77. Kapitola

4.6K 222 40
                                    

77. Kapitola

***

Luca

Ačkoliv tvrdohlavě protestovala a odháněla mé ruce, předem musela vědět, že nemá nejmenší šanci. Moje paže stejně tak skončila kolem jejího pasu, jen co si postěžovala, že se jí zamotala hlava. Ve tváři byla bledá jak stěna, takže i když to nechtěla přiznat, jasně jsem viděl, že jí bylo zle. A já se nejspíš kvůli tomu cítil jako podělanej idiot, ale nemohl jsem tomu nijak zabránit. Protože i když byla situace mezi námi pořád nedořešená a Allison se netvářila, že by byla z mojí podpěrné pomoci kdo ví jak nadšená, já jsem se reálně nemohl nabažit toho, že ji mám takhle blízko sebe. A ano, stále jsem byl na ní taky nasranej za všechno to špatný, co se dnes stalo. A jo, taky jsem měl v plánu dodržet to, co jsem si slíbil – získat nad ní zpátky kontrolu, o čemž Allison ještě tak úplně netušila. Nicméně kontakt s ní mě jako vždy dokázal trochu zklidnit a já si užíval všechny ty pozitivní pocity, které moje tělo vyvolávalo, když bylo v její blízkosti.

Nespěchal jsem. Pomalým krokem jsem ji vedl do schodů, abych ji zavedl do jejího pokoje. Přitom jsem ani na okamžik nespouštěl pohled z její tváře. Dívala se před sebe, zhluboka dýchala a její rty se chvěly. A já si v ten moment vynadal za to, že jsem Diega sprovodil ze světa živých tak rychle. Za to, že ji dostal do takovýho stavu, si zasloužil delší a bolestivější smrt.

Vážně ale. Sáhl na ni a chtěl ji odvést zpátky do podsvětí, kde na ní čekal Elijah-zasraná svině-Henderson se svojí ujetou sbírkou nožů. Než se tam ve sklepě Allie ukázala, Darlo seriózně navrhnul, že místo ní dostane Elijah Diegovo tělo. Za což jsem ho tak trochu seřval, protože by to byla jen zbytečná provokace. A já nepovažoval za nejlepší nápad dráždit toho psychopata. Obzvlášť pokud ten zmíněný psychopat chce holku, na který vám záleží.

Nicméně... co se týkalo samotnýho průseru s Elijahem a jeho případnými dalšími spojenci, kteří Adriana zradili, hned zítra ráno jsem s ním musel probrat následující postup. A je mi totálně u píči, jak bude vyvádět, ale dokud si všechny svoje lidi neprověří do těch nejmenších detailů, nemůže si dovolit sem někoho z nich pustit. Ne pokud chce, abychom tady s Allison zůstali. Přes to prostě nejel vlak.

Za nějakou dobu jsem Allie přivedl do jejího pokoje a došel s ní k posteli, na kterou se posadila. Všiml jsem si, jak měla zaťaté pěsti. Byl jsem si jistej, že se snaží myslet na cokoliv jinýho, jen ne na to, jak zle jí je. „Donesu ti vodu, hned jsem zpátky." Aniž bych řekl další slovo nebo čekal na její odpověď, vyrazil jsem zpátky dolů. Musel jsem si pospíšit, nechtěl jsem ji nechávat dlouho samotnou.

Viděl jsem ji vážně nerad takhle trpět, ale ten vztek, který se ještě neuhasil, mi připomínal, že si za to může i sama. Jasně, já ji v první řadě vůbec neměl pouštět, ale na druhou stranu, to ona pořád tvrdila, jak se o sebe zvládne postarat a jak mě nepotřebuje. No a vidíš, Allison, Každopádně se teď bude muset smířit s tím, že tenhle její vzdor je u konce. Už žádný odmlouvání a žádný porušování pravidel. Pokud to pochopí, udělá nejlíp pro nás dva. Ovšem jestli ne, čekají nás zasraně krušný časy.

Vracel jsem se zpátky a tu sklenku s vodou málem upustil, když jsem vkročil do jejího pokoje a Allison nenašel. A nejspíš bych už reálně dostal infarkt, kdybych nezaslechl zvuk tekoucí vody vycházející z koupelny. Do prdele, kolik toho může jedno srdce vydržet? Raději jsem odložil sklenku na noční stolek a došel ke dveřím do koupelny, načež jsem se musel zamračit, protože ty zasraný dveře byly pootevřený.

„Allison?" Oslovil jsem ji zvýšeným hlasem a čekal pár vteřin, jestli se ozve nazpátek. Jenže ona neodpověděla. A to moje proklatý srdce nejspíš nasadilo turbo tempo. Do hajzlu s tím. Aniž bych čekal, byť jen o vteřinu víc, doslova jsem se vřítil dovnitř, jen proto abych ji našel sedět na zemi ve sprše. Zatraceně. Doběhl jsem k ní, vypnul vodu a sehnul se, abych zjistil, co se kurva stalo. Nohy měla pokrčené a její tvář byla nezdravě bledá. Hleděla před sebe, jako by ani nezaregistrovala moji přítomnost. „Podívej se na mě. Co se stalo?"

Pod Jeho Křídly Kde žijí příběhy. Začni objevovat