38. díl

152 19 0
                                    

Najednou mě přemohla únava a já usnul.

***

Vzbudil mě až Zelo. „Lásko, vstávej." Lehce mě pohladil po ruce. „Hmm, ještě ne." Řekl jsem a chtěl se otočit na druhou stranu, jenže jsem zapomněl, že jsme v letadle a já hodil hubu. „Si v pohodě?" sebral mě ze země Zelo. „Jo jasně, v pohodě." Tak teď jsem byl vzhůru jak nikdy. Ten pád docela dost bolel. Sedl jsem si zpátky a letuška nám oznámila, že už konečně budeme přistávat. Po chvíli jsme klesali pomalu dolů a přistáli jsme. Vystoupili jsme si z letadla a zkontrolovali jsme, jestli jsme tu všichni. Samozřejmě, že Jae se nám málem ztratil...jak nečekané. Šli jsme si pro naše kufry a některé dívky se na nás divně dívaly. Jen doufám, že nás poznaly a můžeme se podepsat na úmrtní listinu rovnou, protože bez bodyguardů jsme s prominutím v prdeli. „Nelíbí se mi, jak se na nás dívají." Šeptl HimChan. „Přesně. Měli jsme ty bodyguardy přijmout a ne je vyhnat, viď JongUpe?" otočil se YongGuk na JongUpa. „No co, srali mě." Bránil se. „Jasně, takže až tě bude srát někdo z nás, tak ho vezmeš pánví po hlavě, podpálíš mu prdel a svlečeš do naha?" jo, přesně tohle udělal už několikrát naší ochrance, když JongUpa nasrali. „To ne, ale ochrance jo." Řekl. „Radši pomlč." Řekl YongJae. „Hele, nerad to říkám, ale Jae má pravdu." Řekl Zelo. Up si jen odfrkl a šli jsme z letiště pryč. Tam už na nás čekala limuzína, kterou poslal náš manažér. Dali jsme si zavazadla do kufru auta a sedli jsme si do černé limuzíny. Ta se rozjela směrem k našemu hotelu Mandarin Oriental, který patří mezi ty nejluxusnější hotely. Bodejť by ne, když nás stál skoro 20 tisíc a je 5ti hvězdičkový. Limuzína zastavila před hotelem a my vystoupili. Vyndali jsme si kufry a šli do hotelu k recepci. Bohužel i tam nás pár lidí poznalo. Milá slečna nám dala klíčky od našeho pokoje a potom jsme šli k výtahu. Vyjeli jsme úplně nahoru a Bang odemkl náš pokoj. Vešli jsme dovnitř a všem nám spadla brada. Pokoj byl fakt luxusní. Byl rozdělený na víc místností než je obvyklé a stěny byly z tlustého skla, takže jsme aspoň viděli ty krásně osvětlené mrakodrapy. Najednou jsem si vzpomněl, že tohle byl vždycky Zelův sen. Bydlet v New Yorku, v luxusním hotelu a vidět každý den tyhle mrakodrapy. Vybalili jsme si věci z kufrů do skříní a někteří si zabrali ty nejpohodlnější postele. Se Zelem jsme si zabrali manželskou postel, i když ta normální by nám taky stačila a stejně moc spát asi nebudeme. YongGuk se rozhodl, že se půjde osprchovat jako první, takže jsme skoro půl hodiny čekali na to, až se milost pán uráčí přijít. Potom se šel osprchovat JongUp, pak Jae a samozřejmě, že já byl úplně poslední...nečekaně. Se Zelem jsme si zalezli do postele a přitiskl jsem si ho k sobě co nejvíce to šlo. Potom nám kluci z B.A.P oznámili, že jdou omrknout bar...tím myslí, že ho vychlastají do poslední kapky a YongGuk je v tom bude ještě podporovat. Tím jsem si byl jistý. Takže jsme na pokoji zůstali jen Zelo, Ilwoo, HongBin a já. Kluci usnuli skoro hned a já usnul dřív než Zelo, což mě hodně překvapilo. Když jsem se probudil, byla pořád tma a kluci a Sayuri pořád nikde a Zelo byl taky v čudu. Pomalu jsem vstal a šel se do kuchyně napít. Když jsem si prošel celý byt, našel jsem Zela sedět na zemi u skla a díval se na ty mrakodrapy. Pro sebe jsem se usmál a šel jsem pomalu k němu. Sedl jsem si vedle něj na zem a Zelo se usmál. „Líbí se ti to?" zeptal jsem se tiše. „Jo, jen...nechci se vracet domů. Chci tu zůstat." Řekl a dál se díval na ty okouzlující barvy. „Jo, to máš pravdu." Propletl jsem si s ním prsty na ruce. „O tomhle jsem vždy snil a chtěl jsem tu bydlet, ale..." zadrhl se. „Ale...?" zeptal jsem se ho. „Co bys chtěl ty?" podíval se mi hluboko do očí. „To je jednoduchý...být s tebou už navždycky." Přitáhl jsem si ho k sobě. „A dál?" zeptal se. „Splnit ti každičký tvoje přání, založit si s tebou rodinu a hlavně...bydlet tady s tebou." Zelo mi omotal ruce kolem pasu. „Ale co když se něco stane?" zeptal se tiše. „Co by se mělo stát?" zeptal jsem se nechápavě. „Mohli bychom se třeba pohádat, nebo by se někomu z nás mohlo něco stát a pak bychom ztratili toho druhého..."

„Zelo, tohle neříkej. Já tě nikdy neopustím i kdyby se stalo cokoliv." Šeptl jsem a lehce jsem ho políbil. Pomalu jsem začal pohybovat rty a Zelo to samý. Přitom mu steklo pár slziček po tváři a já mu je jemně setřel. Z jeho rtů jsem se přesunul k jeho uchu, které jsem lehce skousnul. Zelo sladce vzdychl a usmál se. „Miluji tě." Šeptl jsem a políbil ho lehce ne krk. Zelo mi položil dlaně na moje tváře. „Miluju tě." Šeptl a přitiskl své sladké rty na ty mé. „Ty vole...to by-škyt-jste nevěřili škyt co jsem škyt...právě viděl škyt." Řekl YongGuk s flaškou v ruce a se Zelem jsme si povzdechli. YongGuk se zadíval kamsi a potom sebou švihl na zem a sladce spal. „Je tu aspoň někdo, kdo není opilý?" zeptal jsem se zvědavě. „Jo, ale jen já a Sayuri, jinak všichni vychlastali nejmíň jednu flašku." Řekl YongJae. „Fajn. Půjdem raději spát." Zvedl jsem se a podal Zelovi ruku. Zelo s mou pomocí vstal a šli jsme do postele. Zelo si na mě lehce lehl a začal mě líbat na rty. A to jsem si myslel, že vydrží, ale jako vždycky nevydržel. Jeho ruka pomalu sjížděla z mé hrudi níž a chvíli mě hladil na podbřišku. Zavřel jsem oči a zavzdychal jsem do Zelových rtů. Lehce mě rukou hladil po rozkroku a moje kalhoty byly trošičku víc těsné. Tiše jsem sténal do našich polibků a Zelo se po chvíli se rty přesunul k mému uchu. Lehce ho skousl a potom mě začal líbat na krku. Lehce mě do něj kousal a já Zelovi lehoulince zaryl nehty do zad, protože jsem mu nechtěl ublížit. Potom mi sundal tričko a z krku se přesunul ke klíční kosti, do které mě taky lehce kousl. Bylo to opravdu hodně příjemné. Jazykem si vytvářel různé cestičky po mém těle a potom se zastavil u lemu kalhot. Rozepnul mi pásek a kalhoty mi sundal. Líbal mě znovu na rty a kolenem mi lehce přejel po rozkroku. Zasténal jsem a jemně jsem se prohnul v zádech.



Tady máte další díl. Omlouvám se, že je tak pozdě napsaný, ale trochu mi došly nápady a pracovala jsem na jiné story. Snad se nezlobíte. Doufám, že se díl líbil. Na obrázku je jejich byt v tom hotelu v New Yorku, aby jste měli aspoň nějakou představu. Vote a koment potěší ;)




Don't shout  I love you ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat