Harry
„Prosím dneska už toho nech," zamrmlal jsem si pod nosem, když kolem mě procházela Megan. Nečekal jsem, že by mi nevěřila, ale co si o sobě myslela? Nechápu o co jí jde. Nic jsem neudělal a to, že mi někdo dal číslo neznamená, že ho musím použít. Vím, že jsem to možná trošku přehnal, když jsem na ní křičel, ale nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo než tohle. Je to druh mé ochrany. Musím se nějak chránit a slíbil jsem sám sobě a hlavně Megan, že na ni už nikdy nevztáhnu ruku, protože oba dobře víme, že kdybych to udělal je mezi námi definitivní konec a to já nemůžu dopustit, ale chybí mi to. Chybí mi pocit něčí bolesti. Cítit, jak někdo trpí. Je to tak zvrácené, ale tak reálné. Jsem zoufalý z toho, že mi nevěřila, ale jak ji dokázat mojí důvěru. Někdy nechápu její myšlení, je tak paličatá a přitom tak chytrá. Několik minut mi stačí k tomu, abych pochopil, že byla chyba odejít. Potřeboval jsem mít jistotu v tom, že ona nebude ta, která mě opustí. Moc dobře ví, že já bych to neudělal, i kdyby chtěla, tak bych neodešel. Celá tahle kauza nebo jak říct tuhle vtipnou žárlivou scénu, co předvedla byla zcela zbytečná. Musí pochopit, že já jsem dominantní v tomhle vztahu a já budu ten, který rozhodne o všem, co se bude dít, protože tak jsem naučený a tak to má být. Jsem muž.
„Harry, přestaň mi říkat, co mám dělat," řekla mi hnusně nazpět.
„Já si budu říkat, co chci Megan a jestli si to neuvědomuješ, tak já tady velím!" zakřičel jsem. Už mi dochází trpělivost. Sakra, přece tady nebudu mlčet jak nějakej malej spratek.
„Nekřič sakra na mě. Nejsem tvůj majetek!" zařvala na mě a strčila do mě jejíma hubenýma rukama. Sama klopýtla o několik centimetrů a já jsem se neposunul ani o milimetr. Jedna část mě si řekla, že mám za ní jít a říct jí miluji tě, ale moje převládající chtěla opak. Chtěl jsem cítit její bolest, která mě tak hluboce pohlcovala. Miluji ji tak moc, že už nevím, co mám dělat. Nevím proč ve mě převládá ta odporná, morbidní část. Prožil jsem tak skoro celý svůj život jako monstrum, nemůžu se ze dne na den přeměnit v anděla strážného a nemůžu si tady psát romány. Pro je tohle nesnesitelné a dělám to jen kvůli ní. Kvůli Megan, která ani neví jak moc trpím.
Plánuju novou knihu. Doufám, že budete koukat, protože každým dnem se těším víc a víc až vám představím mojí další myšlenku.
