„Ale my jsme to, co zbylo z B.A.P." zdůraznil YongGuk. „Tak moment...jak TO? Já jsem slavná osobnost, vole." Vyjekl Zelo. „Jo jasně...a neříkej mi vole." Mávl nad tím YongGuk rukou. Zelo jen vyplázl jazyk a hned se běžel schovat za mě, ale moc mu to nepomohlo, protože je o něco vyšší než já. „JunHongu, přísahám Bohu, že tě jednou zabiju." Křikl na něj YongGuk. „Ohoh, tak to bys musel prvně zabít mě." Řekl jsem vážně. „Nechceš jít na chvíli ke svýmu bratříčkovi." Zaculil se na mě roztomile Bang. „Ne." Řekl jsem a Zelo mě chytil za ruku. „Neboj, zlato. Je to v pohodě." Zasmál jsem se a propletl si s ním prsty. „Jo, jasně. Fakt uklidňující." Poznamenal Zelo. „Prosím tě." Uchechtl jsem se a políbil ho. „Ale pořád je nejstarší z nás." Řekl s obavou Zelo. „Není. HongBin je nejstarší." Řekl jsem. „No jo, vlastně." Šibalsky se usmál. „Aaa je...co máš v plánu?" zeptal jsem se se strachem o Zela. „Uvidíš." Políbil mě na tvář a bylo to takové jiné, než obvykle...neumím to popsat. „Dae?" zeptal se mě po chvíli Zelo. „Ano?" pohladil jsem ho po tváři. „No...ono...jak bych to řekl?...Já mám..chci tě." Pošeptal mi do ucha lehce mi ho skousl. „Zelo..." zoufale jsem zaskučel. „Prosím. Nevydržím to dlouho." Šeptl a políbil mě. „Dělej, že ti je špatně." Řekl jsem tiše. Zelo se snažil nabrat bílou barvu a opravdu se mu to povedlo. „Kluci, Zelovi je špatně, tak s ním půjdu na pokoj." Řekl jsem a YongGuk si nás změřil pohledem. „Fajn. Klíčky a opovažte se to dělat." Řekl a dal mi klíčky. „Jo, jasně. Neboj. A díky." Políbil jsem ho na tvář a šel jsem k Zelovi, který měl mírně červenou barvu. „Zlato, snad bys nežárlil. Ani nevíš, jak seš roztomilej." Pohladil jsem ho po tváři. „Bůh ví jak budu roztomilej, až tě budu honit po pokoji s lopatou a pistolí." Řekl naštvaně. „Zelo, co jsme si o tom řekli?" zeptal jsem se ho. „No jo, ale prostě nesnáším , když objímáš někoho jinýho nebo mu dáváš pusu." dětinsky nafoukl tvářičky. „Ty můj malej chudáčku." Zasmál jsem se a objal ho. „No moc mi to teda neulehčuješ." Řekl. „Tak pojď." Chytil jsem ho za ruku a táhl ho za sebou směrem k hotelu. Po chvíli jsme tam dorazili a výtahem jsme vyjeli úplně nahoru k našemu pokoji. Odemkl jsem náš pokoj a vešli jsme dovnitř. Zelo mě okamžitě přirazil ke zdi a začal mě dravě líbat. „Ne tak rychle." Uchechtl jsem se a trochu si ho od sebe oddálil. „Ale já už to nemůžu vydržet." Řekl Zelo a znovu se přisál na moje rty. „P-počkej." Vykoktal jsem ze sebe a znovu si ho trochu oddálil. Zelo se na mě prosebně díval. „Tak dobře." Rychle jsem si svlíkl tričko a Zelo taky. Znovu mě líbal na rty a jazykem mi vnikl do úst. Moje ruce sklouzly k jeho lemu kalhot a Zelo lehce vzdychl. Na nic jsem nečekal a rozepl mu je. Pak jsem mu je sundal a mi udělal to samé. Omotal jsem si Zelovi nohy kolem mého pasu a šli jsme do ložnice. "Položil jsem ho na postel a podepřel jsem se lokty nad jeho tělem. Líbal jsem ho na krku a mezitím jsem si sundal spodky. Poté jsem je sundal i Zelovi a podíval jsem se mu do tváře. Zelo jen s úsměvem kývl. Vnikl jsem do něj a Zelo k sobě stiskl svá oční víčka, ale poté oči zase pomali otevřel. Dal jsem mu chvíli prostor, aby si zvykl. Pomalu jsem se v něm začal pohybovat, ale bylo to o trošku rychlejší. Zelo mi dal ruce na záda a lehce mi do nich zaryl své nehty. Začal jsem zrychlovat a Zelo mi zaryl nehty víc do kůže, ale nijak mě to nebolelo. "Chci víc." dostal ze sebe Zelo. "Jsi si jistej?" zeptal jsem se ho s obavou a Zelo hned přikývl. "Dobře." políbil jsem ho a zrychlil na maximum, takže to bylo rychlejší než kdy před tím. "Už ne-nemů-žu." dostal ze sebe Zelo a zaryl mi nehty ještě hlouběji. Na to jsme oba dva dosáhli svého a já si vyčerpaně lehl vedle Zela. Oba jsme se usmáli a rychle oddychovali. "Miluju tě." políbil mě Zelo. "Já tebe víc." políbil jsem ho nazpět. Sedl jsem si na postel a Zelo mi prstem lehce přejel po zádech. "Děje se něco?" zeptal jsem se zvědavě. "Promiň." řekl Zelo smutně a políbil mě na záda. Pak mi to došlo. Zelo mi trošku rozedral kůži na zádech až do krve. "Zelo, mě to nevadí. Je to od tebe a to je hlavní." usmál jsem se a dlouze jsem ho políbil. "Nebolí tě to?" znovu mi lehce prstem přejel po zádech. "Neboj, je to v pořádku." usmál jsem se a pak si všiml jeho červených otisků na rukou, na nohou a na bocích. "No..ale tebe to bude bolet." ukázal jsem na jeho fleky. "To je v pohodě. Jak jsi řekl...Je to od tebe a já tě miluju." zezadu mě objal a já se usmál. "Nechceš si dát druhé kolo?" podíval se na mě a ohnul dolní ret. "Zelooo?...Tobě to jako nestačilo?" zeptal jsem se ho. "A věříš, že vůbec ne." uchechtl se. "Tejden si nesedneš, brouku." palcem jsem mu přejel po spodním rtu a povalil jsem ho na postel. "To mi je jedno." řekl začal mě líbat. Usmál jsem se a vše jelo od znovu.
***
"Tak za tohle nás YongGuk asi zabije." rozdýchával to Zelo. "Určitě jo." řekl jsem a protáhl se. "Jdu do koupelny." Zelo už chtěl něco říct, ale já ho přerušil. "Ne, třetí kolo nebude." řekl jsem hned a Zelo se na mě smutně koukl. "Fakt ne?" ohnul dolní ret a udělal na mě psí oči. "Zelo..Tohle mi nedělej." řekl jsem zoufale a políbil ho. "Ale ne." řekl jsem, když jsem se odtáhl. "Da-e." prodloužil mé jméno a padl vyčerpaně na postel. Zasmál jsem se a šel do té koupelny.
Další díl je na světě...HURÁÁÁ. Jo jasně, s kámoškou jsme perverzní a co? Líbí se nám to, tak snad i vám. Dali jsme si na tom záležet a kupodivu jsme se nesmáli za každou větou, ale za každou druhou a to je velkej pokrok. Vote a koment potěší ;)
ČTEŠ
Don't shout I love you ✔
FanfictionPříběh vypráví o slavné korejské skupině B.A.P. Zelo je vášnivě zamilovaný do Jung DaeHyuna, ale často se hádají. Jediný JongUp ví o tom, že Zelo miluje DaeHyuna a bude se mu snažit v jeho štěstí pomoct. Po nějaké době se však přistěhuje k nim do vi...