Don't shout I love you ✔

95. díl

Ráno jsem se probudil a vedle mě nikdo. Vzal jsem si čisté oblečení a šel do koupelny. Udělal jsem si ranní hygienu a sešel jsem dolů. Hned na to jsem uviděl tátu v obýváku.

"Jak se to oblékl? Vypadáš jako teplouš. Koukej se ihned převléct." řekl naštvaně.

"Jako teplouš? Tak fajn, jsem na kluky a co? Prostě máš syna buzeranta...teplouše...gaye...říkej tomu jak chceš. Jsem hrdý na mou orientaci a tebe poslouchat nebudu." řekl jsem a šel si pro něco k jídlu. Po chvíli sešel dolů i JongUp a zezadu mě objal.

"Ahoj." usmál se.

"Ahoj." mírně jsem mu úsměv oplatil.

"Je ti dobře? Jsi trochu bledý." otočil si mě k sobě.

"To bude dobrý." falešně jsem se usmál.

"Takže není..." povzdychl si. "Maknae, nejsem blbej..." cvrnkl mě do čela.

"Za chvíli to bude dobrý." řekl jsem.

"Tak jsem tady děcka." zakřičel YongGuk z chodby.

"Gukkieeeeee!" vypískl jsem a hned na něj skočil.

Omotal jsem mu nohy kolem pasu a Guk mě chytil pod zadkem.

"Taky si mi chyběl." zasmál se a políbil mě na nos.

"Junnie, umačkáš nám leadera. Co my tu pak bez něj?" zasmál se YoungJae.

"Jednou byste to přežili." řekl jsem  slezl z YongGuka.

"Máš něco dobrýho?" zeptal se ho HimChan.

"Jo..." řekl Guk a dal klukům čokoládu.

"Pro tebe mám něco víc..." pošeptal mi Guk svůdně do ucha.

Usmál jsem se a Guk mě táhl znovu do kuchyně. Posadil mě na linku a já mu omotal nohy kolem pasu. Guk mi omotal ruce kolem krku a políbil mě.

"A tohle...." řekl a podal mi tašku plnou sladkostí.

"Bože, já tě miluju!" vypískl jsem a začal ho dusit ve svém objetí.

Hned jsem si z tašky vytáhl lízátko a začal ho pomalu cucat. YongGuk se usmál a rozcuchal mě.

Šel jsem si sednout na gauč a hned jsem se musel smát. Měl celou pusu od čokolády.

"Čemu se jako směješ?" zabil mě pohledem.

"Tobě.." vyplázl jsem jazyk a podal mu zrcátko.

"Oh, shit." vyjekl a běžel do koupelny.

"Lidi, jdu ven." řekl HimChan.

"Kam jdeš? S kým jdeš? V kolik přijdeš?" zasypal ho Guk otázkami.

"Co já vím..." pokrčil rameny a vyšel ven.

"Hyungs...teda kromě Zela..." řekl Up a já rozhodil ruce do stran. "...jdu za slaninkou, takže se vrátím zítra ráno. Annyeong." řekl a taky odešel.

Pak jsme tu zbili už jen Jae, Guk, já a ten člověk, který se považuje za mého otce.

"Junnie...mohl bys se mnou dneska do města?" zeptal se mě Jae.

"Umm..." zamyslel jsem se.

"Jen jdi. Nebyl jsi dlouho venku." řekl mi YongGuk.

"Ale...naposledy včera..." zoufale jsem zaúpěl.

"Maknae..." přísně se na mě podíval.

"Tak fajn." řekl jsem.

Gukovi přišla zpráva a s ne moc velkou radostí si jí přečetl.