-only love-

25.

Lil Nas X- HOLIDAY, jako písnička u předchozí kapitoly. Vůbec se k tomu nehodí, ale hrála mi v hlavě. XD (určitě si ji pusťte, i ten klip je skvělej!)

Justin

Dívala se mi do očí, rukama si pevně objímala tělo a potichu plakala. Jen pohled na ni mi lámal srdce.

Jemně jsem si ji přitáhl k sobě a pevně ji tiskl v objetí. Opatrně jsem ji vzal do náruče a odnesl do pokoje, kde jsem se posadil na kraj postele a Bell si položil na klín.

,,Přestaň plakat princezno. Úsměv ti sluší mnohem víc." zašeptal jsem ji do ucha a jemně ji palcem na zádech kreslil různé tvary.

,,Ale Andrew má pravdu. Vždyť se na mě podívej vypadám jako-" přiložil jsem ji ukazováček na rty a odtáhl se tak aby se mi dívala do očí.

,,Opovaž se to doříct. Bell, nikdy jsem neviděl nikoho krásnějšího než jsi ty." jemně jsem do dlaní chytl její tváře palci stíral slzy, které ji neustále tekly z očí.

,,Říkáš to jenom, protože brečím a snažíš se mě uklidnit." pokroutila hlavou. ,,Bell nikdy jsem ti nelhal, proč bych ti měl lhát teď?" pousmál jsem se a pohladil ji po tváři. ,,Už jsem viděl desítky holek, a ani jedna z nich se ti nemohla rovnat. Jsi krásná a to jak vzhledem tak povahově. Proč si myslíš že jsem se do tebe zami-" zamrzl jsem v polovině věty. Tohle jsem nechtěl říct. Nesmí vědět, že ji miluju.

Vyděšeně jsem se na ní podíval a doufal, že si ničeho nevšimla. Její pomněnkově modré oči skenovaly každý kousíček mého obličeje. ,,Ehm, chtěl jsem říct... že-" snažil jsem se vymyslet smysluplnou větu, která by to 'vysvětlila'.

,,Chtěl jsi říct proč si myslíš, že jsem se do tebe zamiloval." řekla potichu. Bylo to až takhle jasný? Co jí mám teď říct?

,,J-já..-" na tohle jí nemůžu nic odpovědět, to už je prostě v háji...

,,Chtěl jsi to říct a nepřesvědčuj mě o opaku. Miluješ mě Justine?" odvrátil jsem od ní pohled a nervózně se kousl do rtu. Položila mi dlaň na tvář a dívala se mi přímo do očí.

,,M- ugh.. milu- sakra." zavřel jsem oči a zhluboka vydechl.  Chtěl jsem jí to říct, tak moc jsem chtěl, ale nejde to. ,,Neumím to říct Bells, nenuť mě prosím." zakňučel jsem s pohledem na naše ruce, které před okamžikem spojila.

,,Podívej se na mě." řekla potichu milým hlasem. Podíval jsem se jí do očí. Slzy se z nich dávno vytratily a nahradil je lehký úsměv, který se v nich odrážel. ,,Miluješ mě?" zeptala se potichu. ,,Stačí když pokyneš hlavou." pousmála se. Přikývl jsem. Úsměv se jí zvětšil.

,,Myslela jsem to. Slyšela jsem jak jste se bavili s Alexem." mírně pokrčila rameny a zasmála se. ,,Oh.. tak to je dost možný." cítil jsem jak se mi zahřívají tváře a schoval si obličej do dlaní. Co se to děje? Já se NIKDY nečervenám!

,,Jsi roztomilej." uculila se Bell se smíchem v hlase. Odkryl jsem si obličej a přetočil ji pod sebe lokty jsem se zapřel vedle ní abych ji nezalehl.

,,Já nejsem roztomilej, já jsem sexy." ušklíbl jsem se a sklonil se k ní blíž. ,,Ještě jsem nedostal pusu na dobrý ráno." zašeptal jsem ji skoro na rtech.

,,Musíš myslet na dobrý vychování Jasey. Takhle ji vážně nedostaneš." usmála se a sevřela rty pevně k sobě.

,,Prosím?" udělal jsem psí oči. Usmála se, pomalu se ke mně natáhla a spojila naše rty. Chyběla mi.

-----------

,,Je v pohodě?" zeptal se Alex s obavou v očích. Pousmál jsem se a přikývl. ,,Řekni mi všechno co se stalo." zamkl jsem dveře od pracovny aby nás nikdo nerušil a znovu si sedl do křesla.

O jedno dlouhé popisování všeho co se v Belliném pokoji dělo později

,,Takže ví, že ji miluješ?" zeptal se s vytřeštěnýma očima Alex. Povzdechl jsem si a přikývl.

,,A to je dobře nebo špatně?"

,,Já nevím.. asi dobře?" projel jsem si rukou vlasy a zadíval se z okna.

,,Mám nápad." řekl jsem a znovu se na něj otočil.  Ptal se mě pohledem. 

,,Musíme jet zpátky do (na zemák jsem vážně hrozná takže tady si domyslete nějaký stát ve kterém se s Bellou potkali XD) a když už tam budeme mohl bych ji vzít za jejími rodiči." 

,,Nevím jestli je to dobrý nápad, ale je to na tobě." pokrčil rameny.

,,Každopádně musíme nejdřív vyřídit ty obchody." povzdechl jsem si.

,,Za půl hodiny v zasedací místnosti. Řekni to všem." Alex přikývl a odešel.

-----------

,,Dále." křikl jsem ke dveřím od svého pokoje a přehodil si přes hlavu černou mikinu. Do dveří vešla Bells a štěněčím pohledem se na mě podívala.

,,Co se stalo zlato?" přišel jsem k ní a vzal její obličej do dlaní.

,,Zase někam jedeš?"zeptala se smutně. ,,Budu zpátky dřív než řekneš nejkulaťoulinkatější." ušklíbl jsem se. ,,Zrovna tohle slovo umím hodně dobře, takže to koukej splnit." pousmála se. Za boky jsem si ji přitáhl do objetí a nadechl se její vůně.

,,Slib mi, že na sebe budeš opatrnej, nechci aby se ti něco stalo." zašeptala a upevnila sevřením kolem mě. ,,Slibuju." usmál jsem se. ,,Musím jít Bell, brzy se vrátím." odtáhl jsem se a vtiskl jí jemný polibek na čelo. Rozešel jsem se ke dveřím a hned jak jsem se dotkl kliky se znovu ozval její krásný hlas.

,,Mám tě ráda Justine."

Usmál jsem se a bez odpovědi odešel za klukama, kteří už byli v autech. Nemohl jsem jí říct, že jí mám také rád, protože to není pravda. Mám ji více než rád, ale neumím to říct. 

,,Dneska to musí všechno proběhnout hladce, nemám náladu na zdlouhavé vyjednávání." rozkázal jsem a všichni přikývli.

---------------------

Takže čau!

Po delší době se Monča uráčila napsat další část že? No sama musím uznat, že to není nic moc, takže na mě prosím nebuďte naštvaní...

Snad se část líbila.

Všem hezké Vánoce a před Novým rokem určitě ještě pár částí výjde, takže se nemusíte bát ;)