Don't shout I love you ✔

17. díl

"Jo, nebo tu umřou smíchy." všichni jsme se šli obouvat a museli jsme jet autem, takže Zelo musel opustit svojí milovanou motorku. Sedli jsme si do černého auta a já musel sedět vedle Zela, protože mě držel za ruku a odmítal pustit. YongGuk si sedl za volant a nastartoval. Pomalu jsme vyjeli na cestu a YongGuk málem vzal popelnici...chudák jeho auto, pomyslel jsem si. Na to, že bylo tři čtvrtě na čtyři, tak jsme dojeli celkem rychle. Za pět minut to mělo začínat a my byli na místě. Šli jsme si sednout do první řady a byli tu víceméně jen rodičové a příbuzní, ale i pár studentů. Rozhlíželi jsme se po lidech a uviděli EXO, GOT7 a...YongGukovo dvojče? "Sakra, co ten tady dělá?" snažil se YongGuk schovat před YongNamem a na štěstí si nás nevšiml. "Proč ho vůbec nemáš rád?" zeptal se vedle mě Zelo. Je pravda, že YongGuk se o svojí rodině s náma moc nebavil, protože se nepohodl s matkou, otec utekl z domu, jeho starší bratři na něj kašlou a YongNam...ten něco podobnýho. "Vždycky byl na prvním místě a já na druhým, protože jsem do pěti let neuměl mluvit, tak si rodiče pomysleli, že je to beznadějný, tak se víc věnovali jemu." letmo se na YongNama podíval. Chvíli jsme byli zticha, což je divný, protože si vždycky co říct. "DaeHyunnie?" šeptl Zelo. "Hmm?" odpověděl jsem jako náznak, že ho vnímám. "Ráno si říkal, že se mě chceš na něco zeptat." upřel na mě pohled. "No...To počká až přijdeme domů." tajemně jsem se usmál, protože vím, že tohle opravdu nenávidí. "Víš moc dobře, že tohle z hloubi duše nenávidím, tak proč mi to děláš?" povzdychl si. "Protože by si to nevydržel a letěl by si hned domů...se mnou." ty poslední dvě slova jsem řekl dost tiše. "No, kdyby tu nezpívala Sayuri, tak možná, ale v téhle situace...nemůžeme sedět doma, ale musíme jí podporovat." Jsou děsně sladcí, jeden za druhého by dal život. "Dámy a pánové, dnes odpoledne, jako každý rok, máte možnost šanci vidět nejlepší mladé talenty ze středních a vysokých škol v Korei a škola, která vyhraje, dostane peníze na nové hudební nástroje a vylepšení školy....tak, první soutěžící je slečna Park SeYoung." ukázala nějaká paní na pro mě cizí. Ze slušnosti jsme jí zatleskali, ale ta dívka mě moc nezajímala...teda kdybych nebyl už do někoho zamilovaný. Dívka hrála na piano a zpívala, ale nezdálo se, že by k tomu měla nějaký cit.... "Dobře...to byla slečna Park SeYoung z Dankook university." znovu jsme jí zatleskali a dívka odešla. "Další je slečna Krystal F(x)." rychle jsem podíval na Zela, protože se mu nějak líbila, nebo co to o ní mlel. Neměl jako vždycky lesklé oči a nedíval se na ní se zájmem. OMG...On ji už vážně nemiluje? Pomyslel jsem si. Ani jsem nevnímal, co zpívala, protože Zelo je poslední dobou hrozně krásný a taky jiný. "Na řadě je mladý pár...Sauri JunHong z B.A.P a pan Suho z EXO-K." já okamžitě upřel pohled před sebe na podium, kde stáli ti dva. Sayuri si nás všimla a děkovně se usmála. Začala zpívat a opravdu měla krásnější hlas, než když zpívala s náma, ale říkala, že v Česku jede solo a chodí na hodiny zpěvu. Nechci být nějak nepříjemný, ale myslím si, že Suho tam byl spíš jen...taková okrasa navíc. Byli opravdu roztomilý, ale jak dlouho jim potrvá, než se zase začnou hádat? Minutu, dvě? To mi pořád běhalo v hlavě. "To je...božííí." šeptl YongGuk. Všichni jsme v šoku přikývli a dívali se pořád před sebe. Další soutěžící jsme ani moc nevnímali, ale byli to zpěváci, hudebníci a tanečníci.

***

Už bylo skoro šest a vyhlašovali vítěze. Já se děsně modlil, aby to ti dva vyhráli, ale nevím nevím. "Tak...bylo tu deset vystoupení, ale vyhrát může jen jeden." Sayuri chytila nenápadně Suhu za ruku, ale kluci si ničeho na štěstí nevšimli, jinak by měli samý kecy a Zelo hlavně. "Tak...dnešním vítězem je...Park SeYoung z Dankookské univerzity." Zelo se zoufale složil do židle a kluci se mnou na tom nebyli o nic líp. Sayuri se opřela o Suhu, ale moc to neprožívali...tak byli trochu smutní, ale ne tak, jako ostatní.

Po soutěži:

"To je taková škoda." Zelo objal Sayuri, když přicházela k nám. "Popravdě jsme s tím tak nějak počítali." usmála se. "Ale vždyť..."

"Jsme nebyli dost dobří." přerušila mě.

Tak tady je další díl a omlouvám se, že se toho moc nedělo, ale v příštím díle pojedou domů a DaeHyun něco řekne Zelo, ale asi je jasný co. Taky se omlouvám za to, že je to moc krátké, ale po dvou hodinách hiphopu a hodině street dance toho ze mě víc nedostanete. Kdyby něco, tak na obrázku je Sayuri. ;)