85. díl

133 20 12
                                    

"Vy jste tak sladcí, až se mi chce zvracet." zavrčel Soo Hyun. "Co po nás chceš?" sykl Dae. "Po vás? Nic. Ale...po tobě ano..." řekl Soo Hyun a podíval se na Daeho. "Co?" zeptal se ho DaeHyun. "No...víš..." sklonil se k němu a něco mu pošeptal do ucha. "Tak na to zapomeň! Jednou se ho dotkneš a zabiju tě!" vyjel po něm Dae. "Ale DaeHyunnie....nebuď vtipný. Jsi svázaný jestli ti to nedošlo." chytil mu tvář do dlaně a pak ho od sebe odstrčil. Soo Hyun dvakrát zabušil na dveře a sem vešli dva silní chlapi. Chytili Daemu ruce za zády a zvedli mu hlavu. Soo Hyun se na mě nadrženě usmál a začal se přibližovat. Instinktivně jsem hned začal couvat....dokud mě nezastavila zeď. Chtěl jsem jít na stranu, ale Soo Hyun dal ruku na zeď a blízko mého obličeje. To samé udělal s druhou rukou. Začínal jsem se bát. Co nejrychleji jsem podlezl jeho ruce, ale Soo Hyun mě docela silně chytil za zápěstí a přitiskl mě ke zdi.

"C-co chceš?" zeptal jsem se vyděšeně. "Skoro nic...kromě tebe." pohladil mě po tváři, ale já ucukl. "Junnie...buď hodný chlapec a nech mě na tebe sahat." řekl a pousmál se. "Prosím...nech mě být." zakňoural jsem. "A co za to?" dal mi ruce na boky. "Nebo...ještě to můžu udělat DaeHyunovi. Vyber si." řekl. "Daeho nech být." řekl jsem.
"Jak si jen přeješ." uchechtl se. Dae chtěl sklonit hlavu, ale nemohl. Bezmocně musel přihlížet. Soo Hyun se ke mě začal naklánět, ale já ho od sebe vší silou odstrčil.

"Buď hodný Junnie...nebo se něco stane tvému DaeHyunniemu." řekl a jeden z chlapů vytáhl nůž, který přiložil Daemu ke krku. "Tak...jak se rozhodneš?" zeptal se mě Soo Hyun.

Opřel jsem se zády o zeď a Soo Hyun se vítězně usmál. Skoro hned se na mě natiskl a mě se to vůbec nelíbilo. Chtěl mě políbit, ale já uhnul. "Dobře...uznávám, že bych na tebe mohl pomaleji." řekl Soo Hyun a lehce mě políbil na tvář, pak na koutky úst a potom přitiskl své rty na ty mé. Začal jimi pohybovat a Daemu steklo pár slz po tváři. Pohled na něj mě bolel. Nechtěl jsem to tak. Soo Hyun mi vnikl jazykem do pusy a mě steklo pár slz po tváři. "Pročpak pláčeš?" zeptal se mě a slzy mi lehce setřel. "Prosím...nech mě být." pípl jsem. "Koťátko...buďto si vezmu tebe nebo tvého manžela. Můžeš se zachránit." pohladil mě po tváři. Podíval jsem se na DaeHyuna, který mi naznačoval, že to udělá on a já abych se zechránil. Zamlel jsem hlavou. "To ať to jsem já." řekl jsem. "Tak si pak nestěžuj." řekl Soo Hyun a znovu se rty přilepil na mé. A aby toho nebylo málo, povytáhl mi tričko nahoru a rukama mě hladil na bříšku. Říkal jsem si, že to musím vydržet. Ale...když mi rukou přejel po rozkroku, tak jsem ho odstrčil a utíkal jsem na druhou stranu místnosti. Soo Hyun se mě snažil chytit, ale nepodařilo se mu to. Pak si na pomoc přivolal další dva chlapy a těm už jsem jen tak neutekl. Chytili mě během pár minut. Soo Hyun ke mě přišel a já sebou začal házet ze strany na stranu, ale nepomohlo to. Chtěl jsem ho kopnout, ale to se mi taky nepovedlo. Dae se jen bezbmocně musel dívat, jak mu chce nějaký kretén znásilnit přítele. Nezmohl jsem vůbec nic. "Zelo...klid, ano?" chytil mi obličej do dlaní a zněl opravdu klidně. "Klid? Klid? Ty mě chceš znásilnit a já mám být v klidu? Tohle je jak noční můra. Jsi jen podělanej kretén, kterej si prostě nemůže ojet jen tak nějakýho kluka, kterýho potká na ulici, že jo?" plivl jsem mu do obličeje. "JunHongu, jestli se okamžitě nezklidníš, nedopadne to pro tvého přítele nejlíp." řekl a ten chlap co držel nůž u jeho krku mu pomalu přejížděl po obličeji, ale ne tak, aby DaeHyunniemu tekla krev. DaeHyun se opravdu bál. Přestal jsem tolik vyvádět, ale pořád jsem byl docela divoký. "Dobře...chtěl jsem to po dobrým...ale ty to asi máš rád tvrdě. Jinak si to neumím vysvětlit." řekl a ti jeho chlapi mě pustili. Soo Hyun mě začal svlékat, ačkoliv to nebylo nejlehčí, protože jsem se bránil a děsně u toho řval. Když ze mě sundal tričko, tak mi chtěl stáhnout kalhoty, ale to se mu nepovedlo. Jeden z jeho chlapů mě přidržel a SooHyun i sundal i kalhoty. Řval jsem jako nikdy. Docela mě už bolelo v krku, ale já se mu jen tak neprodám. Daemu stékaly slzy po tvářích a pořád se na to musel dívat. Byl jsem už jen ve spodním prádle, ale naštěstí jsem se Soo Hyunovi vysmekl a znovu běžel co nejdál od něj. "Kurva Junhongu...nech se dobrovolně ohnout a budeš to mít za sebou dřív a nebude to tolik bolet." řekl mi Soo Hyun. "A proč bych to měl kurva dělat? Nejsem něco, o co si můžeš říct a kdykoliv to dostaneš!" jo, trochu mi ruply nervy, protože už mě vážně sral. "Jak myslíš ty spratku jeden." řekl a svalil mě na zem. Rychle si sundal kalhoty a mě spodky. Přetočil mě na břicho a vnikl do mě až po kořen. Vykřikl jsem bolestí a rozplakal se. Ale ne, že by mě to bolelo. Spíš kvůli tomu, že jsem se mu jen tak lehce vydal. Soo Hyun začal nemilosrdně a hodně bolestivě přirážet. "Vyšukám z tebe duši..." zasyčel a ještě zrychlil. Pořád jsem křičel a plakal. Ale pořád lepší, než kdyby se mi to líbilo. Soo Hyun zrychlil na své maximum a vážně jsem si myslel, že tu zkolabuju. Nebylo to příjemné ani trochu. Spíš hodně bolestivé a vážně nepříjemné. Soo Hyun se udělal a pak se začal oblékat. "Jsi dokonalý." přitáhl si můj obličej blíž k tomu svému a políbil mě. Pak mi oblékl kalhoty a odešel i s ostatními. Dae hned přiběhl ke mě a přitáhl si mě k sobě. Já stále zoufale brečel. "Junnie...všechno...všechno zase bude dobré. Neublíží ti. Ne znovu. Všechno bude zase dobré." hladil mě po vlasech a přitáhl si mě blíž k sobě. Já stále vzlykal a omotal jsem mu ruce kolem pasu. "Promiň Dae. Nenávidím se za to." špitl jsem. "Lásko...tohle už neříkej...jsi statečný. Málo kdo by mu odporoval. I snaha se oceňuje." řekl a políbil mě, přičemž jsem sebou trochu cuknul. "P-promiň. Jen...bojím se..." přitiskl jsem se víc k němu. "To je v pořádku....neublížil ti?" zeptal se mě starostlivě. "M-myslím, že...ne." řekl jsem. "Dae, moc mě to mrzí. Odpusť mi to prosím." vzlykl jsem. "Zelo, je to v pořádku. Nemůžeš za to. Všechno bude zase dobré." řekl a konejšivě se mnou kolébal.





Ayo ladies and gentleman ;)

Tak...jak jsem slibovala, další díl je tu. Myslím, že jsem asi některé vůbec nepotěšila, ale nic se s tím neudělá. Mianhae :(

Jinak...doufám, že se vám to líbilo aspoň trochu ;)

A dál...votujte a komentujte, Gomawo

SARANGHAE

Don't shout  I love you ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat