Don't shout I love you ✔

56. díl

Ráno mě probudil ten hnusný zvuk budíku. Opatrně jsem vylezl z postele a šel jsem se obléct do mého civilu, což je u mě tričko, džíny a boty Nike. Pak jsem si zalezl do koupelny a vyčistil jsem si zuby. Měl jsem ještě skoro půl hodiny čas, tak jsem si udělal snídani a v klidu jsem se najedl. Celou dobu jsem se díval na toho sladce spícího andílka. Prohlížel jsem si každý detail na jeho obličeji, který stvořil snad sám Bůh. Co já bych za takovou krásu dal. Chvíli jsem se díval na ty jeho růžové rty a měl jsem chuť je políbit. Sedl jsem si vedle něj a lehce jsem ho hladil po tváři. "Milu...ju...tě...Dae." zamumlal Zelo a trochu sebou hnul. Hodně mě zajímalo, co se mu zdálo. Usmál jsem se a políbil ho. "Promiň zlatíčko." políbil jsem ho lehce na čelo a šel jsem dolů, kde mělo být další focení. "Ahoj Dae." usmál se WooBin. "Ahoj." úsměv jsem mu oplatil. "Víš...asi to včera nebylo úplně všechno." řekl. "J-jak to myslíš?" zeptal jsem se ho nechápavě. "Kluci tě chtějí do klipu...a Zela taky." řekl WooBin. "Ne, Zela jim rozhodně nedám a sebe vlastně taky ne." řekl jsem mu. "Pozdě." řekl. "Cože?!" vyjekl jsem a na to hned přiběhli všichni kluci CN blue. "Ahoj...DaeHyune." zdůraznil MinHyuk moje jméno. "Nazdar." řekl jsem se zatnutými zuby. "Copak? Nesedl jsem ti?" zasmál se a zavěsil se na mě. "O to ani moc nejde, ale spíš o to, že se serete zrovna mezi mě a Zela." řekl jsem naštvaně. "No jo, co na to říct...prostě mě ses zalíbil hned jak jsem tě poprvé uviděl a Lee Joonovi se zase zalíbil Zelo." zasmál se. "Tak si dávejte pozor, abyste oba dva nepřišli o oči. Budete je ještě potřebovat." řekl jsem a nechal jsem tam MinHyuka sám. Šel jsem do blízkosti WooBina, kdyby náhodou. "Budete s MinHyukem ještě fotit pár fotek." řekl mi WooBin. "Řekl kdo?!" sykl jsem. "Řekl MinHyuk a já povolil." řekl. "Já.Tě.Zabiju." vyjekl jsem a začal jsem WooBina mlátit. "Hele, klid." řekl. "Klid?! Klid?! Ty mě tu necháš s takovým úchylem?" zeptal jsem se nevěřícně. "Dostaneš za to taky zaplaceno a teď se převleč." přišla za mnou Sabi jen s boxerkami od Armaniho. "Děláš si srandu?!" vyjekl jsem. "Ne, a teď se jdi převlíct." řekla. Já jsem tak udělal a naštěstí mi později dodala i tříčtvrťáky, takže jsem byl z poloviny v pohodě. Postavil jsem se tam, kam mi řekl WooBin a po chvíli se uráčil přijít i ten idiot. "Fajn...udělejte něco....že jste kamarádi a ne, že se chcete pozabíjet." řekl WooBin. Já se falešně usmál a s MinHyukem jsme si omotali ruce kolem pasu. Teda...já jemu jo, ale on mi zase sáhl na zadek. Pak jsme se museli ještě párkrát takhle objímat a sahat na sebe, ale jinak přežít se to dalo. "Dobře. Dneska máte trochu povoleno, ale...promiň Dae, ale ty papíry se sami neudělají." řekl WooBin. "To je v pohodě. Přežiju to." mávl jsem nad tím rukou. "Dobře." řekl. Já šel pomalu do mé pracovny a dával jsem si pozor, aby mě nesledoval MinHyuk. Zavřel jsem za sebou dveře a oddychl jsem si. Po chvíli mi začal volat Zelo, poznal jsem to už jen podle toho zvonění, protože jsem měl nastavenou jeho písničku. "Copak se děje zlatíčko?" zeptal jsem se starostlivě. "Chybíš mi." řekl smutně. "Už mám víceméně po práci, tak můžeš přijít, jestli se na to cítíš." řekl jsem. "Tak jo." vypískl nadšeně. "Dobře." zasmál jsem se a ukončil to. Hned mi někdo zaklepal na dveře a vešel. "Aggh, co potřebuješ malej spratku?" zeptal jsem ho otráveně. "Myslím, že to je snad jasné." řekl MinHyuk nadrženě. "Sorry kámo, ale to jsi hluchej nebo tak natvrdlej, že nechápeš, že se s tebou prostě nevyspím?" zeptal jsem se ho otráveně. "Um...ani jedno." řekl a přišel ke mě. "Hele, drž si odstup." řekl jsem a trochu ho ode mě odstrčil. "Proč? Nelíbí se ti to?" usmál se a skoro se na mě nalepil. "Nejsem žádná děvka, jasný? Támhle jsou dveře a támhle je okno. Jsem tak hodnej, že ti na výběr." řekl jsem a ukázal na dveře a okno. "Tímhle to nekončí." dlouze mě políbil a odešel. Hned jsem si rty musel otřít. "To určitě, debile jeden." řekl jsem si pro sebe. Přesunul jsem se k těm papírům, kterých bylo víc než dost a zdály se být úplně stejné. Po čtvrt hodince mi někdo zaťukal na dveře. Došel jsem otevřít a za nimi stála osoba, která mi dnes jako jediná zvedla náladu. "Ahoj lásko." usmál jsem se a políbil ho. "Ahoj." pohladil mě po tváři. "Už je ti líp?" zeptal jsem se starostlivě. "Jo neboj. Už je mi fajn." usmál se Zelo, ale trošičku jinak než obvykle. "Děje se něco?" zeptal jsem se ho. "Ne. Proč?" zeptal se nechápavě. "Usmíváš se...jinak." řekl jsem. "To se ti zdá." řekl. "Nemyslím si." řekl jsem si pro sebe. Zelo si sedl vedle mě a díval se na všechny ty papíry. "Pomůžu ti jestli chceš." řekl. "Ty to umíš?" zeptal jsem se ho překvapeně. "Je to bráchova firma. Říká mi úplně všechno." uchechtl se Zelo a vzal si víc papírů než jsem měl já. "Děkuju." lípl jsem mu pusu na tvář a oba jsme do papírů něco vypisovali. Zelo to měl 'kupodivu' dříve než já a pak si začal kreslit. Už bylo kolem pěti odpoledne a já měl ještě čtvrtku na dodělání. Pak zaklepal znovu někdo na dveře. "Dále." houkl jsem. Dveře se otevřeli, ale já nic, protože ty papíry nebrali konce. 

"A to jsem si myslel, že mě budeš věnovat víc pozornosti." řekl velice známý hlas. Zvedl jsem hlavu od papírů a uviděl jsem před sebou 'naší rodinu'. Byl tu tatínek, obě maminky a mého mladšího 'bráchu'. "Kluci?!" vyjekl jsem a skočil taťkovi kolem pasu. "Taky tě rád vidím." usmál se Gukkie a políbil mě na tvář. "A mamka jako nic. Jsi to ale zlý hoch." nafoukl HimChan tvářičky. "No jo, tebe taky rád vidím." řekl jsem a objal Chanieho. Pak jsem se objal i s JongUpem a YoingJaem. Po tvářích mi stékaly slzy štěstí. "Ani nevíte jak rád vás zase vidím." řekl jsem a znovu objal toho nejhodnějšího člena...Gukkieho. "Heej." řekl nechápavě YoungJae. Moc jsem ho nevnímal a brečel jsem Gukkiemu na rameno. "Dae...okamžitě přestaň brečet nebo za prvý budu mít mokrý tričko a za druhý budu brečet taky." řekl a měl namále, aby se opravdu nerozbrečel. "Promiň...ale mám tě hrozně rád." řekl jsem. "Vždyť to já tebe taky." řekl a hladil mě po zádech. "A co tu vůbec děláte?" zeptal jsem se překvapeně. "Zelo psal, že se něco stalo a potřebujete bodyguardy." řekl HimChan. "Jo, to má pravdu...jako vždycky." políbil jsem ho na tvář. "A co se vůbec stalo?" zeptal se zvědavě JongUp. "U mě Kang MinHyuk a u Zela Lee Joon." řekl jsem. "Oh, tak to teda ne. Na naše zlatíčka nikdo sahat nebude." řekl HimChan a křupl si klouby na rukou. "Hele, hlavně klid." řekl jsem. "Jo, jsem v klidu, jsem v klidu."řekl HimChan, ale po chvíli se rozběhl někam pryč. "Bože, to je ale vůl." pleskl se YoungJae do čela. "Jo...ale má o ně strach, což je dobře." řekl JongUp. Po chvíli k nám zase někdo přišel. "Dae, už máš ty papíry, potřebuju je." řekla Sabi. "Ne, za chvíli budou hotový." řekl jsem. "Dobře." usmála se a ladně odešla. Kluci se za ní ohlédli. "Wow...kdo to byl?" zeptal se Gukkie s otevřenou pusou. "Moje asistentka Sabi." řekl jsem. "Sexy holka." řekl YoungJae. "Ty buď rád, že to Sayuri neslyší." řekl jsem. "No jo..sakra." hned si dal ruce přes pusu. "Ty vole, co to bylo za krásku?" hvízdl HimChan. "Jeho asistentka." řekl mu JongUp a dloubl mě loktem do žeber. "Jo, asistentka." řekl jsem. "Hele, že já to řeknu Ilwoovi?" zamyslel jsem se. "Ne, prosím tě na kolenou." řekl a opravdu si klekl. Jenže měl hlavu v úrovni....ehmhm, takže to vypadalo dost blbě. "Koukej vstát." řekl jsem. "Hele...takže vlastně na ní mám nárok jen já..." zamyslel se Gukkie. "No jo...já mám Junieho, HimChan Ilwooa, JongUp BaekHyunieho a Jae Sayuri..." zamyslel jsem se. "Bezva." vyskočil radostí a někam odběhl. Já se vrátil k papírům a skoro hned byly hotové. Gukkie se zrovna vracel, tak jsem mu předal papíry. "Můžeš jí to odnést." řekl jsem. Gukkie neváhal ani chvíli a upaloval za ní. "Tak co?" zeptal jsem se, když se Gukkie vracel. "Pohodička." spokojeně se usmál. "Počkej...jak jako pohodička?" zeptal se nechápavě Jae. "Povídali jsme si a ani mě neposlala do prdele." řekl šťastně. "A bacha. Gukkie si možná i v Česku poprvý najde někoho na víc jak den." řekl JongUp. Nikdy mu vztah nevydržel dlouho, protože Gukkie je...náročnej. "A teď když mě omluvíte.." řekl a zase se vypařil. "Buď je Sabi slepá nebo blbá, ale...spíš jen slepá." řekl HimChan. "Prosím tě, vypadá jako inteligentní člověk." řekl Jae. "Ale...?" podíval se na něj Up. "No co?" zeptal se nechápavě. "Nic nic." řekl JongUp. "Tak co?" zeptal se HimChan Gukkieho, když přišel. "Naše děti budou krásný a chytrý." řekl. "Cože?!" vyjekli jsme všichni. "Ale ne takhle...do prdele mě hned neposlala." řekl s úsměvem. "Pokrok, Gukkie možná bude mít i děti." řekl Zelo. "Ty mě moc neprovokuj ty Maknaei." řekl Gukkie. "Jenže já nejsem aspoň panic, víš." ušklíbl se Zelo. "Hm, tak určitě." uchechtl se Gukkie. "Hele Dae, ještě potřebuju od tebe vyplnit tohle." řekla Sabi a podala mi papíry. "A to si to nemůže udělat někdo jinej?" zeptal jsem se jí. "Promiň, ale ostatní mají práce až nad hlavu." řekla. "No jo. Tak já to teda udělám." řekla jsem nenadšeně. YongGuk na ní mrkl, když pomalu odcházela a ona se jen usmála. "Hele...tady to vidím na něco vážnýho." řekl Jae. "Nechval dne před večerem." řekl Gukkie a skousl si spodní ret. 

Další díl je na světě. Jo, jsem prostě línější člověk a za to se omlouvám. Bože, už zítra je škola...ale co, ještě jeden rok a pak pápá na střední, takže v pohodě. 

Na obrázku je Sabi

Miluju vás ;)