66.

805 36 70
                                    

Předem říkám, že s touhle částí fakt nejsem spokojená, a později to nejspíš ještě upravím, ale chtěla jsem vám už něco vydat...

Justin

,,Vysvětlím to." řekl jsem hned jak jsem si sedl. Myslím, že je to celkem v prdeli ale při nejhorším si vymyslím něco se hrou..

,,Dobře, takže jak mi vysvětlíš to, že ti někdo odbouchnul čtyři sklady v Kanadě, který prej byly plný zbraní trávy a ostatního?" uchechtla se a založila si ruce na hrudi.

,,To mi volal brácha, hodně hrajeme na počítači a někdo tam udělal tohle.." řekl jsem přesvědčivě a trochu se zasmál pro odlehčení situace.

,,Justine nejsem blbá. Tohle ti vážně nežeru. Nebyl bys takhle naštvanej z nějaký blbý hry." pokroutila hlavou.

Jaj.. no tak zkusil jsem to..

,,Mami, Justin," začala Bella ale Emily jí přerušila. ,,Bello je hezký, že se ho chceš zastat, ale myslím, že mi to zvládne říct sám." řekla a Bell se na mě hned natiskla. Obmotal jsem kolem ní ruku a přitáhl si jí blíž.

,,Je mi úplně jedno co doopravdy děláš. Vidím,že se k Belle chováš dobře a rozhodně nemám v plánu vás oddělit. Jen chci vědět pravdu." řekla. Nejistě jsem se podíval na Bell, která mě povzbudivě hladila po noze v uklidňujícím tempu a pořád se ke mně tiskla.

,,Děláš to co dělal Harry když byl mladší?" zeptala se znovu když jsem ani po chvíli neodpověděl.

Co je lepší? Hrát blbýho a nebo jít s pravdou ven? Říká, že ví co dělám, ale pořád si nejsem úplně jistej, jestli to můžu říct..

Asi to risknu..

Přikývl jsem a nevěděl co dělat. Tohle nejde úplně podle plánu...

,,On taky?" zeptala se překvapeně Bella. ,,Jaktože nevím, že byl táta v mafii?"řekla potichu.

,,Byla jsi malá. Ukončil to s tím před asi," ,,Osmi lety. To ti bylo 11." doplnil jsem Emily a podíval jsem na Bell, která se na mě ublíženě dívala. ,,Ty jsi věděl, že můj táta dělal to stejný co vy celou tu dobu a neřekl jsi mi to?" zeptala se zklamaným hlasem. Nervózně jsem si rukou prohrábl vlasy.

,,Nikdy nebyla příležitost a hlavně jsem si myslel že už to není tak důležitý. Už to nedělá..." odpověděl jsem. Emily přikývla na souhlas. Bell sklopila hlavu ke svým dlaním a sklesle přikývla.

,,Vezmu si věci a pojedeme domů." řekla Bell a vstala z postele bez jedinýho pohledu na mě nebo Emily.

,,Bello," řekla Emily a taky se postavila. Bell jí jen ignorovala a ze skříně si vyndala kufr. ,,Nemohli jsme ti to říct. Bylo to moc nebezpečný." řekla a položila jí ruku na rameno. ,,Jo jasný, jestli to bylo tak moc nebezpečný proč jste mě teda nechali bavit se s Andrewem a co Mark? O tom jste nevěděli?" řekla s protočením očí a založila si ruce na hrudi.

,,Víme o obou. To že jsi potkala Marka nebyla náhoda. Ani já ani Harry ho nemáme rádi, ale nic jinýho než vás dát dohromady nám nezbívalo." řekla Emily. Překvapeně jsem se na ní podíval.

Isabella

Oni věděli o Markovi? Oni nás dali dohromady? Nebo ještě lépe- oni mu řekli ať se mnou je?

,,Co tím myslíš?" zeptala jsem se a doufala, že jsem se přeslechla..

,,Mark byl na tom hotelu, protože s Harrym řešili no a ty ses jim zrovna připletla tak toho využili.." pokrčila rameny. Sotva jsem dýchala a cítila jsem se jako kdybych měla každou chvílí omdlít. Oni mi celou tu dobu lhali. Celou tu dobu. A ještě můžou za to co mi dělal Mark. Můžou za to, že jsem s ním vůbec byla.

-only love-Kde žijí příběhy. Začni objevovat