-only love-

99.

předem se omlouvám za chyby💗

Justin

,,Co se děje?" Zeptal se Alex a zavřel za sebou dveře. ,,Nechci abys potom vyšiloval takže jsme se s Bell domluvili že ti to řeknu teď." Řekl jsem a on zmateně zvedl obočí.

,,Co se děje?" Zeptal se a posadil se na sedačku v mé pracovně. ,,Chceš nejdřív ty dobrý nebo ty dobrý zprávy?" Zeptal jsem se a on on se na mě podíval jako na blázna.

,,Justine co to sakra říkáš?" Řekl a já se uchechtl. ,,Bella je těhotná." Řekl jsem s úsměvem a on vykulil oči. Chvíli zpracovával novou informaci a potom se nadšeně znovu postavil a s velkým úsměvem mě vtáhl do chlapského objetí.

,,O můj bože to je úžasný!" Řekl a já se zasmál. ,,Nevyšiluj prosím." Řekl jsem a on zhluboka dýchal. ,,Dobře, dobře... nemůžu tomu uvěřit- totiž předtím jsem z toho měl fakt blbej pocit když potratila a to byla moje vina, a sakra, nemůžu se dočkat až budu strejda." Řekl s úsměvem. ,,Nebyla to tvoje vina. Za to mohl Mark." Řekl jsem a on pokroutil hlavou.

,,Nebudeme si kazit náladu- v kolikátym je týdnu?" Zeptal se. ,,Ve třetím." Řekl jsem. ,,Aw to je ještě úplně malinký.." řekl a já se uchechtl. Kdo by řekl že Alex bude takhle nadšený...

,,Jak to funguje? Kdy to na ní bude vidět?" Zeptal se. ,,Okolo čtvrtého nebo pátého měsíce myslím.. taky o tom toho moc nevím." Řekl jsem a on přikývl.

,,Kde je?" Zeptal se. ,,Spí." Odpověděl jsem a opřel se o svůj stůl. ,,Vždyť jsou teprve tři odpoledne." řekl a já pokrčil rameny. ,,Je pořád unavená. Prý to patří k těhotenství.." řekl jsem.

,,Kdy máte v plánu to říct ostatním? Nevím jestli budu schopnej být zticha tak dlouho..." řekl. ,,Budeš muset, protože tentokrát nemáme v plánu jim to říkat dokud se to nezačne projevovat samo." Řekl jsem a on nakrčil obočí. ,,To jako fakt? To nevydržím." Řekl a já se uchechtl. ,,Budeš muset." Řekl jsem a on si povzdechl. ,,Dobře, ale bude to hodně náročný.." řekl a já pokýval hlavou. ,,To mi došlo." Řekl jsem a on se znovu posadil na sedačku.

,,Ta druhá dobrá zpráva byla..?" Zeptal se a já se pousmál. ,,Nějakým záhadným způsobem jsme to udobřili s Daviesem, a pomůže nám se zbavit Declana." Řekl jsem a on se na mě šokovaně podíval.

,,Bože můj máme nějaký šťastný dny, myslím že by jsi se měl mít na pozoru, moc dobrých věcí nikdy nevěští nic dobrého." Řekl a já se uchechtl. ,,Moc věříš na takovéhle kraviny, nic špatného se-" ,,Sh, slyšel jsi to?" Přerušil mě a já se trochu zamračil.

Oba dva jsme zůstali potichu a mně se zrychloval tep. Jediné co bylo slyšet byl šum zvenčí. ,,Nic se neděje Alexi, máš-" začal jsem a potom mě přerušil dívčí křik. Hrklo ve mně. Zní až moc povědomě a vůbec se mi to nelíbí.

,,Doprdele, Bella." Řekl jsem tiše a hned vyrazil ze dveří kanceláře. Vyběhl jsem schody nahoru do naší ložnice a rozrazil dveře. ,,Bell, jsi v pořádku?" Zeptal jsem se rychle a přešel k ní když jsem viděl jak se choulila v rohu postele. Plakala a klepala se. To vůbec není dobrý. Nesnáším když pláče.

,,Co se stalo?" Zeptal jsem se opatrně a posadil se vedle ní. ,,Bell." Řekl jsem znovu když nereagovala a jemně ji přiložil dlaň na rameno. ,,Pomoc mi prosím." Šeptla opatrně se posadila ukazujíc její předloktí, které bylo pokryto řeznými rankami. Trhaně jsem se nadechl a zděšeně se na ní podíval. ,,Co jsi si to udělala?" Zeptal jsem se a ona pokroutila hlavou.

,,Probudila jsem se protože mě to bolelo a někdo stál u postele a potom utekl." řekla tiše a přitiskla si předloktí blíž k sobě. ,,Zkus zůstat vzhůru prosím." Řekl jsem a rychle z postele odběhl do koupelny kde jsem vzal první ručník, který byl u mě, namočil ho a potom vzal i lékárničku. Co se nám to děje? Pro jednou chci klidný život. Konečně všechno začíná mít smysl, jsme šťastní a děje se tohle...

,,Vím že se ti dělá špatně ale musíš zůstat vzhůru." Řekl jsem a ona několikrát zamrkala snažíc se udržet těžknoucí víčka otevřená. Ztratila celkem dost krve. Bojím se o ní.

,,Motá se mi hlava." Zamumlala a já dělal co jsem mohl abych ji rány ošetřil v čas. Ručníkem jsem opatrně očistil všechnu krev a přitiskl ho na levé zápěstí abych zpomalil krvácení zatímco jsem se co nejrychleji a nejopatrněji snažil ošetřit její pravou ruku.

,,Zvládneš to Bell." Řekl jsem tiše a ona pokroutila hlavou. Zavřela oči a trhaně se nadechla. ,,Je mi špatně." Zašeptala pevně mi stiskla předloktí. Do háje, nesmí mi tu omdlít.

,,Alexi!" Křikl jsem skoro zoufale a on v necelé minutě přiběhl. Vyděšeně se podíval na Bellu a přispěchal ke mně. ,,Co se tu stalo?" Zeptal se a posadil se vedle ní na postel.

,,Ošetři jí tu druhou ruku. Ztrácí hodně krve." Řekl jsem a on si ode mě vzal dezinfekci. Na sekundu jsem k němu zvedl pohled a všiml si že se Bell zavírají oči. Nesmí omdlít. Vím že se jí dělá špatně i z malého říznutí, takže tohle pro ni musí být vážně moc, ale potřebuju aby to vydržela.

,,Ne, já to udělám. Ty ji drž při smyslech." Řekl jsem a dokončil obvazování pravé ruky. ,,Co s ní mám dělat?" Zeptal se a já jí klepajícíma rukama znovu otřel krvácející ruku. Bojím se o ní. Tohle se nemělo stát. Nevím proč prostě nemůžeme mít pár hezkých dní.

,,Já nevím, cokoliv... za chvíli to mám hotový." Řekl jsem a hřbetem ruky si odstranil vlasy z očí. Opatrně jsem jí ránu na druhé ruce vydezinfikoval a obvázal. Zakrvácené ruce jsem si otřel do ručníku a podíval se na ní. Pomalu dýchala a srdce ji tlouklo rychleji než by mělo. Pořád se jí zavíraly oči a vypadala hodně slabě.

,,Dones jí vodu prosím a něco sladkého." Řekl jsem a Alex hned odešel z pokoje udělat co jsem mu řekl. Posadil jsem se na postel a ji si vtáhnul na klín. Pevně jsem si ji k sobě přitiskl a položil si hlavu na její rameno. Proč se nám tohle děje?

Pravděpodobně jsem prostě špatný ve své práci. Jinak by se tohle nedělo. Kdybych byl dobrý v tom co dělám, měli bychom klidné životy. Nikdo by jí neubližoval. Nikdo by nám nestál v cestě.

Všechno je to na mně. Můžu za to všechno co se jí stalo a cítím se hrozně provinile. Vůbec si tohle nezaslouží. Měla by být s někým kdo ji dokáže zabezpečit a postará se o ni.

Možná jsem ji nikdy neměl unášet. Měl jsem jí jen zbavit Marka a potom tiše sledovat jak si najde někoho dokonalého, kdo ji dokáže zajistit dobrou a bezpečnou budoucnost.

Jen kdybych nebyl tak sobecký...

- - - - -

Damnnn po dlouhé DLOUHÉ době nová část. Nějak jsem nevěděla jak pokračovat tak jsem tam hodila drama..

Budu se snažit tu být více aktivní abych to konečně dotáhla do konce a nezklamala vás..

Snad se část líbila i když je hodně krátká a celkem o ničem💗