já protočil oči.

,,Taky že si nedělám srandu. Mark ji na mě plivnul když jsem u něj byl. Klidně bych ti to ukázal ale ještě to celkem dost bolí." řekl jsem. ,,A už nikdy si nemysli že bych s ní nebyl šťastnej. Jen kvůli ní jsem se už dlouho nepořezal. Kdybych jí neměl, ani nad tím nepřemýšlím a udělám to." řekl jsem a otočil se čelem k lince. Zhluboka jsem vydechl a na chvíli zavřel oči.

,,Seru na pití. Chci už odsud vypadnou." Řekl jsem a zapřel se o ostrůvek uprostřed kuchyně. ,,Chad, Mason, Mark je ve sklepě vemte si roušky je dost možný že tam ty výpary z kyseliny pořád jsou, a tentokrát jsem použil chloristou a peroxid, radši si na něj vemte i rukavice. Tyler, Ryan zařídí letadlo, Fredo aby všechno proběhlo hladce a Alex s Natem mi pomůžou." Rozdělil jsem práce a čekal až se všichni rozejdou dělat to co mají.

,,S čím chceš pomoct?" zeptal se Nate. ,,Musíme se zbavit Declana a Daviese." Řekl jsem a oni přikývli. ,,S tím Daviesem.." začal Alex. ,,Co s ním?" Zeptal jsem se a pozvedl obočí. ,,Pořád je to Belly táta, možná bychom ho neměli zabíjet." Dokončil a oba mě chvíli sledovali. ,,Nemůžeš ho jen tak oddělat. Víš jak ho Emily miluje. Zníčilo by jí to." Řekl Nate. ,,Já vím, ale tak co mám dělat když je spojený s Declanem?" Povzdechl jsem si a pravou rukou si projel vlasy. Je to složitý. Nechci Daviese jen tak zabít protože vím že na něm Belle záleží a nechci aby její máma trpěla kvůli mně. Ale na druhou stranu musím zabít Declana a to se samozřejmě Daviesovi nebude líbit.

,,Declana se určitě zbavíme ale Daviese si ještě promysli." Řekl Alex a já přikývl. ,,Hlavně je zkuste najít co nejdřív." Řekl jsem a přišli k nám Tyler s Ryanem. ,,Hotovo. Už připravují letadlo." Řekl Tyler a posadil se na sedačku.

,,Tak já jdu pro tašky a vy můžete jít." Řekl jsem. ,,Nechcete pomoct?" Zeptal se Nate. ,,To je dobrý. Nějak to zvládnu." Řekl jsem. ,,Tak si to tam užijte a moc to nepřehánějte." Řekl Alex se smíchem. ,,Vůbec nevím o čem mluvíš." Odpověděl jsem s úšklebkem a šel po schodech nahoru.  Těším se až konečně budeme pryč a nebudu muset nic řešit. Teda kromě Daviese a Declana, ale jinak nic.

Potichu jsem otevřel dveře od ložnice a vešel dovnitř. Co nejtišeji jsem přešel k Belle a víc jí přikryl aby nenastydla. Trochu se promrvila ale spala dál. Pousmál jsem se a políbil jí do vlasů.

Vzal jsem všechny tašky které jsem za poslední hodinu sbalil a snesl je dolů. Po jedné jsem je poskládal do auta a zavřel kufr. Tak tašky bychom měli. Psy Alex odvezl Khalilovi a všichni už odešli. Takže zbývá přenést Bellu a zabezpečit dům.