Pod Jeho Křídly

48. Kapitola

48. Kapitola

***

Allison

Skoro celou noc jsem nezamhouřila oči, přestože jsem byla opravdu unavená. Snažila jsem se přijít na to, jak se odsud dostat, ale čím déle jsem nad tím přemýšela, tím méně smysluplných nápadů jsem vymyslela. Budu potřebovat víc času. Tohle byla snad jediná rozumná myšlenka, která mi v tu noc utkvěla v hlavě. Chci odsud pryč, jenže abych měla nějakou šanci, že se mi to povede, nejdřív si to tady musím omrknout a zjistit kudy vede nejsnazší cesta ven. S tímhle nápadem, co jsem si pečlivě uložila, jsem si dovolila nad ránem konečně usnout.

Nemám vůbec tušení, jak dlouho jsem spala. Dvě, tři hodiny? Každopádně jsem se cítila, jako bych spala jen pět minut, když mě probudily jakési šustivé zvuky a tiché hlasy. Chvíli trvalo, než jsem našla nějakou vůli a pomalu otevřela slepená víčka. Skrz okna prosvítaly sluneční paprsky, které rozjasnily celý už tak dost zářivý pokoj, což bylo vážně nepříjemný.

Promnula jsem si oči a trochu dezorientovaná otočila hlavu ke zdroji toho divného zvuku, protože mě zajímalo, co to proboha je. A pak jsem je uviděla. „Co tady sakra děláte?!" Vykřikla jsem okamžitě a přitáhla si přikrývku až k bradě. To jako pokaždé tady někoho najdu, když se probudím?

Holden stál u mojí postele a nepatrně se usmíval, zatímco Suri a Coral prohledávali skříň. Evidentně se bavil tím, jaký šok mi způsobili. „Dohlížím na to, aby ti vybrali to správný oblečení." Pokrčil rameny a úsměv na tváři rozšířil, protože viděl, jak zmatená jsem z toho byla.

„Cože?" O čem to sakra mluví?

Stočila jsem pohled k Suri s Coral, které mě zrovna pozdravily. Nezapomněly použít oslovení slečno, nad kterým jsem převrátila oči. Suri poté podala Holdenovi světle modrý šaty a obě dvě opustily můj dočasný pokoj. Nejistě jsem hleděla na ten kus látky, co Holden odložil na postel. „Elijah chce, aby sis je vzala na snídani." Vysvětlil a já na něj vytřeštila oči. Proč proboha? Holden poznal, že z toho nejsem extra nadšená, protože mi věnoval přísný pohled. „A vstávej, už tě očekává." S tím se odvrátil a já se vyhrabala z postele.

„Proč si musím vzít to, co chce on?" Přišlo mi to absurdní. A hlavně divný. Jen ty šaty vidím, je mi jasný, že mi budou sotva ke kolenům. Taky nemají ramínka a odhalují víc, než je z mé strany přípustné.

Slyšela jsem, jak Holden podrážděně zavrčel, než do mě zabodl oříškově hnědé oči. „Allison, nezdržuj. Pak se ho zeptáš. Běž se obléct, ať zbytečně dlouho nečeká." Popohnal mě. A přitom působil trochu nervózně.

Že by Elijah nerad čekal? „No, chvilku si bude muset počkat, ještě jsem se chtěla jít osprchovat." Sladce jsem se usmála, popadla šaty i spodní prádlo, které mi ty dvě taky připravily, a než Holden stačil něco říct, zmizela jsem v koupelně.

Opřela jsem se o dveře a šaty pustila na zem. Vážně mi nechal připravit i konkrétní spodní prádlo? Znechuceně jsem si je prohlížela. Bílé krajkové kalhotky vůbec nejsou pro mě. Svlékla jsem se a než jsem vlezla do sprchy, zhrozila jsem se při zjištění, že se nemůžu v koupelně zamknout. To snad nemyslí vážně! Možná bych se na to vykašlala, ale sprchu jsem nutně potřebovala a věděla jsem, že Holden sem nevleze. Podstoupila jsem rychlou očistu celého těla, osušila se ručníkem a na chvilku se zarazila, když jsem se zadívala na šaty ležící na zemi.

Ani já sama přesně netuším, co jsem tím sledovala, ale věděla jsem, že Elijahe provokuju, když ho nechávám čekat. A tak nějak jsem věděla, že kdybych si odmítla na sebe vzít šaty, které mi vybral, naštvala bych ho opravdu moc. Tak jsem přemohla znechucení, vzala si spodní prádlo a následně i šaty. Jak jsem odhadovala, byly mi sotva ke kolenům. A jak neměly ramínka, neměla jsem na sobě ani podprsenku, kterou bych si stejně vzít nemohla, protože mi ji Coral se Suri nepřipravily.