-only love-

10.

Ahoj, tuhle část bych chtěla věnovat  kklarysek. Děkuji za krásné komentáře u minulé části, moc mě potěšili.

Justin

Držel jsem Bell v náručí a pomalu s námi kolíbal. Je mi líto čím vším si musela projít. Nechápu jak mi mohlo uniknout že za ní Mark chodil i po tom co se rozešli. Kdyby za ní jen chodil, ale on ji mlátil, znásilňoval..

,,Justine zjistili jsme-" vešel do pokoje Chaz. Zastavil se v půlce věty a zmateně se na nás podíval. Odtáhl jsem se od Bell a vstal z křesla na kterém jsme seděli. Palci jsem ji otřel slzy a s pohledem upřeným do jejích krásných pomněnkových očí ji jemně pohladil po tváři. ,,Jdi do kanceláře a řekni ostatním." řekl jsem a zároveň se zvedl od Bell. Chaz vyšel ze dveří Bellina pokoje a já šel hned za ním.

,,Justine?" ozval se její hlas. Pokynul jsem Chazovi hlavou ať jde napřed a otočil se na Bell. Natáhla ke mně její drobné ruce. Přišel jsem k ní, znovu ji sevřel v pevném objetí a zhluboka se nadechl té úžasné vůně. Její vůně. Jediná, která mě dokáže uklidnit. ,,Děkuji." zašeptala mi do hrudi. Odtáhl jsem se a zmateně se jí podíval do očí. Za co mi děkuje? Za to že jsem ji unesl od všeho co měla? Odtrhl ji od přítel a rodiny? Od normálního života? Myslím že jsem pro ni neudělal nic za co by mi mohla děkovat..

,,Děkuju že jsi mě vyslechl a potom tu pro mě byl." zašeptala a dívala se mi upřeně do očí. Strácel jsem se v jejích dokonalých očích. Za tohle mi děkuje? Za to že jsem ji způsobil bolest mojí otázkou o Markovi, chtěl aby si vzpomněla na všechny ty hrozné chvíle s ním a potom ji držel v náručí? Nevěděl jsem jak odpovědět. Není zač , za málo, nic to nebylo, kdykoliv, to nic.. Tohle všechno a mnohem víc jsem mohl říct.. Namísto toho jsem přikývl lehce políbil na čelo, uvolněný pramínek jsem ji dal pomalu za ucho a bez jediného dalšího slova odešel do kanceláře. Všichni už tam byli, přesně jak jsem Chazovi řekl.

Sedl jsem si na své kožené křeslo, které bylo v čele dřevěného dlouhého stolu. Místnost stichla a všichni mi věnovali pozornost. Pohledem jsem přejel po všech kteří tu byli s jediným úmyslem. Najít Jakea. ,,Kde je Jake?" zeptal jsem se a místností se rozlehl šum. ,,Jake odešel hned ten den kdy si přivezl Bellu Justine." řekl Max. Cítil jsem jak mi pomalu černaly oči zlostí. Pevně jsem zatl čelist a s udeřením pěstí do stolu se zvedl z mého místa. Hrobové ticho. Všichni mlčeli a ustrašeně se na mě dívali.

,,Jak je možné, že Jake odešel a já o tom nic nevím?! Zapomněli jste snad na to, že mi máte hlásit všechno co se děje?!" zařval jsem po všech a se zatnutými pěstmi chodil po místnosti. ,,Justine," ozval se Chaz. Střelil jsem k němu pohledem stejně jako všichni ostatní a kývnul hlavou ať pokračuje. ,,Už víme kdo hlídal Bell 16. září." zhluboka jsem se nadechl a promnul si ruce. Aspoň budu mít koho zabít abych se uklidnil. Ten někdo kdo ji hlídal ten den nedodržel rozkaz a to vedlo k tomu že mojí princezně ublížil Mark. Zaslouží si nejhorší trest.

,,Kdo." zavrčel jsem. ,,Jake." zamumlal potichu Tyler, že jsem to sotva slyšel. ,,Já jsem asi špatně slyšel. Můžeš to zopakovat?" zavrčel jsem. ,,Hlídali ji Jake." zopakoval nahlas. Na dvě sekundy jsem zavřel oči a cítil jak se ve mně vaří krev. Suchý ironický smích opustil má ústa. ,,Jake." pokroutil jsem hlavou. ,,To se mi snad zdá." pokračoval jsem. ,,Od čeho vás mám?! Najděte mi do 24 hodin kde se ten bastard schovává. Pokud příjdete s prázdnou nebo i o minutu později bude to mít špatný následky." přikývli, ale nikdo se nehnul z místa. ,,Tak běžte, nebo vám mám pomoc?!" vyndal jsem si nůž.

Těžce jsem si sedl do křesla a zavřel oči. Zhluboka jsem dýchal a snažil se uklidnit. ,,Justine," otevřel jsem oči a uviděl Alexe. ,,Alexi teď nemám náladu na tvoje řeči. Můžeš jít? Určitě máš nějakou práci." zavrčel jsem a vyndal si cigaretu, kterou jsem následně zapálil. Vložil jsem si ji do úst a nadechl se. Cítil jsem jak se moje tělo pomalu uklidňuje. ,,Viděl jsem vás s Bell." promluvil. Zvedl jsem obočí a podíval se na něj. Viděl nás Bell. Jen jsem ji držel v náručí a on z toho dělá jako kdyby nás přistihl v posteli. ,,A?" zeptal jsem se. ,,Začíná ti věřit Justine, je to vidět." pousmál jsem se.

Doufám že je to pravda. Níčí mě to jak se mě bojí a ucukne při kažkém pohybu. Nevím.. nevím jestli to někdy dokážu říct jí, ale ona je jediná ke které jsem cítil něco víc než touhu po jejím těle. Upoutala mě svojí krásou, hlasem, neviností, tou zatracenou neviností v jejích očích. Je úchvatná. Nechci ani pomyslet na to co s ní Mark dělal, jak ji ubližoval.. Bella už bude navždy moje, žádný jiný můž ji nedostane. Chci aby byla moje manželka, matka mých dětí.. Aby se mnou zestárla. Přeji si aby mě milovala tak jako já ji. Možná to neumím říct, možná se neumím chovat mile, něžně, ale cítím to tak..

Isabella

Zavřela jsem knihu a s povzdechem se otočila čelem z okna. Chtěla bych tu Andrewa, chtěla bych jít ven, domů. I když se Justin chová dobře, nic to nemění na tom, že jsem tu zavřená jako zvíře v kleci. Ve zlaté kleci abych to upřesnila. Tenhle dům je úžasný, krásný a více méně jsem volná. Můžu tu jít kamkoliv. Jen ven ne. Začíná padat listí, příroda se chystá na zimu. Miluji tohle roční období, a teď nemůžu ani na čerstvý vzduch.. procházku. Proč mě Justin unesl? A proč mě tu drží? Pokud to není aby mě dal Markovi tak proč?

,,Děkuju že jsi mě vyslechl a potom tu pro mě byl." zašeptala jsem s pohledem upřeným do jeho krásných karamelek. Chvíli se na mě jen díval a vypadalo to jako kdyby byl myšlenkami mimo. Poté přikývl, políbil mě na čelo a dal mi pramínek vlasů za ucho. Slyšela jsem klapnutí dveří jak se za ním zavřely, ale vnímala jsem jen pocit jeho horkých sametových rtů na mém čele.

Lehce jsem se usmála nad tou vzpomínkou. Mark tohle nikdy neudělal. Mazlení, nebo pusa na čelo mu nic neříkali.. Zvedla jsem se a vyšla z knihovny. Potichu jsem za sebou zavřela dveře a pokračovala chodbou do obývacího pokoje. Po cestě jsem ale vrazila do Alexe. Trochu jsem zavrávorala a možná bych spadla kdyby mě nechytil. Podívala jsem se na něj a viděla úšklebek který se podobal Justinovu. Alex je Justinovi hodně podobný, jen jeho modré oči, vlasy do černa a tělo bez jediného viditelného tetování se neshodují. Rozhodně je pohledný, ale Justin podle mého vypadá lépe.

,,Měla bys být opatrnější." usmál se a pustil mě ze sevření. Odtáhla jsem se trochu dál a cítila jak mi bije srdce rychleji. Ugh, přítomnost jiných mužů než je Andrew mi pořád není moc příjemná. Justin už mi kupodivu tolik nevadí. Myslím že mu začínám věřit.. Přikývla jsem na souhlas a pohledem těkala všude po chodbě.

,,Co se tu děje?" Oba dva jsme se otočili za chraplavým hlasem Justina. V černé mikině a teplácích stál na konci chodby a šel směrem k nám. ,,Jenom do mě vrazila nic se nestalo." ušklíbl se Alex. Justin ho ode mě odstrčil dál a podíval se mi přímo do očí. Cítila jsem z něj kouř z cigaret ale zároveň jeho přirozenou vůni. Vím že tohle bude znít divně, ale cigarety mi nikdy nijak zvlášť nesmrděly. Pokud mi tedy kouř nefouknete přímo do obličeje to potom není úplně příjemné..

,,Jsi v pořádku Bell?" zeptal se jemně a vzal moje dlaně do svých. Podívala jsem se na naše ruce a potom zpátky na něj. Pomalu jsem přikývla a cítila jak se mi tep vrací do normálu. Co to se mnou dělá? ,,Pojď sem." roztáhl ruce a žádal tím o objetí. Přitulila jsem se k němu a spokojeně zavřela oči. Cítila jsem jak se uvolnil a sevření kolem mě upevnil. ,,Nikdo už ti nikdy neublíží. Slibuju." zašeptal mi do vlasů a já věděla že mluví pravdu..

Ahoj, omlouvám se že část vyšla až teď, ale nějak jsem neměla nápady.. Doufám že se líbí.