Byl jsem hodně unavený, tak jsem si šel lehnout. Usnul jsem skoro hned...aby tak ne, když mě DaeHyun pěkně zřídil. Probudil jsem se asi kolem jedné ráno a nemohl jsem najít DaeHyuna. Pomalu jsem sešel dolů, kde se ozývaly hlasy. Našel jsem DaeHyuna sedět na gauči, ale spal. Přišel jsem ke stolku, vzal ovladač a vypnul jsem televizi. DaeHyuna jsem opatrně položil na gauč a přikryl peřinou. Usmál jsem se a políbil ho na čelo. Pak jsem si šel do kuchyně pro vodu a chvíli jsem tam jen tak seděl. Po chvíli jsem ucítil něčí rty na mém krku. Otočil jsem se a uviděl DaeHyuna. Usmál jsem se a DaeHyun si obkročmo sedl na můj klín. "Proč nespíš?" zeptal jsem se a pohladil ho po tváři. "To bych se měl zeptat já tebe." políbil mě na čelo. "Nemohl jsem usnout." řekl jsem. "Jdi si lehnout lásko." pošeptal mi do ucha a políbil mě. "Když půjdeš taky." řekl jsem. DaeHyun se usmál. "Tak dobře." řekl a oba jsme vstali. Šli jsme pomalu do našeho pokoje a Dae mě položil na postel. Vůbec jsem ho nechápal. "Spinkej." pošeptal mi do ucha a políbil mě. Já si zavřel oči a pomalu jsem usínal. Cítil jsem, že mi omotal ruku kolem pasu. Pak jsem usnul úplně.
***
Když jsem se probudil, protáhl jsem se a pomalu vstal. Rozhlédl jsem se kolem, ale Dae nikde. Pak jsem si uvědomil, že šel vlastně zařizovat poslední úpravy a polovina kluků jela s ním. Převlékl jsem se a sešel pomalu dolů. Na gauči seděl Jae s JongUpem a hádali se s holkami. "Co se tu pro boha děje?" zeptal jsem se nechápavě. "Ale nic." řekli všichni. "Zelo? Fajn, už jsi vzhůru. Dae ti napsal tohle." řekl HimChan z kuchyně a podával mi kus papíru. Začal jsem číst. 'Junie, snad ti nevadí, že jsem tě doma nechal zrovna s těmihle kluky, ale potřebovali jsme zrovna Gukkieho, HongBina a Ilwooa. Kdyby něco, řekni HimChanovi. Miluju tě :*' Pro sebe jsem se usmál. "Takže...kdyby si něco potřeboval, řekni a já to udělám." řekl mi HimChan. "Dobře...potřebuju namasírovat záda." řekl jsem mu. "Něco splnitelného....samozřejmě." řekl HimChan. "No...pokus byl." řekl jsem si pro sebe. "Ale ne moc dobrej." dodal Him. "Radši mi udělej snídani." řekl jsem mu. "Hned to bude." zazubil se a někam odběhl. Šel jsem si sednout za ostatními a pořád se hádali. "Co? To není pravda." řekla Sayuri. "Ale je." řekl jí JongUp. "Musím souhlasit s Upem." řekl jí Jae. "Co se děje?" zeptal jsem se nechápavě. "Víš jak je ten film Labyrint: útěk..." zeptal se mě Jae. "No..." řekl jsem. "Tak Sayuri a Sabi říkají, že Ki Hong Lee je hezkej." řekl JongUp. "Zelo...řekni něco." podívala se na mě Sayuri. "No...je docela hezkej." řekl jsem. "Tak vidíš...moment....docela? Brácha já tě zabiju." propálila mě Sayuri pohledem. "Promiň, ale víš, že pro mě je nejhezčí DaeHyun." řekl jsem. "Aby taky ne." zasmála se. HimChan po chvíli přišel s mou snídaní. Přinesl mi Palačinky s čokoládou a džusem. "Nebylo by něco sladšího?" zeptal jsem se ho. "Víš přeci, co s tebou dělá cukr." řekl mi JongUp. "Potřebuju ho." řekl jsem. "Ne, to vážně nepotřebuješ." dodala Sayuri. "Tss..." řekl jsem jen a začal jsem jíst svou snídani. Po chvíli mi přišla sms. "Kdo zase otravuje?" povzdychl jsem si. "Jé, milášek se vrátí dřív." zaradoval jsem se a YoungJae vybuchl smíchy. "Tak to měl vidět." řekl JongUp. "Opovaž se něco říct." řekl jsem mu. "Okey okey." řekl JongUp a dal ruce před sebe. Když jsem dojedl, lehl jsem si na Himův klín. "No co to to?" zeptal se mě nechápavě. "Říkal jsi, že když budu něco potřebovat, tak ti mám říct. Potřebuju polštář a někoho, kdo si se mnou bude povídat nebo něco." řekl jsem mu. "Aby se nám maknae náhodou neunudil." zasmál se Him. Já se jen ušklíbl. "Tak...o čem si chceš povídat?" zeptal se mě. "To je jedno. Prostě o něčem." řekl jsem, ale pomalu jsem usínal. HimChan mě pohladil po tváři a já znovu usnul. Spal jsem asi takový tři a půl hodiny, takže mi to utíkalo docela rychle.
***
Ani jsem se nenadál a už tu byl ten den. Hrozně jsem se těšil, ale nelíbilo se mi, že jsem měl vstávat v šest ráno. "Zelo, tak už dělej." křikl na mě HimChan, když jsem se sprchoval. "No jo." houkl jsem a rychle se oblékl. Vyšel jsem ven a Guk se praštil do čela. "Košile do kalhot, spravený límec, srovnat záhyby..." řekl a mezitím mi to udělal. Pak mi ještě pomohl s kravatou a HimChan se nabídl, že mi udělá vlasy. Když jsem byl připravený, bylo půl deváté a měli jsme ještě půl hodinu na to, abychom tam přijeli. "Tak dělejte." řekl HimChan a my šli do auta. Ale museli jsme jet ve dvou autech, protože nás bylo docela hodně. Já musel jet s HongBinem, Ilwooem, YongGukem, HimChanem, Sabi a Sayuri snad za trest nebo co. Pomalu jsme se rozjeli k nějakému místu, ale vůbec nevím kam, protože mi to nikdo nechtěl říct. YongGuk mi dal ruce přes oči a pomohl mi z auta. "Vážně to je nutný?" zeptal jsem se nechápavě. "Jo, je." řekli skoro všichni. HimChan mě někam pomalu táhl a já cítil, že jdu po velkých šutrech. "Fajn...už jsme tady." řekl YongGuk a sundal mi ruce z očí. Byl jsem hrozně překvapený. Byla to totiž jedna pláž, na které jsme se poprvé potkali. Všech šest. Pár slz mi steklo po tváři. "Dae si myslel, že se ti to bude líbit." zaradoval se Gukkie. "Že on má vždycky pravdu." slzy jsem si otřel. YongGuk mě pomalu vedl docela úzkou uličkou po bílém koberci. Na druhé straně stál DaeHyun a oddávající. "Drž se." objal mě Guk a předal mě DaeHyunovi. Oba jsme se na sebe usmáli a oddávající si vzal knihu, ze které začal číst. "Všichni jsme se sešli v tento den, abychom spojili Jung DaeHyuna a Choi JunHonga ve svazek manželský. Jestli má někdo něco, proč by se nemohli tito dva mladí lidé vzít, nechť promluví nebo mlčí navždy." prohlásil a podíval se na hosty. Najednou někdo přiběhl a zvolal: 'Námitka.' Jak je zvykem. 'Co?' Pomyslel jsem si. "A vy jste kdo?" zeptal se oddávající. "Já jsem matka Choi JunHonga..." řekla žena a já na ní vykulil oči. "..a nepřeji si, aby si můj syn vzal někoho takového." řekla. "To snad není možný." řekl jsem potichu. Oddávající si mě změřil pohledem. DaeHyun ho tam přesvědčoval a matka se do toho vmísila. "Nedovolím, aby si můj syn vzal kluka." řekla. "Ale...jsem už dospělí a s DaeHyunem se milujeme." řekl jsem. "Já v tom nevidím problém." řekl oddávající. "Pokračujte." řekl DaeHyun. "Tak tedy budeme pokračovat...bla bla bla." vážně mě to už trošku nudilo. Vyslýchat to zase od znovu. "Ano." řekl DaeHyun. "A nyní se táži vás pane Choi JunHonngu....berete si Jung DaeHyuna za svého právoplatného manžela a...bla bla bla." zeptal se zase mě. "Ano." řekl jsem možná trochu rychleji a DaeHyun se usmál. S DaeHyunem jsme si vyměnili prstýnky a dlouze se políbili. Všichni si oddychli a pak se radovali. Ale pořád mě zajímalo, jak se to máma dozvěděla. Kluci nám pak přišli gratulovat a zbytek hostů také. "Miluju tě." pošeptal mi Dae do ucha. "Já tebe taky." políbil jsem ho. "Docela se těším na pařbu." řekl HimChan. "To asi všichni." zasmál se Gukkie. Po chvíli každý člen z naší vážně povedené 'rodiny' řekl pár slov a samozřejmě, že YongGuk ho musel mít nejdelší, takže jsme tam pomalu všichni usínali. "Příště to zkrať brácho." řekl mu HimChan a napil se bílého vína. Dae mě chytil za ruku a táhl mě k pár lidem, kteří tancovali valčík. Já to moc neuměl, ale Dae mi s tím pomáhal. "Doufám, že jim to vydrží hodně dlouho." řekl JongUp BaekHyunovi. Já se musel pousmát. Dae se mi po chvíli zadíval do očí a svými rty se přibližoval k mým. Když Dae přitiskl své rty k těm mým, začal jimi pomalu pohybovat. Já samozřejmě nebyl pozadu. Po chvíli k nám přišli kluci a začali si s námi povídat o různých věcech. JongUp si mě pak na chvíli vypůjčil. "Zelo, potřebuji BaekHyunovi říct, že...musíme se spolu rozejít. Poslední dobou nám to vážně nefunguje." řekl JungUp a povzdychl si. "Nechceš třeba ještě chvíli počkat? Možná se to spraví." řekl jsem. "Ne. Jsem plně rozhodnutý a nehodlám to měnit." řekl. "Počkej tu chvíli." řekl jsem a pak jsem hledal BaekHyuna. Bavil se Sehunem, Kaiem a Suhou. "BaekHyun." oslovil jsem ho. "Ahoj Zelo. Co se děje?" zeptal se mě zvědavě. "Víš...JongUp mi právě řekl, že...prý vám to poslední dobou nefunguje a chce se s tebou rozejít, ale...podle mě bys měl jít za ním, odtáhnout ho někam a...ty víš co." řekl jsem a kluci se drželi, aby nevybuchli smíchy. "Já nechci, aby se se mnou rozešel." řekl smutně Baek. "Tak jdi za ním." řekl jsem mu. Baek vykročil docela sebejistě, ale po chvíli ta jeho sebejistota odpadla. "A co ty Zelo? Jak vám to jde?" zeptal se mě Kai. "No...hodně dobře." řekl jsem. "Ale řekni mi jedno...." kousek mě Sehun odtáhl od EXO. "Víš...líbí se mi jeden kluk, ale...prostě nevím, jak mu to říct." řekl mi. "A...kdo to je." zeptal jsem se ho. "No....je...je z EXO." řekl. "Jelikož ho znáš asi dost dobře, tak bys mu to měl říct hned jak přijedete domů." řekl jsem mu. "Ale...jak mu to mám říct?" zeptal se mě nechápavě. "Prostě...přijedete domů, chtě nechtě ho odtáhneš do pokoje, zamkneš dveře, přirazíš ho ke zdi a...začneš ho líbat. Ale nepouštěj ho i kdyby se mu ti jakkoliv nelíbilo. Ráno uvidíš." řekl jsem mu. "Tak já to zkusím. A mimochodem....je to Suho." řekl mi a odešel za ním. Já tam zůstal stát s otevřenou pusou. 'To si děláš prdel. Suho a...Sehun? WTF?' Pomyslel jsem si. "Co je zlato?" zeptal se mě Dae a objal mě. "No...Sehun miluje Suhu." řekl jsem jednoduše. "A...on se tě zeptal, jak mu to má říct, že jo?" zeptal se mě. "Jo." řekl jsem. "Snad jim to vyjde." řekl. "Ale takové štěstí jako my mít nebudou." usmál se a políbil mě. Já si ho k sobě přitiskl víc a nasál jeho omamnou vůni. Byla vážně krásná.
"Lidi, kdy už bude ta pařba?" přišel za námi znuděný YongGuk...a trochu i přiopilý. "Až večer. Ale jestli si ještě jednou lokneš, tak zůstaneš doma se Sabi a nikam nejdete." pohrozil mu Dae. "A já ani neměl rozlučku se svobodou." řekl jsem si pro sebe. "Neboj se...já taky ne." usmál se Dae a políbil mě.
***
Kolem osmé večer jsme dorazili domů a šli jsme se převléct do civilu. Já si vzal upnuté džíny a volné černé tričko. Pak jsem sešel dolů, kde byli ostatní kluci a čekali, kdy se JongUp uráčí přijít. Po pár vteřinách přišel a pomalu jsme vyšli z baráku k nějakému dobrému klubu. DaeHyun si se mnou propletl prsty na ruce a já se usmál. YongGukovi začal zvonit mobil, tak se na něj podíval. "Šéf. Nazdar." řekl a mobil si vypnul. Všichni jsme se na něj překvapeně podívali. "No co? Máme v plánu se pořádně zřídit, ale...byli jsme doma a cvičili jsme." mrkl na nás a my se uchechtli. "Už ti někdo řekl, že máš vážně střelený výmluvy?" zeptal se ho Dae. "Um...ne." řekl YongGuk a začal poskakovat. "Nemůžeme jít trochu rychleji? Už chci konečně pít." nafoukl tvářičky. "Co dneska měl?" zeptal jsem se. "Všechno možný." mávl nad ním HimChan rukou. "A koláčky s trávou." dodal YongGuk. "Jo a to taky." řekl HimChan. S DaeHyunem jsme se na sebe podívali a začali jsme se smát. "A co jste měli vy dva?" zeptal se nás HongBin. "Nic." řekli jsme a kvůli YongGukovi jsme trochu přidali do kroku. "Tak jsme konečně tady." zaradoval se YongGuk. "Novomanželé mají přednost." řekl HimChan a podržel nám dveře. Já ho probodl pohledem a HimChan mi poslal letmou pusu. DaeHyun šel hned za mnou a pak šli i ostatní. "A jde se pít." řekl YongGuk a hned šel do tvrdého alkoholu. "Doufám, že taky budeš pít." podíval se na mě Dae. "To se neboj." řekl jsem a vzal si skleničku s Jinem a tonikem. Hned na to jsem si dal rum a vodku. Trochu se mi motala hlava, ale měl jsem v plánu se opít víc. Pak si kluci dávali různé závody v pití bez rukou. To znamená osm panáků napůl plných a musela se používat jen pusa. Nečekaně YongGuk vyhrál. Pak mě do toho kluci dotlačili taky. Měl jsem soutěžit s YoungJaem. Bylo to docela lehký. I když jsem Maknae, vypil jsem o jednu víc. Pak jsme různě lítali z baru na parket a zase zpátky.
***
"Moje hlava..." zaskučel jsem a hned jsem musel letět na záchod. "Kdy bude zase něčí svatba?" zeptal se natěšeně YongGuk. My se s kluky na něj nechápavě podívali. "Už ne." řekl Jae a běžel na druhý záchod. "Sabi, nechceš si mě vzít?" zeptal se jí Guk. "Promiň zlato, ale teď vážně ne." řekla mu. "Citlivý odmítnutí." zasmál se JongUp, který z nás vypil nejmíň. "Ahoj. Jak ti je?" zeptal se mě Dae. "Ahoj. Už je to dobrý." usmál jsem a políbil ho. "Tak jak se mají naše hrdličky?" zeptala se nás Sayuri a zavěsila se za nás. "Dobře." konstatoval jsem. "Fajn." usmála se a roztáhla se na gauči. "Bože mě je tak blbě." řekl celý bílý Ilwoo. "Neměl si tolik chlastat." řekl mu HimChan a podíval mu prášek. "Musel jsem." řekl mu Ilwoo a políbil ho. Byli spolu vážně sladcí. "Nerad to říkám, ale...chci ještě." povyskočil jsem. "Jo, to je můj kluk." zaradoval se YongGuk a objal mě. "Neříkej mi, že si měl zase cukr." řekl mi HimChan. "Ne." řekl jsem mu. "Příště se musíme opít víc." uznal Dae. "Taky si říkám." zamyslel se Jae.
Tak jo....Svatba, menší problém a párty
Je to na světě :)
Myslím, že tenhle díl stojí za to 0:)
Snad se vám to líbí a ještě se neradujte, že Zelo s DaeHyunem budou žít jako v pohádce. Možná tám ještě pár 'hádeček' bude, ale uvidíme :)
Vote a koment potěší :*
ČTEŠ
Don't shout I love you ✔
FanfictionPříběh vypráví o slavné korejské skupině B.A.P. Zelo je vášnivě zamilovaný do Jung DaeHyuna, ale často se hádají. Jediný JongUp ví o tom, že Zelo miluje DaeHyuna a bude se mu snažit v jeho štěstí pomoct. Po nějaké době se však přistěhuje k nim do vi...