Don't shout I love you ✔

81. díl

Pomalu jsem si dobaloval zbytek oblečení do kufru. "Zlato, už s tím budeš hotový?" zeptala se mě Sayuri a objala mě zezadu kolem pasu. "Skoro." povzdychl jsem si. "To bude dobrý..." řekla a pohladila mě po tváři. "Ale...co mám vůbec říkat?" zeptal jsem se jí. "Prostě...to co cítíš... Svoje pocity." povzbudivě se na mě usmála a letmo mě políbila na tvář. Já se smutně pousmál a dobalil jsem si zbytek oblečení. "Tak...už máte všichni sbaleno? Zítra vstáváme brzy, takže...." řekl YongGuk. "Ale no taaak....k čemu pak máme soukromý letadlo. Soukromý letadlo vždycky počká než přijedeme, ne?" zeptal se HimChan. "Jo, ale...prostě budeme vstávat brzy a hotovo." řekl a šel do sprchy. Já plnou vahou spadl do nadýchaných, měkoučkým peřin. Pořád jsem se díval do stropu. "Lásko....co se děje?" pohladil mě starostlivě Dae po tváři. "Já, jen....to nic." řekl jsem smutně. "Junnie....co se děje?" zeptal se mě ztrápeně Dae. "Jen...přemýšlím nad...nad...." po tváři mi steče slza a já otočím hlavu na stranu. "Zlato....to bude dobré. Věř mi." řekl Dae a hned mě objal. Omotal jsem mu ruce kolem pasu a položil si hlavu na jeho rameno. "Bolí to." vzlykl jsem. "Já vím. Já vím lásko. Všechno bude dobré, ano. Jen to nesmíš vidět tak černě..." hladil mě po zádech a kolébal se mnou. Položil jsem mu ruce na záda a zavřel oči. "Jsi unavený, viď?" zeptal se mě. "Jo." kývl jsem. "Tak se jdi vykoupat a půjdeme spát, ano?" řekl a lehce mi palci setřel slzy. "Dobře." pípl jsem. Dae seděl na posteli a pozoroval mě. Vzal jsem si jen kraťasy, ve kterých spím a šel jsem hned do koupelny. Svlékl jsem si oblečení a sedl jsem si do plné vany s příjemně teplou vodou. Zaklonil jsem hlavu a snažil se na nic nemyslet. Chvíli se mi to podařilo, až jsem taky nakonec usnul. 

***

"Junie...vstávej." lehce mě někdo pohladil po tváři. Před sebou jsem uviděl Daeho. "Hmm..?" protřel jsem si oči. "Zelo...hned se umyj a pak si běž lehnout." řekl Dae starostlivě. "J-já usnul?" zeptal jsem se zmateně. "Jo...ale asi jen na čtvrt hodiny." konstatoval. "Dobře..." řekl jsem a vzal jsem si do ruky mýdlo. Rychle jsem se umyl. osušil jsem se, oblékl a vyčistil si zuby. Pak jsem přišel za Daem, který ležel v posteli. "Zelo....vypadáš hrozně..." pohladil mě po rameni. "Jo, já vím..." povzdychl jsem si. "Junie...přestaň na to myslet. Nebo se do toho vložím já a věř mi, že hned budeš myslet na něco jiného, hm...?" šibalsky se na mě usmál. "No...ta druhá možnost se mi líbí víc." usmál jsem se a obkročmo si sedl na Daeho pas. Dal jsem mu ruce na boky a začal jsem ho vážně lehce líbat na rty. Dae mi vnikl jazykem do pusy a já vzdychl. Dae mě rukama hladil na hrudi a bříšku a já znovu potichu vzdychl. Ani nevím jak, ale najednou jsem byl já ten dole. Dae mě líbal na krku a po chvíli někdo zaklepal. "Co zas?" zeptal se Dae trochu naštvaně a odemkl dveře. "Nemusíte mi říkat, co děláte, ale padejte hned spát." řekl YongGuk. "Ano tati..." zavrčel jsem a lehl si do postele. "Tak....dobrou noc." řekl YongGuk a zavřel dveře. Dae nás přikryl peřinou a já se do ní pořádně zahrabal. DaeHyun mi omotal ruce kolem pasu a políbil mě na krk. "Dobrou noc lásko." řekl. "Dobrou noc." řekl jsem a zavřel oči. 

***

"Kluci, vstávejte." křičel po celém dormu YongGuk. "Co je? Nevidíš, že spinkám?" zavrčel HimChan. "Neměli jste včera s Ilwooem ponocovat." řekl YongGuk. "A oni jako mohli?" vylítl z postele DaeHyun a já za ním....klasika. "Jo, protože narozdíl od vás pak nemají problém se vzbudit." ušklíbl se YongGuk. "Co kecáš?" zeptal jsem se ho. "Tak tatínek Gukkie kecá, jo?" tajemně se na mě usmál a hned mě začal lechtat. "Dobře dobře...beru zpět." řekl jsem s rudým obličejem od toho, jak jsem se pořád smál."No proto." vítězně se na mě usmál a nechal mě být. "Takže...nasnídat, oblíct, udělat si hygienu a do půl hodiny budete hezky poskládaný v autech." řekl YongGuk a začal nám počítat čas. Já - jako vždy, jsem byl úplně v klidu, protože vím, že tohle se Maknaemu stane... i když ne den co den, ale stane. Dal jsem si do misky ovesné vločky a začal jsem jíst. I když jsem vůbec neměl chuť zrovna na tohle... 'Choi Jun Hong, přestaň takhle myslet!!!' V duchu jsem si jednu vrazil. "Pááááni....to je taaaaak nenápadný, jak se čučíš na Daeho zadek." řekl ironicky JongUp, který scházel dolů. "C-cože? Nedíval jsem se na Daeho zadek." zalhal jsem. "Neee, vůůůůůbec...." řekl. "Tsk...Zelo to má dovolený." řekl Dae a omotal mi ruku kolem pasu. "A výjimky nebudou?" zeptal se JongUp s roztomilým kukučem. "Ne. Jediný, kdo to má povolený je jen a jen Junnie." řekl Dae a políbil mě. Já se na Upa ušklíbl a dál jsem jedl svou snídani. Polovina z nás už byla přichystaná a já byl teprve v koupelně. Vyčistil jsem si zuby a vůbec jsem nemohl udělat nic s mými vlasy. Nešly mu vyčesat nahoru, když jsem si jen snažil dát z čela, tak jsem to měl jak vrabčí hnízdo... Povzdychl jsem si, vzal jsem do ruky hřeben a sčesal si to do čela. Pak jsem ještě pár vlasů musel zastřihnout a nakonec jsem na to vyplýtval skoro tunu laku....ale hlavně, že to drželo. Pak jsem ještě dlouho strávil nad vybíráním oblečení. Vytáhl jsem si černé upnuté džíny, nějaké trenky a nakonec bílé tričko. "Zelo dělej. Už se čeká jen na urozeného Maknae." křikl zezdola YongGuk. "Jo....už jdu." rychle jsem na sebe hodil trenky a kalhoty, aby se neřeklo a sešel jsem rychle dolů. Vzal jsem si do ruky tričko, bundu a boty a běžel jsem k autu. Sedl jsem si vedle Daeho a pak se v klidu dooblékl. "Co ti to tak trvalo?" zeptal se mě HongBin. "To je normální." mávl nade mnou Jae rukou. Pak jsem si vzpomněl, že jsem tam nechal černou kšiltovku. Ještě jsem vylítl z auta a málem jsem i sejmul YongGuka, když se už chystal zamykat. Rychle jsem vyběhl schody nahoru a popadl tu kšiltovku. Zase jsem seběhl dolů a praštil jsem YongGuka dveřma do nosu. Ne, tak ne....to dveře praštily jeho nos.