77. díl

145 18 10
                                    

Přišli jsme domů a hned jsme měli výslech. "Kluci, brzděte....řeknu to jednoduše....bylo to prostě romantický a kouzelný. Stačí?" zeptal jsem se jich. "Ne." zamleli všichni hlavami. "A co chcete vědět víc?" zeptal jsem se jich nechápavě. "No já nevím, třeba....líbali jste se?" zeptal se mě HimChan. "Jo." řekl jsem. "A jakým způsobem?" přidal se k němu JongUp. "Jo no." řekl Bang. "Pro boha." pleskl jsem se dlaní do čela. "Nezlobte se, ale nejsme u policie, takže....nazdar." řekl jsem a tlačil Zela do schodů. Přišli jsme do pokoje a já rychle zamkl. "Uff..." vydechl jsem a padl na postel. "Copak? Vyčerpaný?" zeptal se mě Zelo a lehl si břichem na moje záda. "A jak..." řekl jsem a zavřel oči. "Nespi. Nespi. Nespi." mlel pořád dokola Zelo a šťouchal do mě prstem. "Píchej laskavě někoho jinýho." řekl jsem a pak teprve si to uvědomil. "A koho asi tak?" ušklíbl se na mě. Já ss zasmál a povalil jsem Zela pod sebe. "Miluju tě." pošeptal jsem mu do ucha. "Já tebe taky." usmál se a dlouze mě políbil. "Hele...buď bude výslech nebo si spolu neškrtnete." řekl přes dveře YongGuk. "Vždyť nic neděláme." řekl Zelo. "Klíčová dírka. Dobrá to věc." řekl HimChan. Ten kluk je neodbytnej. Že ho to pořád baví. I ten YongGuk je míň vlezlejší. Pomyslel jsem si a šel otevřít, přičemž cosi křuplo. "Jako vážně? Už podruhý?" zeptal se mě Jae a mnul si nos. "Sorry kámo. Nem si tam stát a...jestli hned neodejdete, nebudeš jedinej, kdo bude mít něco zlomenýho." řekl jsem jim a přitom se podíval na Jae. "No jo. Stejně tě to nemine." zakřičel HimChan ze schodů. "Bože..." zavřel jsem dveře a vrátil se k Zelovi. "Takže..." obkročmo jsem si sedl na jeho klín. "Co budeme dělat?" omotal jsem mu ruce kolem krku a přitom jsem se otřel svým rozkrokem o jeho. Zelo vzdychl a přivřel oči. Naklonil jsem se k jeho uchu. "Líbí?" zeptal jsem se svůdně a udělal to znovu. "Da-e." vzdychl a dal mi ruce na boky. "Líbí se mi to." usmál se. Začal jsem ho lehce líbat a přitom jsem mu rozepínal košili. Zelo udělal to samé mě a položil mě na postel. "Moc si dovoluješ kotě." řekl jsem mu a naše pozice vyměnil. "Tak to má být." řekl jsem tiše a přitiskl mu zápěstí vedle hlavy. Lehce jsem ho políbil, ale znovu někdo zaklepal. "Ježiši kriste..." zamumlal jsem. "Co zase je?" podíval jsem se směrem ke dveřím. "Já jen, že...skoro všichni máme hlad, takže potřebujeme uvařit a...YoungJae koupil dva cheese cake." řekl YongGuk. Tak to je těžký rozhodnutí....Zelo, Cheese cake....Zelo, cheese cake, ale...Zela mám radši. "Počkej chvíli." řekl jsem Gukovi a přisál jsem se na Zelovi rty. Vnikl jsem mu jazykem do pusy a po pár minutách jsme museli dolů, protože HimChan se přidal k YongGukovi. Ne vážně....BangHim je na zabití. "Promiň..." omluvně jsem se podíval na Zela. "Nevadí." řekl. Oba jsme si stoupli a já si na sebe hodil volné černé tričko. Když jsme chti jít, ještě jsem Zela lehce přitlačil ke zdi a začal jssm ho dravě líbat. Neodtrhli jsme se do té doby, než jsme se nepotřebovali už vážně nutně nadechnout. "Už to bude?" zeptal se otráveně HimChan. "Jo." řekl jsem stejným tónem a se Zelem jsme vyšli z pokoje. "To to trvalo." řekl Bang. Já jen prokroutil očima a šli jsme do kuchyně. "Tak...co zase je?" zeptal jsem se jich. "Máme hlad." řekl Jae. "A na co tu jako je JongUp?" zeptal jsem se jich nechápavě a ukázal na něj. "No přece na okrasu." řekl jednoduše Jae. On a krásnej? To už je ze mě král Korei, či co? Pomyslel jsem si a vybuchl smíchy. "Co je na tom vtipnýho?" zept se Jae. "Řekl jsem, že když bude Up krásnej, tak to já budu zase král Korei." řekl jsem. "Pro některý si král...ale největších debilů." řekl mi YoungJae. "A tos byl můj nejlepší kámoš. Nasrat." řekl jsem a šel jsem k lednici. Tam se mi naskytl ten nejkrásnější pohled na cheese cake. Vytáhl jsem celou krabici a utíkal s ní do pokoje. "DaeHyuneeeeee, koukej se vrátit." zakřičel Jae a běžel ke dveřím. "Hned to bude." řekl jsem a půlka už byla ve mě. "DaeHyune...nenuť mě vyrazit dveře." řekl výhružně. Nasoukal jsem si do pusy poslední kousek a s plnou pusou jako křeček otevřel dveře. Podal jsem Jaeovi krabici. "Kde je Cheese cake?" zeptal se mě. Já se jen zaculil a pokrčil rameny. "DaeHyuneeeeee zabiju tě." řekl, ale to už jsem mu zase málem přerazil nos pomocí dveřma. "Oh shit.....Aish....neumíš dávat pozor?" zeptal se mě. "Fak ma nefel." řekl jsem s plnou pusou. "Ehh....cože si chtěl říct?" zeptal se mě nechápavě. "Abyf...bys mě nesral." řekl jsem mu. "DaeHyune....YoungJae nikoho nesere. Jen ty jo." řekl mi HongBin. "Cože?" vypískl jsem jsem. "Klid bráško. Jen jsem si dělal srandu." řekl mi a rozcuchal mi mé červené vlasy. "Hele....na moje vlasy se nesahá." řekl jsem mu. "A to je o důvod víc." řekl HongBin. "Baví vás to vůbec?" zeptal jsem jich. "Docela jo." řekl Ilwoo. "HimChane? Víš jak moc pro mě znamenáš, že?" zeptal jsem se ho. "Tak fajn....co zase chceš?" zeptal se mě otráveně a podíval se na mě. "Aby sis ho zkrotil." řekl jsem mu a ukázal na Ilwooa. "Hele....je to tvůj brácha, ne můj." řekl. "Ale je to taky tvůj přítel, tak s tím něco dělej." řekl jsem a nafoukl tváře. "A co když řeknu, že si ho musíš uhlídat sám?" zeptal se mě. "Tak se stane něco moooc hnusného pro tebe." řekl jsem. "A co bys mi TY tak mohl udělat?" povýšeně se uchechtl. "No....jen tak kdyby náhodou....nedej bože....zmizely tvoje DVD s pornem, tak...." pokrčil jsem jedním ramenem. 

Don't shout  I love you ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat