Don't shout I love you ✔

29. díl

"Co se děje?" zeptal jsem se zvědavě. "Noo...radši se pojďte podívat sami." řekl docela smutně YongGuk. "Gukkie, není to nic vážnýho, že ne?" zeptal se nejistě Zelo a sedli jsme si na gauč vedle Gukkieho. "Docela hodně." řekl vážně a natočil k nám notebook.

Na zdi fb se objevilo, že Sayuri je ve vztahu se Suhou a přidala to tam Sayuri...kdyby Suho, tak neřeknu ani půl slova, ale že zrovna Sayuri. "Tak...to...už je...na mě doce-la...dost." dostal ze sebe Zelo a slzičky měl na krajíčku. "Zelo, no tak....jsem tu s tebou...neplakej." okamžitě jsem ho objal a přitiskl co nejvíce k sobě. On mi omotal ruce kolem krku a plakal mi do ramene. "No tak...pšššt...to bude dobrý, lásko." políbil jsem ho do vlasů a hodně jsem ho chápal. Stalo se mi něco podobného. Zelo se trochu uklidnil, ale pořád brečel. "To mi snad dělá naschvál." řekl do mého ramene. "Zelo, podívej se na mě....hlavně nedělej žádnou hloupost, zlato." dlouze jsem ho políbil. "Já vím...už jen kvůli tobě." pousmál se. "Dobře." vydechl jsem klidně. "A taky nezapomeňte, že zítra jdete do školy." podíval se na Zela a JongUpa Gukkie. "Neee, já chci být s mým Hyungem." omotal mi Zelo ruce kolem pasu. "No, tak to máte teda sakra velkou smůlu." pokrčil rameny Gukkie. "Já mám hlad." postěžoval si YoungJae. "No jo furt...a to si říká máma." to poslední řekl HimChan tak, aby ho Jae neslyšel a my se uchechtli. Channie šel do kuchyně a Zelo nad něčím chvíli dumal. "Nad čím přemýšlíš, zlato." zeptal jsem se ho zvědavě. "Nad tebou." oba jsme se usmáli a já Zela políbil do vlasů. "A dál?" zeptal jsem se znovu. "A pak nad tím, co...bylo...před chvílí." opřel se o mou hruď a já se usmál. Lehce jsem ho prsty hladil po rameni a Zelo zavřel oči. Po chvíli se vracel HimChan s miskami polévky a lžícemi. Každýmu to podal a Zelo se na mě nechápavě díval. "Co?" zeptal jsem se nechápavě. "Ty na to vážně máš chuť po..tamtom?" tím Zelo mysle, když jsem spolkl jeho sperma. "Ne, ale jíst musím...a ty bys měl taky. Seš hrozně hubenej." podal jsem mu misku s polívkou. Zelo neochotně jedl, mezitím co já jsem to měl dávno v sobě. "Copak? Mám tě snad nakrmit?" uchechtl jsem se. "To snad radši ne." najednou to něj padalo ani nevěděl jak. Vítězně jsem se usmál. "Hodnej." políbil jsem ho na tvář a odnesl nádobí do kuchyně. "Máš udělaný všechny úkoly?" zeptal jsem se Zela. "Skoro až na angličtinu a děják, tak jo, ale...pomůžeš mi?" zeptal se hrozně roztomile. "To víš, že jo, zlato." uchechtl jsem se. Se Zelem jsme šli do jeho pokoje a všiml jsem si, že na jeho zdi přibyl novej plakát. "Zelo, ty jsi na mě už vážně závislej, vždyť mě máš tady." rozhodil jsem ruce do stran. "Já vím, ale...prostě bez tebe nemůžu být ani na minutu." letmo mě políbil a šel pro notebook. Já se pousmál a oba jsme si lehli na postel. "Tak...s čím potřebuješ pomoct?" zeptal jsem se ho zvědavě. "Překlady vět a z dějepisu ten debilní test." docela jsem se divil, že na angličtinu potřebuje mě, protože on umí cizí jazyky bez problémů, což mu hodně závidím. "Tak to bychom mohli mít i nějakej ten čas pro sebe, ne?" svůdně jsem se na něj podíval. "Jo, ale prvně učení." řekl a rozklikl věty. "Tak jo...a navíc z angličtiny do korejštiny to půjde hravě." prokřupl jsem si prsty a začali jsme na tom pracovat. Nějaké věty byly hodně těžké, ale vždy jsme to nějak poskládali dohromady a Zelo v tom byl fakt mistr. Potom jsme se vrhli na dějepis a zrovna probírali 1. světovou válku, z který jsem málem prolítl, ale Zelo má z dějáku za dva a to byla dosud jeho nejhorší známka. Řekněte mi, jak to ten kluk dělá? Pomyslel jsem si.

Chvíli jsme se se Zelem dohadovali co tvořilo Trojdohodu, samozřejmě Zelo musel mít pravdu.

"Proč musíš mít vždy pravdu?" zeptal jsem se možná trošku naštvaně. "To musíš umět, zlato." políbil mě na tvář. "Jen na tvář?" zeptal jsem se trochu smutně. "Tak jo." pokrčil rameny a vášnivě mě políbil. "No vidíš, jak to jde, když se chce." vítězně jsem se usmál a poté jsme pomali dokončovali děják. Ten měl přes deset otázek a potom Zelo odložil notebook. Vyčerpaně si lehl na postel a já se na něj díval, ale dlouho jsem nevydržel a bříškem prstu jsem ho hladil po hrudi a bříšku. Zelo zavřel oči a vyžíval se v tom. "Líbí?" zeptal jsem se ho zvědavě. "Moc." šeptl. Usmál jsem se a naklonil se k němu. Lehce jsem ho políbil na rty. Zelo mi polibek oplatil a jazykem mi vnikl do pusy. V duchu jsem se musel usmát, protože jsem věděl, že taky nevydrží. "Kluci, já vás nechci nějak rušit, ale...je tu malej problém." zaklepal na dveře Channie. Se Zelem jsme si zoufale povzdechli a ještě jsem mu věnoval snad ten nejdelší polibek a šel otevřít. "To nám děláte naschvál nebo co?" zeptal jsem se HimChana. "Sorry, ale je to dost vážnej problém."

"A co je to za problém?" přišel ke mě Zelo a zavěsil se na mě. "Jde...o ty dva." řekl docela vážně. "A co je s nima?" zeptal se se strachem v hlase Zelo. "No ono...Suho je teda s tím BaekHyunem, jak jsme se domluvili, ale..." zadrhl se. "Ale...?" zeptal se zvědavě Zelo. "Sayuri prej někam šla...sama...teď...večer...a ještě se nevrátila." řekl docela tiše. "A to jí máme hledat? Teď skoro v noci?" zeptal jsem se nechápavě. "Ne, můžeš jí hledat zítra, až bude někde mrtvá ležet v křoví." řekl sarkasticky Chanie.

Omlouvám se, že je to tak krátké, ale tenhle týden mě čeká něco jako dance Battle, takže se na hiphop musím soustředit a pořád většinou trénuju. Příští čtyři dny asi nic nenapíšu. Podle času. Na obrázku je Suho. OMLOUVÁM SE.