Don't shout I love you ✔

26. díl

"Zelo, bejt tebou si ho vážím." dal mu ruku na rameno JongUp, takže žádná hrozba.

"Vážně si na sebe nenechal nikdy sáhnout." zeptal se mě překvapeně Zelo. "Ne, kromě tebe vůbec nikdy nikdo." Zelo se usmál a omotal mi ruku kolem ramene. "Kde je YoungJae?" zeptal jsem se kluků a Zelo trochu zbystřil. "Nevím, asi dělá něco v koupelně." pokrčil rameny YongGuk. Zelo se na mě pořád podezřívavě díval. "Ty si žárlivec, viď?" přitáhl jsem si ho blíž k sobě a objal ho. Zelo si položil hlavu na moje rameno a já ho hladil po zádech. "Ohh, vy jste děsně sladcí." JongUp se zasněně opřel o HimChana. Já se usmíval a Zelo se lehce červenal. "Kdy už se dáte dohromady? Já každej den čekám na to, až k Zelovi dojdeš, oba řeknete miluju tě a políbíte se." no jo, JongUp byl vždycky snílek. "Můžu tě ujistit, že se Zelovým přístupem to bude brzy." Zelo se na mě nechápavě podíval. "To neřeš, zlato." lehce jsem mu pozvedl bradu a políbil ho. Po chvíli jsme se odtáhli. "To jste to nemohli prodloužit?" zeptal se nechápavě JongUp. "JongUpie, už zas?" Zelo na něj hodil otrávenej pohled. "Co je na tom tak těžkýho? Řekneš klukovi miluju tě, políbíš ho a je to, ne?" rozhodil ruce do stran. "JongUp-shi, víš co je zajímavý, že máš vždycky hubu plnou keců, ale když dojde na tebe, tak se pitomě usmíváš ." založil jsem si ruce na hrudi. "Zelo, na čí straně jsi?" zeptal se ho JongUp. Zelo se podíval na JongUpa a potom mi omotal ruku kolem pasu. "Na DaeHyun-Hyungově straně." JongUp se netvářil moc překvapeně. "No...to jsem se ptal toho pravýho." odfrkl si. YoungJae scházel schody a Zelo si mě přitáhl co nejvíc k sobě. "Zelo, neboj...jsem tvůj." políbil jsem ho na tvář. "JEN můj." zdůraznil. "Jo, jen tvůj." políbil jsem ho a Zelo se trochu uklidnil. "YoungJaei, hádej co?" řekl šťastně JongUp...a o to mi jde, aby to věděl dopodrobna i za cenu toho, že by mě měl znásilnit. "Co?" zeptal se zvědavě. "DaeHyun na sebe nechal sáhnout." řekl YongGuk. "T-to jako, že není panic?" zeptal se nechápavě. "Ne, na krku má modřinu...od Zela." řekl HimChan. Vím, že YoungJae to uvnitř spalovalo a já se vítězně usmál. YoungJae dělal, jakoby nic, ale u mě je prokouklej. "Lidi, dělejte! Jedem!" zavelel HimChan. Šli jsme si obout naše milované NIKE a YoungJae mě přidržoval za zápěstí. Čekal, až všichni kluci vyjdou ven a potom mě natiskl na zeď. "Jaei, dej mi už konečně pokoj." dal jsem hlavu na stranu. "Myslíš si, že tě poslechnu." hlavu mi otočil zpět k sobě. "Už s tím přestaň." chtěl jsem ho od sebe oddálit, ale nějak to nešlo, protože mi přišpendlil ruce nad hlavou a jednu ruku měl volnou. "Opravdu si myslíš, že tě nechám někomu jako je Zelo?" netiskl své tělo na mé co nejvíc to šlo. "Budeš muset, protože mi v tom nijak nezabráníš." ušklíbl jsem se. "To si jen myslíš, DaeHyunie...to si jen myslíš." škodolibě se usmál. "Řekni mi, co z toho máš?" vydechl jsem znuděně. "Nic, ale už jen ta představa, že bys byl se Zelem...Je to mimo realitu. Ty a takovej idiot jako je Zelo? S tím nepočítej." palcem mi přejel po spodním rtu. "Spíš ty nepočítej se mnou." snažil jsem se ho znovu odstrčit, ale marně. "DaeHyunie, nenamáhej se. Seš moc slabej na to, aby ses mi bránil." rukou mi pomali sjel po hrudi až k lemu mého trička. Teď jsem si všiml jeho očí...měl je zarudlé, takže si něco vzal a nebyl při smyslech. "Tak na to zapomeň." konečně jsem se mu vycukl. "Na mě nikdo jinej sahat nebude." odešel jsem k autu a Jae za mnou. Sedli jsme si dovnitř a Zelo vypadal trochu smutně. "Co se děje, JunHongie?" starostlivě jsem si s ním propletl ruku. "Já nevím." položil si hlavu na mé rameno . "To bude dobrý." přitáhl jsem si ho blíž k sobě a hladil ho po paži. YoungJae byl trochu naštvaný, ale moc najevo to nedával a přesně to jsem chtěl...aby byl naštvanej. Vítězně jsem se na něj usmál. "Co když to pokazím?...Znovu." stekla mu slza po tváři. "Zelo, já ti věřím. Dáš to úplně nejvíc v pohodě." slzu jsem mu lehce setřel a políbil ho na tvář. "Jo tak to těžko. Děsně se bojím." silně mi omotal ruce kolem pasu. "JunHongie, věř mi. Dopadne to dobře a ty náfuky porazíme...a když ne to, tak aspoň EXO." Sayuri se nadechovala, že něco řekne, ale já ji předběhl. "Ano, až na Suhu, samozřejmě." Sayuri spokojeně kývla . Já se uchechtl a nechápavě zakroutil hlavou. "Tak když to říkáš ty." pousmál se Zelo, ale s nucením, jenže on moc dobře ví, že na něm to poznám. "Fajn, jsme tady." vydechl YongGuk a zastavil na parkovišti. Pomohl jsem vystoupit Zelovi a pak jsme si propletli ruce. Šli jsme do velké budovy. "Ahh. tady je naše celá skupinka." zaradoval se náš šéf. "Ahoj." usmál se YongGuk. "Čauky...takže...máte připravený taneční sál a potom se můžete jít oblíct a upravit." všichni jsme kývli a šli do tanečního sálu. "Tak...přemýšlel jsem, že bychom mohli zpívat 1004." začal Gookie. "Ty Guku?...To zpívámě s one shot pořád...já bych chtěl zpívat třeba Hurricane, rain sound, unbreakable nebo no mercy." zastavil jsem ho. "No jo, máš pravdu,ale...unbreakable se mi zpívat nechce. A navíc s Hurricane bychom to s VIXX mohli projet...já jsem pro no mercy. Co ty Zelo?" zeptal se ho YongGuk. "Já...jo jo." odkýval pod stresem...bylo to dost vidět. "Zelo, nepokazíš to." dlouze jsem ho objal. "No dobře." usmál se a omotal mi ruce kolem krku. "Tak jdeme na to." rozhodl YongGuk. Všichni jsme si stoupli na svá místa a začali jak tancovat, tak zpívat. Zelo na konci málem natáhl...zase díky s mou pomocí. "Zelo, nemusíš do toho jít." zvedl jsem ho opatrně ze země. "Promiň mi to." pohladil jsem ho po tváři. "To je dobrý. Ale nechci vás v tom znovu nechat." chtěl jsem mu opravdu moc pomoc, ale neulehčoval to ani jednomu z nás a už vůbec ne mě.