Pod Jeho Křídly

74. Kapitola

74. Kapitola

***

Luca

Měla na sobě šaty. A samozřejmě šlo o ten stejný kousek látky, který si na sebe vzala tenkrát do Adrianova baru, abych byl zcela přesnej. A upřímně... Tak trochu jsem z toho šílel. Nebylo vůbec snadný se na to dívat, ale nemohl jsem odtrhnout pohled. Sebevědomě kráčela po štěrkový cestě a při každém kroku jí lem šatů povyjel nahoru, takže na můj vkus až příliš odhaloval její dokonalá stehna. Čehož jsem si pochopitelně nevšiml jenom já. Ulpěl na ní žhnoucí pohled i toho kreténa Darla, jehož myšlenky přitom nemohly bejt ani náhodu čistý. A já věděl, že kdybych tam byl s nimi, pravděpodobně bych ho zabil. A to bez ohledu na slib, který jsem dal sám sobě v ten moment, kdy mi Allison dneska oznámila, že se o sebe dokáže postarat. A že kašle na to, co říkám. A že si odteď dělá, co chce. Jo, řekla mi toho docela dost. Nicméně já si slíbil, že ji v tom tentokrát nechám samotnou. Chtěla všem dokázat, jak drsná dokáže být, a já se jí do toho nehodlal srát. Nechal jsem ji, ať tuhle příležitost využije. Ať ukáže, jak si beze mě poradí. To ale neznamenalo, že jsem si nepojistil, aby na ní někdo dohlídl. Adrian ode mě dostal přesný instrukce a já tak nějak věděl, že je všechny dodrží.

Nevystavil by ji nebezpečí. Tím jsem si byl kurva jistej. Možná se sem tam Adrian zachová jako sráč, ale na Allison mu záleží a nedovolil by, aby se jí něco stalo. Proto ji v době mojí nepřítomnosti bude mít na starost právě on. Zatímco já budu čekat tady. Jako úplnej kretén. Jenže co jsem měl dělat? Zakázat jsem jí to nemohl. Nebo vlastně mohl, ale ona by mě stejně neposlouchala. Z čehož by nakonec ještě mohl bejt pořádnej průser, čemuž jsem se chtěl vyhnout, tak jsem se stáhl zpátky a pozvání na Darlovu uvítací párty odmítl.

Můj pohled upoutal neznámý muž, kterýho jsem podle čepice na hlavě identifikoval jako řidiče. Otevřel zadní dveře a Allison s lehkým děkovným pokýváním hlavy nasedla do auta, čímž mi zmizela z dohledu. Ale já přesto zůstal stát a pozorně sledoval, jak ji Adrian následuje a za ním ještě Darlo, Michael, Tyson a Ethan. Samozřejmě, že se ten kretén nacpal k nim. Tím pádem místa v druhém autě vyfasovali Eric s Noahem společně s Valerií, její povedenou přítelkyní a její ještě povedenější dcerou. A to jsem jim fakt nezáviděl. Motory nastartovaly a auta se daly do pohybu. Sledoval jsem je, dokud nedojeli na konec příjezdové cesty a nezmizeli v zatáčce. Pokud jsem věděl, vyrazili do baru Longe, což bylo necelých patnáct minut odsud. A tys tady zůstal sám, přesně jak to řekl Ethan. Ale ne, srát na Ethana. Nejenže se za pár hodin ke mně Allison vrátí, já popravdě ocením, že můžu bejt chvilku sám. Uvítám klid od všech nervů a starostí, které sebou moje malá provokatérka nese. Protože ne, zrovna teď to s ní nebylo ani trochu lehký a já jsem taky jenom člověk, co si někdy potřebuje odpočinout.

Odstoupil jsem od okna, ze kterého jsem je celou dobu sledoval, otočil se a dal se do kroku. V naprostém tichu jsem se procházel po chodbách a na pár minut taky zavítal do Adrianovi pracovny. Ve skříňce vedle okna totiž měl pěknou sbírku whisky. Sáhl jsem po jedný láhvi, jen abych se trochu napil a vrátil ji na původní místo. Stačilo mi to, fakt jsem neměl v plánu se opít a utápět se ve vlastních sračkách. Takže jsem krátce na to vyrazil zase pryč.

A vzal jsem to rovnou do svého pokoje, kde jsem se usadil v křesle a zapálil si cigaretu. Už to byla nějaká doba, takže jsem předpokládal, že už tam dorazili. Zkontroloval jsem mobil, ale žádná zpráva. Adrian mi o tom měl dát vědět. Stejně jako o všem dalším, co se během večera stane. Musel jsem vědět všechno, díky čemuž jsem si připadal jako prvotřídní kretén. Protože jsem ji pro dnešek měl dát volnost, ale stejně si po svém zařídím, abych ji měl pod kontrolou. Litoval jsem toho? Ani kurva náhodou. Může po mně řvát, jak chce, může mi opakovat, že mě nenávidí. Může se mi snažit, jakkoliv ublížit jen proto, aby mě od sebe odehnala. Ale to se jí nepovede. Vždycky se o ní budu zajímat...