Don't shout I love you ✔

61. díl

"Tak co? Jak bylo venku?" zeptal se Zelo Sayuri, když přišla. "BamBam se pohádal s Markem, Mark se pohádal s Jacksonem a tak dál, takže asi tak." řekla Sayuri. "Jak to?" zeptal jsem se. "Protože Mark se opil." řekla Sayuri. "Hovno?!" řekli jsme s kluky. "Jo, bohužel." řekla Sayuri. "A nebuďte sprostí." řekla nám. "Promiň." řekli jsme jí. 

JUNHONG'S POV:

Docela mě překvapilo, že se zrovna Mark a Bam spolu pohádali, ale...jak já je znám, zase se rychle usmíří. Po chvíli DaeHyun usnul, tak jsem šel nahoru a pustil jsem si notebook. Stihl jsem projít za půl hodiny skoro všechny sociální sítě. Asi po hodině přišla nejspíš DaeHyunovi sms. Na stole ležel mobil....DaeHyunův. Měl jsem takovou chuť se podívat, kdo mu napsal. 'Zelo...věří ti. Nesmíš to udělat.' pomyslel jsem si. Ale po čtvrt hodině jsem se podíval. I když jeho heslo mi trvalo snad milion hodin, než jsem to rozluštil. No koho by napadlo, že má jako heslo jméno svého Matoki-ho? Pak jsem se podíval na tu zprávu. Byla od kluka, kterého jsem sice neznal, ale už jenom to, že byla od kluka. Musel jsem se podívat na celou jejich konverzaci. Byla asi měsíc po tom, co jsme se s Daem dali dohromady a Dae mu psal, že ho miluje. "Kolika klukům si tohle navykládal?" zeptala jsem se pro sebe. "No nic. Zjistil jsem, že ti nemůžu věřit. Zase si popovídáme." řekl jsem a mobil položil zpět na stůl a vytáhl jsem si malování. I když mi to nešlo úplně nejlépe, začal jsem kreslit postavu v lese. Byla to dívka, ale nebylo jí vidět do obličeje. "Zelo, neviděl si můj mobil?" přišel sem po dvou hodinách Dae. "Ne." řekl jsem naštvaně. "Zlato...děje se něco?" zeptal se mě. "Tak ne asi. To bych ti takhle asi neodpovídal, ne?" sykl jsem na něj. "Dobře...Asi si chceš o něčem promluvit, že?" zeptal se mě a sedl si na postel. "Jo...jako třeba o tom, kdo je Chunji?" zeptal jsem se ho. "T-t-to j-j-je..." Dae se zakoktal. 'V klidu Dae. Mám čas až do večera a ty si můžeš vymyslet nějakou lež.' Pomyslel jsem si. "M-m-můj kamarád." řekl. "Tak proč si mu psal, že ho miluješ?" zeptal jsem se ho. "Ty ses mi hrabal v mobilu?" zeptal se mě. "Jo." řekl jsem. "Otázka zní...kolika klukům si tohle řekl?" zeptal jsem se ho a když jsem chtěl odejít, tak mě bolestivě chytil za zápěstí a přirazil ke stěně. Natiskl se na mě tak moc, že by se mezi nás nevešel ani papír. Jeho obličej byl tak blízko tomu mému.... "JunHong...miluju jen tebe." řekl a díval se mi hluboko do očí. "Proč mi nechceš věřit?" v jeho očí byl náznak slz. "Já..." než jsem stačil říct cokoliv jiného, přitiskl své rty na mé. Já ho hned odstrčil, ale nebylo to vůbec lehké. "Nech mě být." sykl jsem a šel od něj dál. "Choi...." 

"Nemluv na mě." křikl jsem a hned seběhl dolů za kluky, protože nahoře nikdo nebyl a i když jsem Dae znal, mohl by mi udělal úplně cokoliv. Málem jsem si zlomil nohu, když jsem běžel dolů, protože jsem přes své slzy neviděl, ale zvládl jsem to. Hned jsem skočil na gauč a začal jsem křičet do polštáře. "Zlatíčko....c-co se stalo?" zeptal se mě vyděšeně Jae. "Nic." sykl jsem, ale na nikoho jsem se nepodíval. "Zelo...Zelo no tak." řekl YongGuk a zvedl mě. "Šššš...už je dobře. Nemusíš se ničeho bát. Jsi u mě." řekl YongGuk, když jsem byl v jeho náručí a začal se mnou kolébat. "Už ti nikdo neublíží." řekl a políbil mě do vlasů. Já už jenom trochu vzlykal. "No tak....jsi u mě. Nikdo ti neublíží." pošeptal mi do ucha a pořád se mnou kolébal. Už jsem ani moc nebrečel. YongGuk mě utěšoval ještě hodinu po té a kluci si o mě dělali starosti. "Řekneš mi co se stalo, co?" pohladil mě YongGuk po tváři. "DaeHyun...on....nejspíš mě....podvádí." řekl jsem s těží a všem klukům spadla brada na zem. "Jung DaeHyun....okamžitě slez sem dolů a koukej to vysvětlit." přímo zařval JongUp. "Moon, uklidni se." řekl mu Gukkie. "Tak to ne. Mému andílkovi NIKDO ubližovat nebude. Co i sobě kurva myslí?" JongUp se neudržel a musel se jít uklidnit ven. DaeHyun sešel zničeně dolů a já ho nechtěl vidět a proto jsem schoval svůj obličej do HimChanovi hrudi. "Vydržíš tu být, mezitímco ho Guk seřve?" zeptal se mě HimChan. "Ne." pípl jsem a do očí se mi znovu hrnuly slzy. "Zelo...Zelo....podívej se na mě...neplakej. Bolí mě to zlatíčko." řekl HimChan a setřel mi slzy. "YoungJae, že s ním půjdeš do pokoje?" předal mě Him Jaeovi. "Určitě jo." řekl starostlivě Jae a trochu mě podepíral. "Zelo...mysli na něco jiného...bude ti líp." řekl Jae. "Můžeš mi něco zazpívat?" prosebně jsem se na něj podíval. Jae se usmál a po chvíli mi začal zpívat od TVXQ Mirotic. Asi uprostřed písničky jsem zavřel oči, ale neusnul jsem. "Je ti líp?" zeptal se mě a pohladil mě po tváři. "Mnohem...děkuju." chytil jsem ho za ruku. Jae se usmál a ruku mi tiskl v té své. Volnou rukou mě hladil různě po ruce, po tváři, po zádech a tak. "Zelo...Dae chce s tebou mluvit." přišel sem ztrápený HimChan. Já se podíval na Jae a ten se na mě povzbudivě usmál. Já si po vzdechl a šel jsem s HimChanem pomalu dolů. "Je to ještě horší než mít před sebou comeback." řekl jsem. "Zelo, když s ním nebudeš chtít mluvit, podíváš se na mě a já to nějak vyřeším. Slibuju." řekl HimChan a pohladil mě po vlasech. Já se pousmál a pomalu jsme šli do obýváku. "HimChane...potřebuju se Zelem mluvit o samotě." řekl Dae smutně. "Zelo..?" podíval se na mě HimChan. "To je dobrý. Ale radši jdi do chodby, kdyby náhodou..." pošeptal jsem mu do ucha. HimChan se na mě usmál, DaeHyuna probodl pohledem a odešel do chodby. "Zelo...omlouvám se, ale....je aspoň vidět, že mi nevěříš." řekl Dae. "Věřím, ale rozhodně jsem si nemyslel, že bys byl schopný mě podvádět." sykl jsem. "Ale....já tě nepodváděl." řekl. "Ne? Aha, ty si asi myslíš, že jsem asi tak blbej, nebo co?" vyštěkl jsem. "Junie, vůbec si nemyslím, že jsi blbej. Jsi chytrý maknae." řekl. "Mám ti věřit?" zeptal jsem se ho. "Zelo...prosím věř mi." řekl a padl na kolena. "Jen tak lehce? Přesvědči mě, že ti můžu zase věřit. Jestli to neuděláš do týdne, beru to tak, že se se mnou rozcházíš." řekl jsem chladně a pomalu odešel k Jaeovi. "Tak co?" pohladil mě po zádech. "Nic." řekl jsem smutně a položil jsem si hlavu do jeho klína. "To bude dobrý...uvidíš." usmál se a přitiskl si mě k sobě. "Myslíš?" zeptal jsem se ho. "Určitě." pohladil mě po paži. Já zase zavřel oči a přál jsem si hrozně moc spát. "Jen spinkej." řekl tiše Jae a pohladil mě po mých hnědých vlasech. 

Takový kratší díl. Stane se 0:) 

No...asi vás ta hádka mezi Zelem a DaeHyunem moc nepotěšila, ale vážně neslibuji, že budou zase spolu. 

Je možné, že JongUp opustí BaekHyuna a skončí se Zelem. Dae se třeba rozejde se Zelem a skončí třeba s Jaem, HimChanem nebo Gukkiem.

Ale to bych jim asi nemohla udělat :)

Nechte se překvapit ;)

Moc teď nemám čas, takže budu víceméně psát jen v sobotu. Snad vám to nevadí :(

Vote a koment potěší ;)