Don't shout I love you ✔

31. díl

"Jo...včera si říkal, že mi chceš ještě něco říct." obrátil jsem se k YongGukovi. "Tvoji rodiče se...chtějí...já to snad neřeknu." řekl naštvaně YongGuk. "Chtěj tu bydlet." řekl lhostejně HimChan a neodtrhl pohled od mobilu. "Co?" trochu jsem vykřikl. "To neudělají." přesvědčoval jsem se, ale na nic. "Udělají." podal mi Guk obálku a v ní byl dopis. "Na jeden měsíc? Jeden měsíc?" zeptal jsem se tragicky a taky jsem trochu vyšiloval. "Jenže nemáme ani jeden volnej pokoj. Někdo musí bydlet po třech a čtyři po dvou...samozřejmě, že ty budeš se Zelem." já se děkovně usmál. "A jak to teda bude?" zeptal jsem se zvědavě. "Já, HimChan...nečekaně...a JongUp. No...a YoungJae bude se Sayuri." řekl YongGuk. "A pokoje co?" zeptal jsem se znovu. "My tři budem v mým, ty a Zelo v jeho a YongJae se Sayuri budou taky v jeho." řekl YongGuk...nečekaně. "Nechceš mi doufám říct, že...budou v mým, že ne?" zeptal jsem se s ještě kapkou naděje. "Ne...tam budou tví sourozenci." řekl YongGuk. "Počkat...mám staršího bráchu, jo, ale oni mají něco mladšího?" zeptal jsem se nechápavě. "Jo...je to kluk a jmenuje se Jung Ilwoo. Ale...narodil se dřív, než jsi přišel k nám." řekl mi HimChan. "Hele, nevíte toho o MOJÍ rodině víc, než JÁ sám?" zeptal jsem se i trochu naštvaně. "Kolik tomu fakanovi vůbec je?" povzdychl jsem si. "Šestnáct." řekl YongGuk. "Už šestnáct." povzdychl jsem si zoufale. "Takže mi chceš říct, že pije, fetuje, hulí a něco si píchá?" zeptal jsem se ho otráveně. "No DaeHyune, budeš se divit, ale na to, že už by mohl něco z toho, tak vůbec ne." řekl HimChan. "Super, takže to je brejlatej šprt, poslouchá na slovo a musí mít vše do puntíku?" ušklíbl jsem se. "To taky úplně ne. Je drzej, mluví sprostě a něco mu je ukradený." informoval mě YongGuk. "No to je fakt bezva. A je aspoň na mojí rodinu slušnej?" zeptal jsem se zvědavě. "Je, proč?" zeptal se nechápavě Guk. "Protože takhle mám aspoň jistotu na pět procent, že na mě nebude drzej a tak." trošku jsem zvýšil hlas. "Je to děcko a ty jsi dospělej, měl by mít k tobě trochu úcty." řekl HimChan. "Právě, že by měl, ale taky nemusí." byl jsem o tom hodně přesvědčený. "A za jak dlouho přijedou?" zeptal jsem se. "Dneska odpoledne." řekl Chanie zabranej do toho svýho křápu od APPLE. Najednou na stole začal zvonit něčí mobil, podle vzhledu vypadal na JongUpův, ale nejhorší bylo, že to mělo jako vyzvánění Call Me Baby od EXO. YongGuk to rychle zvedl, aby to nemusel poslouchat dýl, než je nutný. "Ano?" zvedl to a přiložil si mobil k uchu. HimChan moc dobře slyšel, co mu JongUp říkal a dusil smích v dlaních. "Jo, HimChan ti ho tam donese." škodolibě se na něj ušklíbl. "Já tam nepůjdu." řekl HimChan, když to YongGuk položil. "Smůla, máma tu jsi ty." poplácal ho po rameni. HimChan jen něco zamumlal a vyšel z domu. "Docela mi začalo kručet v břiše, tak jsem šel do kuchyně. Udělal jsem si dva toasty a šel zpátky do obýváku. YongGuk si jeden zval. "Díky." políbil mě na tvář. Já ho chvíli zabíjel pohledem, ale potom jsem nad tím pokrčil rameny a snědl si svůj trošku připálenější toast. Bylo teprve něco málo po devátý a my se začali nudit. "Nezahrajem si něco?" zeptal se YongGuk. "Jo, ale co?" zeptal jsem se. "Flašku." navrhl YongGuk. "YoungJaei!" zakřičel jsem, aby mě nahoře slyšel. Rychle slítl dolů. "Vím všechno...hraje se flaška?" vyhrkl ze sebe a my jen přikývli. Jae radostně povyskočil a sedl si za námi do kruhu na zem. Jae vytáhl plastovou lahev a roztočil s ní. Padlo to na YongGuka a ten si mohl vybrat, jestli úkol nebo pravda. "Pravda." rozhodl se. "Líbí se ti nějakej kluk z B.A.P? Jestli jo, tak kdo a proč." řekl Jae se škodolibým úšklebkem na tváři. "Jo...nejvíc ty a DaeHyun, protože jste děsně roztomilý." usmál se nevinně YongGuk. "Příště držím hubu...prej já a roztomilej." odfrkl si YoungJae a YongGuk roztočil flašku a padlo to na mě. "Úkol." řekl jsem rozhodně. "No jak myslíš...postav se a sundej si kalhoty po kolena." ušklíbl se YongGuk. Moc dobře totiž věděl, že na sobě mám jen kalhoty od noci. Zabil jsem ho pohledem a svlíkl si tričko. 

"Ale promenádovat se tu jindy, to ty ne..." dělal uraženýho Jae, ale jako vždy mu to nevydrželo. "Jo." založil jsem si ruce na hrudi. Potom jsem roztočil flašku a ukazovalo to pro změnu zase na Jae, který mermomocí chtěl úkol. "Příště tu hubu fakt radši drž...svlíkni se a jedno kolo zůstaň v trenkách." z toho měl Gukkie druhý vánoce. "Asi máš pravdu. Karma je mocná." řekl a začal se svlékat. Sedl si zpět a roztočil flašku. Padlo to na mě...za trest. "Pravda." řekl jsem. "Co jste v noci dělali s Choiem?" zeptal se zvědavě Choi. "No, nespali jsme spolu, ale..." nechtěl jsem pokračovat. "Ale...?" zeptali se oba, ale já nic. "Tak jednoduše...dělal ti něco, a jestli jo, tak rukou nebo pusou?" zeptal se zvědavě YongGuk....ten o tom nějak moc ví. "Obojím." děsně jsem se začervenal. "A teď mimo hru...řekl jsi mu to, nebo to udělal sám od sebe?" zeptal se Jae. "Jasně, že on sám." řekl jsem. "Dobře, pokračujeme a já se obleču." řekl Jae a vzal si svoje oblečení zpět. Já to roztočil a padlo to na Gukkieho. "Úkol." řekl. "Ty budeš tak litovat...polib YoungJae." řekl jsem, protože Jae absolutně nevnímal a byl zabraný do svého trička. "Jaei, promiň." dal mu YongGuk ruku na rameno a Jae se na něj nechápavě podíval. Guk ho letmo políbil a potom se na mě zamyšleně podíval. "Nebylo to nejhorší...ale už v životě nepolíbím kluka." vyjekl a já z jeho hlasu chytil záchvat smíchu. YongGuk roztočil flašku a padlo to na Jae. "Úkol." řekl a já se bál, že to bude horší. "Polib Dae a skousni mu spodní ret." usmál se vítězně YongGuk. "To neuděláš." řekl jsem YoungJaeovi výhružně. "Nejsem blbej." řekl a taky si sundal tričko. "To máš za to." vyplázl na mě Guk jazyk. Já si odfrkl a zase jsme hráli. Padlo to na mě. "Úkol." i když jsem věděl, že budu litovat. "Víc jak pětkrát polib YongGuka." tentokrát to byl YoungJae, kdo se vítězně usmál. "Je ti doufám jasný, že to musí udělat?" zeptal se ho YongGuk. "Jo, ale mohli byste vědět, že ve flašce jedu čistě sám...hlavně když jsme ve trojici." řekl YoungJae. Já zoufale zasténal a přisunul se blíž k YongGukovi. "Prosím tě, udělej cokoliv, ale už to neprotahuj." YongGuk měl křečovitě zavřený oči a čekal na to nejhorší. Bohužel jsem mu dal jen šest obyčejných pus, protože jsem se nechtěl líbat s jiným klukem kromě Zela. "Tss....obejít to umíš." uznal Jae poraženě. "Tady to ale hodně žije." uchechtl se HimChan a opíral se o zeď v průchodu z chodby do obýváku. "Jsem v tom nuceně." zvedl jsem ruce na náznak vzdávání. "Jasně, ale to, že tu stojím od začátku hry je všem asi jedno, že?" řekl HimChan a přišel k nám blíž. "Hraju taky." přisedl si do kruhu a YongGuk se na něj zlomyslně usmál. "Budeš litovat." řekl vážně. "Přes tvou mrtvolu." řekl Chanie chladně. "Si nemysli, Oppa." řekl stejným tónem YongGuk. "Hrajem, než tu vznikne 3. světová mezi Incheonem a Soulem." řekli jsme s YoungJaem. Kluci přestali, ale jejich vražedné pohledy si neodpustili. "Hrajem." řekl jsem. Kluci přestali s vražednými pohledy a já roztočil flašku. Padlo to na HimChana. "Pravda." řekl. "Co je mezi tebou a YongGukem. Usmíváte se na sebe, máte společný pokoj, tak řekni pravdu." řekl jsem. "Na začátku kariéry jsme podepsali smlouvu, která...no prostě musím YongGukovi dělat...něco jako asistenta a chovat se tak, jak chce Gukkie." řekl HimChan a Guk ho za to v lásce asi moc neměl. "Konečně to z něj vypadlo." vydechl Jae. HimChan roztočil láhev a ukázalo to na mě. "Pravda." řekl jsem. "Vím, že si spal se Zelem, ale...udělal ti ten kluk něco od něho nečekanýho?...myslím tím v posteli." uchechtl se HimChan. "Jo. Rukou i pusou." řekl jsem. "Náš Choi JunHong?" zeptal se v šoku. "Neee, Choi WooBin asi." ironicky jsem se ušklíbl. "Faakt?" zeptali se zvědavě Chanie s Gukem. Já nad nimi jen mávl rukou a roztočil jsem flašku, která ukázala na Jae. "Úkol." řekl. "Fajn." podíval jsem se na HimChana. "Polib Chanieho na rty." řekl jsem s vítězným úsměvem. YoungJae si povzdychl a letmo HimChana políbil. Oba si dlouho třeli rty hřbetem ruky. YoungJae znovu roztočil a padlo to na Chanieho. "Úkol." řekl. "Svlíkni se a zůstaň tak jednu hodinu." HimChan se svlékl jen do trenek, ačkoliv nerad. Já se podíval na hodiny a bylo půl jedenáctý. "Promiňte kluci, ale budete to muset zvládat zase ve třech. Musím vyzvednout Zela." řekl jsem omluvně a vstal. "Tak brzo?" zeptal se nechápavě Gukkie. "Jo, radši přijít brzy a nezklamat ho." řekl jsem a vyběhl k sobě do pokoje. Vzal jsem si na sebe černé spodky, modré džíny s dírami na kolenou a černé volnější tričko. Mobil jsem si strčil do kapsy džín a seběhl dolů. Ještě jsem si musel něco udělat s mými vlasy. Trvalo to přibližně deset minut, než jsem je upravil podle svého. "Tak zatím, Hyungs!" křikl jsem z chodby. "Ahoj!" křikli sborově kluci z obýváku a já měl ještě čtvrt hodiny. Dal jsem si do uší sluchátka a pustil si naší písničku. Chtělo se mi děsně tancovat a zpívat, ale kolem chodili, kteří jsou normální, narozdíl ode mě. 

Tady je další díl, tak se snad líbil. Nevím, jestli písnička půjde, ale kdyby ne, tak mi napište. Děkuji za 1.1k, opravdu si toho cením. Vote a koment potěší :)