Pod Jeho Křídly

10. Kapitola

10. Kapitola

***

Allison

„Cože?" Myslím, že jsem právě prodělala menší šok. Skutečně mi Luca řekl, že se můžu ptát? No páni. Jeho náhlá otevřenost mě mátla, ale zároveň mě hrozně naštvalo, že se mnou nikdo nebyl schopný mluvit narovinu. Oba vědí, jaké mám otázky. Znají odpovědi, přesto mi to sami od sebe neřeknou. Měla jsem chuť vykřiknout Lucovi do tváře, ať si trhne, ale naštěstí jsem měla dost rozumu, abych to neudělala. Nemuselo by to pro mě skončit dobře. Párkrát jsem se nadechla, abych zmírnila vztek, který se ve mně stačil nahromadit. Stočila jsem pohled k Ethanovi, který stál kousek ode mě. Dle jeho výrazu zuřil. Jo tak on byl naštvaný? Z úst mi uniklo tiché zavrčení. Oba po mě střelili pohledem, ale můj nenávistný výraz se soustředil jen na Ethana. „Jestli se mám ptát, tak dobře, ale nechci, abys u toho byl." Přestože se Ethana týkaly skoro všechny otázky, které se mi v hlavě seskupily, nechtěla jsem s ním být v jedný místnosti. Měla jsem na něj vztek, do téhle situace jsem se dostala jen díky němu.

Ethan se na mě zahleděl s prosbou v očích. „Allison, já ti to všechno řeknu." Vykročil ke mně, ale já zavrtěla hlavou a ustoupila. Nechci, aby se ke mně přiblížil. Natáhl se po mé ruce, ale hned poté byl ode mě odstrčen. Luca se přede mě postavil jako zeď, která mě před Ethanem ochrání.

Pěsti měl zaťaté, celé jeho tělo bylo napnuté. „Nechce, abys tady byl. Měl bys ji vyhovět." Přecedil skrz zuby. I když jsem na Lucu taky zuřila, byla jsem mu vděčná, že Ethana ode mě odstrčil.

Přes Lucovo tělo jsem neviděla, jak se modrooký brunet tvářil. Žádná slova z něj nevyšla. Otočil se a při odchodu nezapomněl prásknout dveřmi. Úlevně jsem vydechla a uvolnila svaly ve tváři. Ethan byl pryč a většina vzteku ze mě vyprchala. Luca se ke mně otočil, živým okem na mě pohlédl. V tichosti vyčkával, až něco řeknu. Možná bych mu mohla poděkovat, ale rozhodla jsem se to odložit. Nejdřív mi odpoví. „Věděl si, že mě Ethan nemusí, přesto si mi ho vybral na trénink, aby sis něco potvrdil. Měla jsem z toho strach, vážně jsem se bála, že mi bude chtít ublížit." Kousla jsem se zevnitř do tváře, protože se na mě díval skrz bezcitnou masku, kterou přímo nenávidím. „Stálo ti to aspoň za to?"

Luca udělal krok mým směrem. Zatajila jsem dech. Bez mrknutí mi hleděl do očí, jako by měl i on nějaký otázky a hledal v nich odpovědi. „Stálo." Pomalu přikývl. „Potvrdil jsem si, co jsem potřeboval. Nemysli si ale, že bych tě vystavil nebezpečí. Věděl jsem, že by ti Ethan neublížil."

„Kde si vzal tu jistotu? Musel sis všimnout, jak se ke mně vždycky choval." Nemohla jsem si pomoct a přidala do svého hlasu kapku ironie. Každý si toho musel všimnout.

Luca naklonil hlavu na stranu, ve tváři tázavý výraz. „Všiml jsem si, ale taky jsem tušil, že je za tím něco jinýho. Tebe to nenapadlo?"

Zmateně jsem zavrtěla hlavou a pokoušela se jeho slovům přijít na kloub. „Ne." O čem to mluvil? Co jinýho? „Řekni mi to." Naléhala jsem.

Lucovo obočí se nakrčilo. „Vážně tě nenapadlo, že by k tobě mohl něco cítit?"

„Prosím?" Uchechtla jsem se. Tak to byl dobrej vtip.

Zamračil se nad mým pobavením a stiskl mi ramena. Okamžitě jsem ztichla a napnula se. „Myslím to vážně. Ethan tě miluje, Allison." Skoro na mě zavrčel. Srdce mi na okamžik vypovědělo službu. Přehrávala jsem si ty tři slova pořád dokola. Ethan tě miluje. Ethan tě miluje. I tak jsem nemohla uvěřit. Chtěl mě políbit, protože mě má rád? Na chvilinku mě to napadlo, ale přišlo mi to absurdní vzhledem k tomu, jaký ke mně vždycky byl, tak jsme tu teorii zavrhla. Byla jsem si tak jistá, že se jednalo o nějakou hru. Že mi chce ublížit. Ale on mě miluje. „Choval se k tobě jako hajzl, ale já si všiml těch pohledů, které ti věnoval, když ses nedívala. Chtěl jsem jen mít jistotu, proto skončil jako tvůj trenér." Na okamžik uhnul pohledem. Dívala jsem se na jeho profil, všimla si, jak nakrčil nos. „Když mi Holden řek, že se ti po tréninku udělalo špatně, hned jsem věděl, že jsem se nemýlil. Něco se mezi vámi stalo," řekl s jistotou v hlase. Na okamžik mě napadlo, že ví o tom skoro polibku, ale to jsem hned zavrhla. Luca by nenechal Ethana jen tak odejít. Na místě by ho zabil. „A ty mi to řekneš." Dodal nakonec.