Dodatek - o pět let později

217 21 18
                                    

"Zlato, jdi prosím tě obsloužit tam ten stůl. Já nestíhám." řekl mi YingGuk.

"Jo." řekl jsem a vydal se k tomu stolu.

"Dobrý den, co si budete přát?" zeptal jsem se toho zamilovaného páru.

"Tak...já bych si dal ledovou kávu a ty lásko?" podíval se muž na slečnu.

"Mě stačí jen horká čokoláda." usmála se na mě.

"Dobře. Hned to bude." řekl jsem a zapsal si jejich objednávku.

"Tady..." podal jsem lísteček YongGukovi.

"Jo, díky." kývl a já mu šel pomoct.

Po chvíli se tu konečně taky objevil náš brigádník Kai.

"No konečně. JongIne, jestli budeš takhle pozdě chodit pořád, tak tu brzy skončíš." řekl jsem a dal mu zástěru a postavil ho za YongGukem.

Já dál obíhal lidi. Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, vlastně dostáváme od hostů i dýžka, za což jsem rád a jelikož to tu s Bangem vlastníme, tak dostáváme skoro všechny peníze, které vyděláme.

"Kluci, nechcete ještě nějakou výpomoc?" zasmál se Sehun s Luhanem za zády, když viděl, jak malinko nestíháme.

"No...nebylo by to špatný." řekl YongGuk.

"Fajn. Jsem ochotný pracovat hned." řekl Sehun.

"Dobře. Kaii, ty jdi obsluhovat. Sehune, ty budeš dělat kávu." řekl jsem, protože za ty léta už vím, že Sehun miluje kávu.

Kai šel obsluhovat a já taky.

"Lásko, psal Jae, že se tu staví i s kluky." řekl YongGuk.

"Dobře. Ale já za chvíli budu muset pro Kima." řekl jsem mu.

"Tak já za tebe zaskočím. Zvládnu snad obojí." řekl.

Já šel do šatny se převléct a vrátil jsem se za Guke..

"Jak dlouho ti to bude asi tak trvat?" zeptal se mě YongGuk.

"Plus mínus...asi patnáct minut." řekl jsem a vyšel z kavárny.

Šel jsem k mému Ferrari a nastoupil si. Jo, kupodivu s ním nic není a vypadá jako nový.
Vyjel jsem ke škole, kam Kim chodí a ještě jsem měl dvě minuty, než jim skončí poslední hodina.

"Tatííí!" vyjekl Kim a objal mě.

"Ahoj zlatíčko. Můžeme jet?" políbil jsem ho na tvář.

"Jo." usmál se Kim a nastoupil si do auta.

Já udělal to samé a snažil jsem se jet nějak pomaleji, než jsem zvyklí.

Zastavil jsem před kavárnou a a s Kimem jsme vystoupili z auta.

"Tatííí!" vyjekl Kim a běžel za YongGukem.

"Ahoj sluníčko. Tak co škola?" vzal si ho do náruče.

"Dobrý." řekl.

"A co známky?" zeptal se YongGuk.

"Jednička s hvězdičkou." řekl hrdě Kim.

"No...tady bude někdo po mamince, co?" podíval se na mě svůdně YongGuk.

"Gukkie...tady ne." řekl jsem a vzal jsem si Kima do náručí já.

"Bude tu dneska strejda Jae?" zeptal se mě zvědavě.

"Říkal, že přijde, tak nevím." políbil jsem ho na tvář a šel jsem se zase převléct do pracovního.

Don't shout  I love you ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat