31.Kapitola

7.5K 327 1
                                    

Megan

„Myslíš to vážně?" Dívala jsem se na něj.

„Jo myslím," usmál se. Znovu jsem ho objala. Asi si to namlouvám, ale začínám ho mít ráda. Někdy se chová jako kretén, ale pak je to pravý čestný muž. Odtáhla jsem se a naklonila se k jeho rtům.

„Ne, nelíbej mě," řekl tiše. To snad nemyslí vážně.

„Je něco špatně?" zeptala jsem se.

„Ne, jen tohle nedělej," odpověděl. Co si o tom mám myslet? Smutně jsem se na něj podívala a sklopila zrak.

„Harry, nenávidíš mě?" Nejistě jsem si prohrábla vlasy.

„Já nevím Megan, já nevím co cítím." Odsedla jsem si a lehla si na postel. Otočila se zády k němu a schoulila se do klubíčka. Čekala jsem, že se ke mně přivine a obejme mě a políbí mě na krk, ale po pár vteřinách jsem slyšela jsem cvaknutí dveří. Smutně jsem si povzdechla a spustila vodopád slz. Kolik slz budu muset ještě uronit kvůli němu. Je tak nádherný. Pořád myslím je na jeho krásné zelené oči.

Nemůžu usnout k sakru. Už několik hodin se snažím, ale nejde to. Je něco kolem půl třetí ráno a já stále nezavřela oči. Bojím se je zavřít. Bojím se, že když je zavřu, tak další den už tady nebude můj Harry, ale ten Harry, který mě znásilnil a do krve zbil. Vstala jsem a vyšla z pokoje. Hned jsem si to namířila k němu. Pomalu jsem otevřela dveře a proběhla k posteli. Harry ležel odkrytý jen v boxerkách na posteli. Já jsem ve spodním prádle mučivě sedala na postel. Matrace se pode mnou prohla. Jeho tělo se zachvělo a očička se mu otevírala.

„Megan co se děje?" zeptal jsem se.

„Bojím se být sama Harry," zašeptala jsem.

„To je mi líto," řekl a protřel si oči. Díval se na moje tělo.

„Tak promiň, že jsem tě vzbudila," povzdychla jsem si a se sklopenou hlavou jsem šla zpátky do tmy.

„Megan, vrať se prosím," zaskučel za mnou.

„Ale vždyť jsi..." přerušil mě jeho hlas „Nemluv a pojď sem." Rozběhla jsem se k němu a lehla si na postel, co nejdál od jeho těla. Nechtěla jsem aby mi zase nadal, že se k němu přiblížuju.

„Co to zase děláš?" zeptal se.

„Co myslíš?" odsekla jsem ho nepříjemně. Ucítila jsem jeho tělo přitisknuté na tom mém. Jeho ruka sjížděla po mém pase nahoru a dolů. Chytl mě za prso a zmáčkl ho. Vzdychla jsem.

„Pořád jsi na mě naštvaná?" Neodpověděla jsem jen jsem si lehla na záda. Bylo mi strašný horko a to jsem byla skoro nahá. Jeho ruka putovala přes bříško dolů. Přejel mi po kalhotkách a já v tu chvíli ucítila svojí vlhkost tam dole. Zavřela jsem oči a představovala jsem si jen jeho rty přitisknuté na těch mých. Najednou odhrnul kalhotky a vnikl do mě jedním prsten.

„Mmm," zavzdychala jsem.

„Nenávidíš mě?" zavrněl mi do ucha a přidal další prst. Moje srdce bilo jako splašené a pomalu jsem se sunula ke svému vrcholu.

„Harry," řekla jsem a vzdychala dál a dál.

„Nikdy tě nebudu nenávidět Megan," promluvil. Jeho dlouhé prsty ve mně kmitaly tak rychle, že jsem se udělala ani nevím jak. Harry se usmál a otočil se na bok. Bez jediného slova. Nenapadlo mě nic jiného než se k němu naklonit. Dala jsem mu pusu na líčko a hlavu položila na jeho hruď. Podíval se na mě.

„Megan," řekl. Pohladil mě po vlasech.

„Ano Harry?"

„Slib mi, že mě nikdy nebudeš nenávidět." Jeho slova mě překvapila.

„Mám tě ráda Harry," zašeptala jsem.

Láskou ZneužitaKde žijí příběhy. Začni objevovat