Don't shout I love you ✔

34. díl

"Upřímně? Nebudeš toho tolik potřebovat." ušklíbl se Zelo. Já si zavřel kufr a sedl si obkročmo na Zelův klín. "Taky si myslím." úšklebek jsem mu oplatil. Nestačil jsem udělat cokoliv jiného a hned jsem ležel pod Zelem. "Ty jsi nějak rozpálenej." uchechtl jsem se a pohladil jsem ho po tváři. "Ani nevíš jak." šeptl a dravě mě políbil. "A máš chuť na sex?" zeptal jsem se s úšklebkem. Blbá to otázka. Kdo by nechtěl? "Hrozně velkou." řekl tiše. "A chceš bejt nahoře?" zeptal jsem se. "Já nevím. Nemyslím si, že bych byl nějak zkušenej." zapochyboval. "Lásko neboj se. Nebudeš horší než já." pohladil jsem ho po tváři. "Dobře." usmál se a políbil mě. Rukama mi zajel pod tričko a hladil mě po hrudi a břichu. Dravě mě líbal na rtech a po chvíli se přesunul k mému krku. Na krku mi udělal další červený flíček, což znamenalo další den modřinu, ale to mi bylo u...vy víte kde. Sundal mi tričko a potom ho sundal i sobě. Ruce mi přidržel jednou rukou nad hlavou. Líbal mě dál na hrudi a přidal znovu jazyk. Vzdychal jsem co nejmíň...nebo jsem se o to aspoň snažil. Zelo se rty sjížděl čím dál níž k lemu mých kalhot, kde mě lehce líbal a já si myslel, že se zblázním. Rukou přejel po mém rozkroku a já tiše zasténal a zavřel jsem oči. Kalhoty mi byly už fakt hodně těsné. Zelo mi rozepnul pásek a pomalu mi sundal kalhoty. Já jemu udělal to samé a Zelo mi sundal i boxerky. Sobě je taky sundal a lehce mě políbil na rty. "Můžu?" zeptal se a pohladil mě po tváři. "Jo." řekl jsem tiše a nechal zavřené oči. Zelo do mě bez předehry pronikl a já trochu sykl tou hroznou bolestí. "Promiň." šeptl Zelo a lehce mě pohladil po tváři. "T-to nic." vydechl jsem. Zelo mi dal prostor, abych si zvykl a po chvíli začal pomalu přirážet. Časem se ta bolest změnila na slastnou a já už nemohl své steny nijak ovládat. Vlastně Zelo na tom nebyl o moc líp. Po chvíli jsme se oba udělali a Zelo za mě vyklouzl. Padl vyčerpaný na postel vedle mě a oba jsme těžce oddychovali. Já se uchechtl. "Co?" zeptal se pořád udýchaně Zelo. "Bylo to dokonalý." otočil jsem se na bok a pohladil ho po tváři. Zelo se usmál a dlouze mě políbil. "Ale teď už bychom vážně měli jít spát." řekl Zelo a omotal mi ruku kolem pasu. "Miluji tě." řekl Zelo se zavřenýma očkama. "Já tebe víc." šeptl jsem a políbil ho. Také jsem zavřel oči a Zelo po chvíli usnul. Mě se to vůbec nedařilo, tak jsem se díval na Zela. Lehce jsem ho hladil po tváři a po čele. Svým výkonem mě opravdu překvapil, chlapeček....no, pravda, už není tak malej chlapeček. Po chvíli někdo lehce stiskl kliku a vešel do pokoje. Poznal jsem, že je to Ilwoo. "Děje se něco?" zeptal jsem se tiše a sedl si. "DaeHyunie? Nemůžu spát." řekl roztomile smutně. "Tak můžu čekat až usneš." nabídl jsem mu. "Vážně?" zeptal se překvapeně i šťastně. "Jo...ale nezvykej si." mírně jsem ho rozcuchal. "Jen na sebe hodím kalhoty a můžeme jít." nahmatal jsem po tmě nějaký kalhoty...sice nebyly moje, ale Zelo, ale to potom líp pro mě. Šli jsme spolu do teď už jeho pokoje a sedl jsem si vedle ležícího Ilwooa na postel. "Dae?" zeptal se nejistě. "No?" zeptal jsem se zvědavě. "Vím, že to bude znít šíleně, ale...jsi pro mě velký vzor." šeptl. "To jsem rád." usmál jsem se a pohladil ho po vlasech. Ilwoo mě chytil za ruku a já byl hodně překvapený , ale zase byl o hodně mladší a měl na to právo. "Mám tě rád DaeHyunie." řekl skoro neslyšně. "Já tebe taky." lehce jsem ho políbil na čelo a čekal, až usne. Vypadal vážně roztomile, když spal, ale uznejte...na Zela nemá nikdo. Po půl hodině jsem se vrátil k sobě a Zelo byl vzhůru. "Nemůžeš spát?" zeptal jsem se, když jsem si lehl vedle Zela. "Chyběl si mi tu." propletl si se mnou prsty na rukou. "Ilwoo nemohl usnout." povzdychl jsem si. "Vidíš, není to tak špatný, ne?" zeptal se Zelo. "Měl jsi pravdu...ostatně jako vždy." uchechtl jsem se a políbil ho na rty. Zelo se na mě natiskl a položil si svou hlavu na mou hruď. Já se usmál a oba jsme zavřeli oči. Už jsem skoro usínal , ale někdo, kdo má něco proti spánku mi to přerušil...znovu. "DaeHyune?" byl to znovu Ilwoo. "Hnn, co se děje?" zeptal jsem se unaveně. "Amm, řekl bych, že...Sayuri a Jae...se dali...teď dohromady." dostal ze sebe. "Já toho kluka zabiju." tak teď jsem byl vzhůru jak nikdy před tím. "C-o se stalo?" zeptal se Zelo rozespale. "Sayuri a Jae na to vlítli." řekl jsem jednoduše. "No já je snad zabiju oba dva." vylítl z postele. Všichni tři jsme šli k jejich pokoji a slyšeli jsme pro mě se Zelem dost známé zvuky. "To.....Já....aggh." zabořil mi Zelo obličej do hrudi. "Klid zlato. Budeme se snažit dělat, jakoby nic, hm?" pohladil jsem ho po vlasech. "No jo." vzdychl nenadšeně...ještě, aby byl, že? "Musíme se s tím hold nějak smířit." políbil jsem ho do vlasů. "Fajn...tak jdeme zase zpátky." povzdychl si Zelo a každej šel do svého pokoje. "Jak mi to mohla udělat?" zeptal se tiše Zelo. "Zelo, víš moc dobře, že s tímhle nikdo nepočítal. Nemůžeš jí ochraňovat navždycky, není to už ta malá patnáctiletá holčička." pohladil jsem ho po tváři. "Jo, ale...to jí je jedno, že podvádí Suhu a Jae vlastně taky?" zeptal se nechápavě. "Podle mě to Jae ví, jen...Suho neví, že je to takový, jaký to je." povzdychl jsem si. "No právě. Za všechno může Suho, nikdo jinej." řekl naštvaně. "Lásko, určitě to zbytek EXO vyřeší, Suho bude pod zámkem, Sayuri bude v pohodě a na EXO už ani nepomyslí." snažil jsem se ho aspoň trochu povzbudit, ale moc mi to nešlo. "Jo, ty první dvě věci možná, ale ta třetí...nedělejme si falešné iluze." povzdychl si. "Dobře, jak myslíš...Ale raději bych už šel spát." šeptl jsem a pohladil ho po tváři. "Tak jo." řekl a otočil se na bok čelem ke mě. Já udělal to samé a lehce jsem ho políbil. "Tak dobrou." řekl jsem a zavřel oči. "Dobrou lásko." šeptl a pohladil mě po tváři. Ještě jsme si spolu propletly prsty na rukou a už jsme konečně mohli v klidu spát.

Omlouvám se, že jsem nepřidala dřív, ale musela jsem jezdit za mojí "milovanou" babičkou. Snad se vám tenhle díl líbil. Budu ráda za každý vote a koment. ;)