Don't shout I love you ✔

75. díl

Začal jsem ho pomalu líbat a on chvíli spolupracoval, ale nakonec mě silně odstrčil. "Nech toho." zakřičel. "Zelo...co se s tebou děje?" zeptal jsem se ho nechápavě. "Nic. Já...promiň." řekl a hned zmizel. Já si povzdychl a padl jsem na postel. "Proč si nevzpomeneš?" vzal jsem do ruky jeho fotku. "Copak nevíš, jak mě to bolí?" začal jsem plakat. Fotku jsem si přitiskl k hrudi. Asi po hodině jsem si šel dát sprchu. V koupelně jsem strávil asi půl hodiny. Oblékl jsem si jen kalhoty a pak jsem jako zombie sešel dolů.
"Ach jo...." povzdychl si JongUp a přišel ke mě blíž. "Proč si nejdeš lehnout. Víš vůbec jak vypadáš?" zeptal se mě. "Ne...a je mi to u....něčeho." sykl jsem a došel si pro sklenici vody. "Dae..." pípl s provinilým obličejem Zelo a dal mi zlehka ruku na rameno. Ignoroval jsem to a šel jsem zpět do mého pokoje. Vlastně....původně je Zelův, ale teď s ním být nemůžu. Vážně ne.

"Dae, prosím..." přišel za mnou Zelo. Já pořád ležel na posteli. "Co chceš?" zeptal jsem se ho otráveně. "H-himChan ř-říkal, že jsme..." zadrhl se.
"Manželé?" zeptal jsem se ho a Zelo jen kývl. "Podívej se na svůj prstýnek...co je tam napsáno?" řekl jsem a Zelo si sundal svůj prsten, aby si ho mohl prohlédnout. "Jung DaeHyun." šeptl. "Tak vidíš." řekl jsem mu. "Pomoz mi. Prosím. Chci si zase všechno pamatovat." řekl. "Copak to nechápeš? Nevím, jak ti mám pomoct." řekl jsem zoufale a po tváři mi stekla slza. "Naplakej." řekl a slzu mi lehce setřel. "Zelo, já...omlouvám se, že jsem na to šel moc rychle, ale...já...taky chci aby sis zase vzpomněl, ale..." povzdychl jsem si. "Dae...jak dlouho jsme spolu chodili?" zeptal se mě Zelo. "No...pět měsíců a pár dnů." řekl jsem. "Tak to asi byl důvod, proč jsme se vzali skoro hned, ne? Dae..." prsty mi lehce zvedl bradu a já se podíval do jeho očí. Měl je krásnější. "Věřím ti." řekl a pomalinku se ke mě přibližoval. Naše rty se propojily v sladký polibek. Zelo začal nejistě pohybovat svými rty a já se k němu po chvíli taky přidal. Chvíli jsme se ještě líbali, ale Zelo se pak odtáhl a zavřel oči. "Zelo...jsi v pořádku?" dal jsem mu ruku na rameno. "Jo, jen...to nic." řekl a otevřel oči. "Jen...prostě to je toho na mě trochu moc." řekl. "Já vím." palcem jsem ho pohladil po tváři. "Miluješ mě?" zeptal se mě smutně. "Víc než jen to." pošeptal jsem mu do ucha a lehce ho skousl. "DaeHyun." vzdychl Zelo a zavřel oči. "Líbí?" podíval jsem se na něj. "Hodně." usmál se. "Můžu něco zkusit?" zeptal jsem se ho a Zelo sebejistě kývl. Políbil jsem ho na čelo, na nos, na rty, na bradu a pak jsem postupoval níž až ke krku. Prvně jsem začal co nejjemnějšími polibky až se z toho staly velice vášnivé. Zelo zaklonil hlavu dozadu a vzdychl. Rukou jsem ho přes tričko dráždil na hrudi a bříšku. Ještě chvíli jsem ho dráždil přes triko a pak jsem se rukama přesunul pod jeho tričko. Zelo se prohnul v zádech a zasténal. Zelo si sundal tričko a hodil ho na zem. "Jsi si jistý?" zeptal jsem se ho nejistě. "Víc, než kdy dřív." řekl a já se usmál. Políbil jsem ho na rty a pak jsem ho lehce kousl do klíční kosti. Zelo se lehce prohnul v zádech a vzdychl. Pokračoval jsem níž a Zelo k sobě přitiskl oční víčka. Lehce vzdychl a trochu se pode mnou kroutil. Vrátil jsem se k jeho rtům, protože jsem se bál, abych neudělal něco, co by se mu nelíbilo. "Prosím..." zakňoural. "Ne. Myslím, že to stačí." řekl jsem. "Ale..." dal jsem mu prst na rty. "Zelo...nechci dělat nic dřív, než si na to nezvykneš, ano?" řekl jsem mu klidně. "Tak....dobře." řekl. Já se usmál a dlouze jsem ho políbil. "Kluci....je tam mezi vámi všechno v pohodě?" zaklepal na dveře JongUp. "Jo, proč by nemělo?" zeptal jsem se ho, když jsem otevřel. "No...jen tak." řekl a naklonil se ke mě. "Hlavně na něj musíš pomalu..." řekl a ušklíbl se. "Já vím svoje." řekl a ukázal na kousanec na jeho ruce. BTW, byl právě od Zela. "Jo, to už mi taky došlo." zasmál jsem se. "A jinak....YongGuk s HimChanem chcou jít do kina a jdou i ostatní, tak....nechcete jít taky?" zeptal se nás. "Já nevím....a na co?" zeptal jsem se zvědavě. "Scarecrow." řekl Up. "Ani náhodou." vykřikli jsme se Zelem a JongUp se zasmál. "Dobře dobře. A...co budete dělat, jen tak by mě zajímalo?" zeptal se nás. "No, tak....asi se budeme dívat na NORMÁLNÍ film." zdůraznil jsem slovo normální. "Tak jo. Takže....užijte si Disneyho a...my teda jdem." řekl JongUp a se smíchem sešel zase dolů. "Můžu zabít tvého nejlepšího kamaráda?" zaculil jsem se na Zela. "Posluž si." zasmál se Zelo. "Tak jo." řekl jsem a sešel dolů. "Hele, Uppie....Zelo řekl, že tě můžu prý zabít? Vadilo by ti to?" zeptal jsem se ho. "No...mě ani tak moc ne, ale...mému Hyunniemu asi dost." řekl Up. "Hm...tak to je škoda." řekl jsem posmutněle. "Neboj, jednou ti to třeba vyjde." zasmál se Up a s kluky šli ke dveřím. Jo, ještě i se Sabi a Sayuri. Najednou mě někdo zezadu objal a já se trošku lekl. "Ty se mě snad bojíš?" zasmál se Zelo. "Bát se tebe? Ne." řekl jsem a letmo ho políbil. Zelo si položil hlavu na moje rameno a čekal než kluci odejdou. "Takže....kdyby se cokoliv dělo, tak mi zavolejte, jasný? Mobil mám pořád zaplej." řekl YongGuk. "Jo, chápeme TATI." ušklíbl se Zelo. "Mám já to ale hodnýho syna, že?" řekl YongGuk a vtiskl Zelovi pusu na tvář. "Hmm....hrozně." řekl JongUp a podíval se na kousanec. "Za to já ti nemůžu." řekl YongGuk a poslal mu vzdušnou pusu. Kluci po chvíli odešli a pak už jsme tu zbyli jen my dva. "Tak....co si pustíme?" zeptal jsem se ho zvědavě. "Nevím..." pokrčil rameny. "Tak tu počkej, já pro něco dojdu." dal jsem mu pusu na tvář a došel jsem pro notebook.