Don't shout I love you ✔

94. díl

Choi JunHong's POV.

YongGuk mě pomalu položil na gauč a z mých rtů se přemístil na můj krk, kde mi udělal další červený flíček. Pak se zase vrátil k mým rtům a dravě mě líbal. Já mu jazykem vnikl do jeho pusy a prozkoumával jsem tam každé místečko. Chtěl jsem, aby tohle nikdy neskončilo, ale...bohužel, HimChan se vrátil docela brzy. YongGuk se posadil vedle mě a já zůstal ležet na gauči. 

"Tak jsem tady..." řekl HimChan a YongGuk se zaujatě díval do knihy. 

"Vidím. A nech mě číst." řekl. 

HimChan k němu přišel a otočil mu knihu. YongGuk ji držel celou dobu vzhůru nohama. 

"Co se tu dělo?" podíval se na nás Him nedůvěřivě. 

"Co by se tu mělo dít?" zeptal jsem se ho nechápavě. 

"No...tak vzhledem k tomu, že máš rozepnutou košili a YongGuk držel knihu obráceně....řekl bych, že spolu něco máte, kdybych vás neznal." řekl HimChan. 

Já se jen nervozně zasmál. 

"Ty Chane....vadilo by ti hodně, kdyby....co já vím....kdybych chodil někdy s Junniem?" zeptal se ho zvědavě YongGuk. 

"Jestli by mi to vadilo? Proč by mělo? Pokud byste byli oba spokojení, tak nemám problém." řekl HimChan a dal nákup do lednice. 

S Gukkiem jsme se na sebe jen pousmáli a po chvíli přišli i ostatní kluci. 

"Co tu děláte?" zeptal se jich překvapeně YongGuk. 

"Nic. Jen...Hyunnie je nemocný, takže se to muselo přesunout a kluci už to dodělali docela rychle. Měli tam i jiné skupiny." řekl Up a s Jaem si sedli k nám. 

"Zelo, už vypadáš mnohem líp." usmál se na mě Up a pohladil mě po břichu. 

"Snažím se." pousmál jsem se. 

"Ale měl bys jíst." řekl Jae a šel do kuchyně. 

"Já nechci. Vím, jsem hodně hubený, ale...stane se." řekl jsem. 

"Jako....posloucháš se vůbec?" řekl HimChan, který se nade mnou skláněl a podával mi misku čehosi. 

Posadil jsem se a zjistil, že je to ramen. S chutí jsem si vzal hůlky a rychle to snědl. Bylo to výborné. Na to, že to dělal HimChan.... 

"Kluci, já chci jít ven." řekl smutně Up. 

"Nikdo ti v tom nebrání. Tam je zahrada." řekl mu Jae. 

Up se ušklíbl a vzal Jae, který byl jen v tričku a teplácích a šli na zahradu. JongUp položil Jae na zem a hned po sobě začali házet sněhové koule. 

"Kluci....já nevím co dělat....je to lákavý....ale nechci být dítě....ale je to lákavý...." začal si Him kousat nehty. 

"Vy si tu klidně seďte, ale já jdu." řekl jsem a šel na zahradu.

Jen v košili a šortkách....super. 

"A hele, kdopak přišel..." ušklíbl se JongUp a hned po mě hodil sníh. 

"Tak tohle ti nedaruju." řekl jsem a vzal si do ruky sníh, ze kterého jsem vypracoval sněhovou kouli. 

Hodil jsem ji Upovi a ta ho zasáhla do zad. Pak jsme se tam začali koulovat jak malé děti. Nakonec přišli i ti dva a hned začala válka. 

HimUp byli spolu, já byl s YongGukem a chudák Jae byl sám. Ale byl lepší, než kdyby byl s někým ve dvojici. Každý se snažil vybudovat si nějakou menší zeď, aby se mohl za co schovat a pak jsme si dělali zásobu sněhových koulí. Prostě....řádili jsme jak malí kluci. YongGuk mi dal občas nenápadnou pusu, kterou naštěstí nikdo nepostřehl. V duchu jsem byl šťastný. Pak jsme se ve sněhu váleli jak ani ne ti tříletí kluci a dělali jsme různé kraviny. Samozřejmě já se musel ve sněhu válet nejvíc. Ale vůbec mi nebyla zima.