Don't shout I love you ✔

60. díl

  "Nechtěl by sis to tričko třeba sundat?" zeptal se mě. "Um...ne." řekl jsem. "Prosím, smutně koukám." řekl a roztomile se na mě podíval. "Co třeba zítra?" podíval jsem se na něj. "Dneska." řekl. "Zelo...Bože, co já pro tebe neudělám." řekl jsem a moc se mi nechtělo. Zelo mi tričko sundal a pak mě políbil. "Hodnej kluk." plácl mě po zadku a nevinně si odhopkal do obýváku. "Však já si tě jednou zkrotím." pošeptal jsem mu do ouška a lehce ho skousl. "Tak to, abys už začal ne?" uchechtl se. "Tss." našpulil jsem rty. "Ale notak." řekl Zelo a políbil mě. 

"Jestli budeš dál hrát uraženýho, tak ti na ten tvůj zadeček budu sahat pořád." řekl Zelo. "Tak...já budu nosit trička." řekl jsem. "A já...budu jíst hodně sladkýho." řekl Zelo a našpulil rty. Já hned vyprskl smíchy. "Copak už to neděláš?" zasmál jsem se a políbil ho na tvář. "Hele, to není vtipný." řekl. "Já vím...promiň." zvážněl jsem, ale i přesto mi cukaly koutky. "Jung DaeHyun, přestaň se usmívat." řekl vážně Zelo. "Já za to nemůžu, že jsi tak roztomilej." bránil jsem se. "Tks, tak určitě." řekl YongGuk. "Hubu drž." řekli jsme se Zelem. "Já?" nevěřícně na sebe ukázal. "Jo!" řekli jsme já, Zelo, JongUp, Jae a HimChan. "Jděte někam." řekl a šel blíž k Sabi, která si povídala se Sayuri. Vypadalo to, že si spolu velice dobře rozumí, protože se pořád smáli a dělali různé blbosti. "Dae..?" zaculil se Zelo. "Nic říkat nemusíš." řekl jsem a povzdychl si. "Ale já za to vážně nemůžu." řekl a zakryl si klín. "Jistě ono samo." uchechtl jsem se. "Jo." řekl. "Prosíííím. Nevydržím to." pošeptal mi do ucha. "Nic si od toho neslibuj." řekl jsem mu a za ruku jsem ho táhl do našeho pokoje. Hned jsem ho přirazil ke stěně a stáhl jsem mu kalhoty. Zelo zaklonil hlavu dozadu a zavřel oči. Vzal jsem si jeho chloubu do úst a pomalu jsem pohyboval hlavou. Když už si o to řekl, chtěl jsem ho trošku potrápit. Po chvíli jsem ještě o něco zpomalil a Zelo zbystřil. "Dae, prosím." zaskučel. Já se jen zlomyslně usmál a dál jsem ho trápil. Asi po čtvrt hodině jsem toho mučení nechal a trochu jsem přidal na tempu. Zelo se mi se zasténáním udělal do pusy a já vše poslušně spolykal. "Za co to bylo?" zeptal se a rychle si natáhl kalhoty. "Posledních pár dnů jsi zlobil víš..." řekl jsem a padl bříškem na postel. Roztáhl jsem ruce a na celé posteli jsem se hezky rozvalil. Zelo si lehl na má záda a zezadu mě objal. "Miluju tě." pošeptal mi do ucha a lehce ho skousl. "I já tebe." usmál jsem se a ukradl si od něj polibek. Já zavřel oči a pomalu jsem usínal. Zelo si položil hlavu na má záda a po chvíli jsme oba usnuli. 

***     

"Vstávat vy hrdličky." vykřikl někdo. Já jen něco zamumlal, protože jsem nevnímal a spal jsem dál. "Říkám vstávat." zapištěl někdo a se Zelem jsme spadli z postele. "Au! Za co to bylo?" mnul jsem si zadek, na který jsem spadl. "A co mám říkat já?" řekl Zelo a byl hodně zničený. "Vždyť jsou teprve dvě odpoledne a vy už chcete jít spát?" zeptal se nechápavě táta. "Tati, buď ticho. Spinkáme." řekl jsem. "Hm...tak teď už moc ne." řekl. "Uh..." povzdychl jsem si a sebral se ze země. Zelo znovu usnul a bylo mu jedno, že usnul pode mnou. Já si ho opatrně vzal do náruče a šli jsme dolů. Sedl jsem si na gauč tím stylem, že jsem byl v sedo-lehu a Zela jsem si položil na sebe. Byl hrozně roztomilý. Je vzácné vidět tohle stvoření, když přes den spí, protože spí fakt minimálně díky jeho hyperaktivitě. S kluky jsme si pustili nějaký film, který vybíral JongUp. "Mimoni? Jako fakt?" nechápavě se na něj Jae podíval. "Já to chci vidět." řekl JongUp a sedl si na klín své maminky HimChana. "Problém?" zeptal se ho JongUp. "Ne, v pohodě." řekl HimChan a pak ústy znázornil 'POMOC!' Já se jen tiše smál a pak jsme se koukali na ten...docela dobrý film. "Střelený jako vždycky." řekl HimChan, když to skončilo. "Tak Dae...řekni mu něco." řekl HimChan. "Já mermomocí nechtěl dva syny a jednoho nejmladšího...no, ikdyž..." zamyslel jsem se nad Zelem. Jiné postavení pro něj než maknae by nebylo tak roztomilý. Jsem rád, že jsem ho kdy potkal. "Nezdá se vám, že NÁŠ junie spí nějak moc dlouho?" zeptal se nechápavě HimChan. "Má toho za sebou docela hodně. Nech ho spinkat." řekl jsem. "Za to může Bang YongGuk." řekl HimChan. "What?!" zeptal se Gukkie nechápavě. "Jo. Kdyby si ho nenaprogramoval, nemusel by se takhle vypínat...a Dae by z něj neměl respekt, i když se to hodí." řekl HimChan. "Hele....to není pravda." řekl jsem. "Nee, vůbec." řekli všichni kluci. "Zlatíčko, Zelo tě přemluví už když se zaculí jak andílek." řekl Gukkie. "Nemá bejt tak krásně roztomilej." bránil jsem se. "Klid...ani já mu nikdy neřeknu ne, když to na mě zkusí." řekl JongUp. Po chvíli někomu začal zvonit telefon, který ležel na stole. "Čí je to mobil?" zeptal se Gukkie. Mobil byl od Apple a byl červenej. "Není Zela?" zeptal se HimChan. Prohledal jsem Juniemu všechny kapsy a mobil měl. "Ne. Je Sayuri." řekl jsem. Gukkie odnesl mobil Sayuri, která jen zářila. "Kdo to je?" zeptal jsem se Gukkieho. "Jen BamBam." řekl s klidem. Já pokrčil rameny a Zelo se otočil zády ke mě a dál spal. "Neměl by ho někdo vzbudit?" zeptal se HimChan. "Proč?" zeptal se ho Gukkie. "Protože ho DaeHyun nejspíš brzo znásilní a chudáček Junie o tom ani nebude vědět." řekl HimChan. "Tss, abych náhodou neznásilnil tebe, vole jeden." řekl jsem mu. "To se říká mamince? Ty ty ty." pohrozil mi Chanie prstem. "To víš, že jo." mávl jsem nad tím rukou. "Zabije to smrádě někdo?" zeptal se HimChan. "Ne." řekl jsem za kluky. "Zeptej se HongBina." uchechtl se Gukkie. Ten debil šel vážně za HongBinem. "Můžu zabít tvého mladšího bratříčka?" zazubil se. "Um...přizabít jo." řekl HongBin. Já jen otevřel pusu. "Promiň." řekl. HimChan se ušklíbl a určitě si to vychutná později. "Kluci, jdu ven s BamBamem a Youngjaem." řekla Sayuri. "To jako se mnou?" zeptal se YoungJae. "Ne, teď myslím toho Choi YoungJae z GOT7." řekla. "Tks..." řekl Jae a aby si udržel své ego, tak dělal jakoby nic. "Sorry...takjá jdu." řekla. "Ahoj." dodala z chodby. "Ahoj." řekl jsme a po chvíli jsme uslyšeli jen zavření dveří. "Tak...jsme tu jen já, HimChan, Ilwoo, YoungJae, DaeHyun, JongUp, HongBin, Sabi a Zelo, takžeee....co chcete dělat?" zeptal se nás Gukkie. Všichni jsme jen pokrčili rameny. "Nemohl byste mi někdo dojít cheese cake?" zeptal jsem se kluků. "Proč si pro něj nedojdeš sám? Lednice je hned naproti tobě." řekl Gukkie. "Mám u sebe spícího Junieho a vážně ho nechci probudit." řekl jsem jim. "Dobře." řekl a šel do lednice. Po chvíli se vrátil s malým talířkem a vidličkou a docela velkým kouskem. "Díky." dal jsem mu pusu na tvář a během dvou minut jsem si s tím poradil. "Ty seš žrout." řekl HimChan. "Fíká fen pvavej." řekl jsem s plnou pusou. "Ah, kdy bude tvá logika normální DaeHyune, kdy?" zeptal se mě HimChan. Já jen pokrčil rameny. Odložil jsem talíř na stůl a přikryl jsem sebe i Juneho dekou. Omotal jsem mu ruce kolem pasu a zavřel jsem oči. Jasně, že jsem nespal, ale spíš jsem bloudil svými zvědavými prstíčky po Junieho bříšku a...možná i trošku níž, no ale to není tak moc důležitý. Políbil jsem Zela lehce na krk a pomalu jsem usínal. 

***   

Zdál se mi šílený, ale opravdu šílený sen, ale skutečnost by to mohla být. "Lidi, kde mám svýho miláška?" protřel jsem si oči. "Na záchodě." řekl YongGuk zaujatě do televize. "Co tam zase máš?" zeptal jsem se ho. "Nic, co by měly vidět dětské oči." řekl. "To už rovnou můžeš říct porno." řekl jsem a protáhl se. Pak jsem zjistil, že na sobě mám červené tričko, které moje rozhodně nebylo. Byla tu jen jedna možnost. Bylo to buď Gukkieho nebo Zelovo. "To je tvoje tričko?" zeptal jsem se Gukkieho. "Ne." řekl. Hned mi došlo, že bude JunHongieho. "Ahoj." řekl někdo za mnou a objal mě. "Ahoj." usmál jsem se a dal dlaně na Zelovi ruce. "Víš že jsi roztomilej, když spíš." pošeptal mi do ouška. "Já? To spíš ty." řekl jsem. "Já jsem přece roztomilý pořád." řekl. "jsi to ale egoista." zasmál jsem se. "Ten největší." usmál se Zelo.

Další díl je na světě. Po...asi...čtyřech dnech? Nevím

Snažila jsem se udělat to zajímavé, ale jak vidíte, tak to moc nešlo :(

S nemocí toho člověk prostě moc nevymyslí. Omlouvám se :(